Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
V posledních letech prudce klesl počet lidí, kteří mají zájem o komunální politiku a místa zastupitelů. Téměř v každé třetí obci si lidé ve volbách do obecních zastupitelstev ani nemohou vybrat - dostanou k dispozici jen jednu kandidátku. Vhozením lístku do urny tak jen potvrdí předložený seznam jmen.
Ukazuje to studie výzkumné organizace PAQ Research, která se zabývala pluralitou politické nabídky na místní úrovni. Problém přitom narůstá. Zatímco ještě v komunálních volbách v roce 2010 si lidé nemohli vybírat z více možností zastupitele ve 1252 obcích, tak v posledních volbách v roce 2022 už jich bylo 1888.
„V obcích bez soutěživé komunální demokracie dnes žije přes 700 tisíc lidí. Jejich počet se od roku 2010 víc než zdvojnásobil,“ upozorňuje Matyáš Levinský, datový analytik PAQ Research.
Během dvanácti let, které výzkumníci analyzovali, se fenomén nezájmu lidí o politické angažmá na komunální úrovni přesunul z původně úplně nejmenších vesniček překvapivě i do těch větší - už třetinu míst s jedinou kandidátkou tvoří obce nad 500 obyvatel.
„A dokonce v polovině takových obcí lidé ani nemohou kroužkovat, protože jediná kandidátka obsahuje přesně tolik lidí, kolik je členů zastupitelstva. U druhé poloviny mají v nejlepším případě o dva kandidáty víc, než je míst v zastupitelstvu,“ říká ekonom Jakub Stuchlík z PAQ Research, jeden z autorů studie.
Otázka zní, čím to je, co způsobilo nechuť lidí veřejně se angažovat ve svém bydlišti? Výzkumníci se domnívají, že je to dané neobvykle roztříštěnou místní samosprávou, kdy je Česko rozdrobeno do 6258 obcí. To v evropském kontextu vede k unikátně malým obcím.
„V Česku máme přes 61 tisíc obecních zastupitelů, což je vlastně ohromné číslo. Přesto chybí víc než 17 tisíc kandidátů, aby si mohl každý občan v komunálních volbách vybrat alespoň ze dvou jmen na mandát,“ říká Jakub Stuchlík, mluví o demokratickém deficitu.
Pro politiky a ekonomy, kteří roztříštěnou samosprávu považují za problém Česka, je studie dalším důkazem, že mají pokračovat v tlaku na nejmenší obce a motivovat je ke sloučení. Podle poslance TOP 09 Jana Jakoba takový nedostatek lidí ochotných se veřejně angažovat jednoduše vede k omezení funkčnosti místní samosprávy.
„Měli bychom otevřeně mluvit o optimalizaci. Sloučení malých obcí může přinést nejen úsporu zdrojů, širší nabídku služeb pro občany, lepší investiční možnosti, ale i větší zapojení občanů v rámci samosprávy. Demokracie potřebuje živé komunity, které mají sílu a chuť se spravovat,“ míní Jakob.
Komunální volby bez soutěže a výběru vidíme častěji v Čechách, méně pak na Moravě. „Obce s jedinou možností volby se nejčastěji nachází v Plzeňském a Středočeském kraji, kde se to týká 40 procent obcí. Situace není dobrá ani v Jihočeském a Královéhradeckém kraji a také na Vysočině, kde absentuje volba v každé třetí obci,“ popisuje datový analytik PAQ Research Matyáš Levinský.
Vládní hnutí STAN, které bojuje za existenci malých vesniček, nevidí ve zjištění organizace PAQ Research velkou katastrofu nebo snad důkaz o nefunkčnosti venkova.
„Pokud jde o možnost volby, i v rámci jedné kandidátky samozřejmě existuje možnost udělovat preferenční hlasy,“ tvrdí šéf Starostů a ministr vnitra Vít Rakušan. „V dobře vedené malé obci může být neexistence více kandidátek prostě výsledkem toho, že lidé jsou schopni se v podstatě domluvit, kdo má obec řídit. Třeba proto, že se lépe než ve velkých městech shodnou na tom, co je pro tu obec dobré. A to nevnímám jako chybu.“
Podle Rakušana je neochota lidí kandidovat do obecních samospráv známkou toho, jak nevděčná práce ve veřejné sféře je. „Velká odpovědnost, často hodně byrokracie, ne vždy patřičné ocenění - a teď nemyslím jen finanční. I proto vidím v případě samospráv řešení ve společenství obcí, které pomůže fungování samosprávy zkvalitnit, řadu procesů více centralizovat, aniž by to obcím vzalo jejich identitu,“ říká šéf STAN.
Zmíněná dobrovolná meziobecní spolupráce, kdy samosprávy společně řeší třeba odpady, školství, sociální služby, dopravní obslužnost, nebo mohou sdílet úředníky či učitele, se rozjíždí pomalu. Stát dnes registruje 26 založených společenství.
