Ambasáda v USA chátrá. Státu hrozí stavitelský debakl za stamiliony

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Washingtonská ulice Spring of Freedom je nejprestižnější diplomatickou adresou, kterou Česko v zahraničí má. Sídlí tu české velvyslanectví v USA, samotná budova ale za prestiží úřadu silně zaostává.

Půl století stará „studenoválečnická“ pevnost má dnes plesnivé stěny, poškozená okna a rozvody vody v havarijním stavu.

Oprava budovy je v plánu už od roku 2014 a počítá se na ni s necelými 300 miliony korun. Podle zjištění Seznam Zpráv nicméně dojde k dalšímu odkladu rekonstrukce. Důvod? Ministerstvo si nechalo propadnout již obstarané stavební povolení, které bylo z roku 2018.

Příběh tak začíná připomínat nepovedenou rekonstrukci Národní budovy v New Yorku, která se nejen protahovala, ale nakonec i prodražila o půl miliardy korun.

A není to jen Washington, kde česká diplomacie zažívá stavitelské patálie, v nichž jde o stamilionové částky blížící se v úhrnu miliardě. Například v australské Canbeře už přes rok stojí práce na vykopaných základech budoucí ambasády. Odklad dostala i rekonstrukce obřího velvyslanectví v Berlíně.

Do stavebních ambicí nepochybně zasáhla covidová pandemie. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ale na sklonku loňského roku popsal i „chronické“ nedostatky při rekonstrukcích a správě českého státního majetku v zahraničí. Kontroloři upozornili na to, že chybné kroky a odklady vedou ke zbytečným výdajům státu.

Rekonstrukce ambasády v USA se točí v kruhu. Podle původního plánu měla být hotová předloni. Teď, v roce 2022, se ale vrátila takřka do bodu nula.

„Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) nyní připravuje zadávací dokumentaci otevřeného zadávacího řízení na výběr projektanta, který zajistí aktualizaci projektové dokumentace a požádá o vydání stavebního povolení,“ uvedla mluvčí resortu Lenka Do.

Potřebné stavební povolení už existovalo, po dvou letech nečinnosti však propadlo. „MZV se snažilo dohodnout se stavebním úřadem mimořádné prodloužení platnosti stavebního povolení, ale bezúspěšně. Z tohoto důvodu musí MZV zajistit aktualizaci projektové dokumentace pro stavební povolení, projednat ji se správci sítí a dalšími úřady a požádat o vydání nového stavebního povolení,“ dodala mluvčí.

Výběrové řízení má být vypsané příští měsíc. Proč se hledá nový projektant, Do nevysvětlila. Stejně tak úřad do vydání článku neodpověděl na dotaz Seznam Zpráv, o kolik se celá přestavba prodraží.

„Po získání nového stavebního povolení bude MZV aktualizovat časový harmonogram rekonstrukce včetně finančních potřeb,“ napsala e-mailem mluvčí.

Stav budovy má být podle kontrolorů takřka neúnosný. „Z povinných ročních prohlídek provedených v letech 2016–2020 mimo jiné vyplývá, že skelet budovy vykazuje vážnější poškození vlhkem, hliníková okna v mnoha případech nejdou zajistit proti otevření, sociální zařízení, rozvody topení, odpadů a vody jsou v havarijním stavu, dochází k plesnivění stěn, na mnoha místech je poškozena izolace rozvodů topení a chlazení a podobně,“ píše se o budově v již zmíněné zprávě NKÚ.

Co s ambasádou, se řeší už patnáct let, během nichž dále chátrá. A je to dlouhá historie s několika zvraty. V roce 2012 vláda Petra Nečase (ODS) rozhodla, že se celá zbourá a postaví se nová moderní stavba, která bude lépe vyhovovat diplomacii v 21. století a zároveň bude odrážet i blízké vztahy obou zemí po pádu komunismu.

Pro pravicové vlády to byla jednoznačně priorita – ministerstvo zahraničí za Karla Schwarzenberga (TOP 09) i kvůli tomuto plánu dokonce zavřelo několik ambasád ve světě a prodalo jejich budovy, aby byly peníze na Washington.

Plán ale padl pod stůl s předčasným koncem vlády Petra Nečase (ODS). „Zemanovský“ ministr Jan Kohout projekt zastavil. A když v roce 2014 nastoupil sociálnědemokratický ministr Lubomír Zaorálek, rozhodlo se, že se budova jen opraví. Argumentem tehdy bylo, že rozpočet určený Nečasovou vládou na stavbu nové budovy – asi půl miliardy korun – je podhodnocený.

Českou diplomacii „straší“ stavitelský debakl s Národní budovou v New Yorku z nultých let. Tehdy se původní rozpočet vyšplhal z plánovaných 235 na 800 milionů. Důvodů bylo několik, klíčové pak zřejmě neustálé změny v projektu a neznalost pravidel na americkém stavebním trhu.

Zvraty v osudu ambasády ve Washingtonu pozorně sledují i kontroloři z NKÚ a jejich výtky připomínají ty, které se týkaly New Yorku. „Při výstavbě a rekonstrukcích ZÚ postupovalo MZV nekoncepčně, své plány nebo způsoby řešení často měnilo. Stavební akce také nedostatečně připravovalo, investice oddalovalo, nebo k nim nepřistoupilo, což vedlo i k některým zbytečným výdajům,“ uvádí kontrolní úřad.

Podobně problematickým projektem je stavba ambasády v Canbeře. V těchto dnech už mělo v australské metropoli stát nové české velvyslanectví za 160 milionů korun. Namísto toho je ale v prestižní vládní čtvrti, kousek od sídla samotného premiéra země, jen „česká“ díra v zemi.

Stavbu už loni stopla covidová pandemie. Posunul se termín dostavby, nový však zatím není ani na papíře.

„Stavba byla zahájena ve 3. čtvrtletí 2020. Proběhly veškeré zemní, výkopové a základové práce včetně napojení, t.j. spodní stavba. Od 26. 6. 2021 však přerušil přípravu vrchní stavby lockdown v Austrálii, a to až do 2. 11. 2021. V této době byla kompletně uzavřena Austrálie, nebyly umožněny ani přesuny mezi  jednotlivými státy Australského svazu a kompletně z moci úřední zastaveny stavby, kromě strategické infrastruktury,“ sdělilo na dotaz Seznam Zpráv tiskové oddělení Ministerstva zahraničních věcí.

Situace u protinožců je nezvyklá. Ambasáda tam sídlí v české rezidenci, tedy fakticky u velvyslance doma. Jde o historickou záležitost: když se v 90. letech dělila federace, Česku připadlo soukromé sídlo, Slovensku úřad.

Ministerstvo zahraničí momentálně jedná s příslušnou českou firmou o dalším osudu stavby. Na komplikované situaci se údajně podepisují i rostoucí ceny stavebních prací.

„Zhotoviteli byla předána na konci května tohoto roku projektová dokumentace upravená dle posledních australských stavebních předpisů. Na základě tohoto podkladu zpracovává nyní zhotovitel novou cenovou nabídku s podloženými změnami nákladů a s novým termínem provedení výstavby. Pokud náklady a termín dokončení výstavby budou akceptovatelné pro MZV, bude se zhotovitelem uzavřen dodatek smlouvy o dílo na provedení výstavby,“ uvedla mluvčí Lenka Do.

Papírově nejnákladnější je rekonstrukce české ambasády v Berlíně. Obří brutalistická stavba potřebuje opravy za půl miliardy korun, i tento projekt ale trápí odklady.

„V rámci výjimečné situace v letech 2019 až 2021 se podařilo ukončit předprojektové práce, vybrat projektanta a zahájit projektové práce. Došlo však ke zpoždění oproti původnímu plánu, a se zahájením realizace proto počítáme až na přelomu let 2023 a 2024, a to podle průběhu výběrového řízení na zhotovitele stavby,“ napsala také mluvčí Do.