Článek
Vzpomínka na události srpna 1968 v tehdejším Československu oprášila chuť Čechů poslat peníze Ukrajině jako podporu proti aktuální ruské invazi.
Na účtu ukrajinské ambasády v Praze přibývají položky ve výši 1968 korun, nebo k ní jinak odkazující. Seznam Zprávám to potvrdila její mluvčí Tatiana Okopna.
„Podle toho, co vím od našeho účetního, dostáváme desítky plateb a celková částka příspěvků, které jsme dostali během tohoto týdne, je mnohem vyšší než během posledních týdnů obecně,“ uvedla s tím, že jsou za tuto iniciativu velice vděční.
Iniciativa vznikla na základě nápadu právníka Petra Němce. Ten říká, že on sám nic neorganizuje, lidé přispívají spontánně. Nicméně jej zájem těší.
Zbraně pro Ukrajinu
„Místo toho, abychom si pouštěli Pelíšky a podobně a říkali, že nás zradili, tak můžeme být aktivní a udělat něco pozitivního pro někoho ve stejné situaci,“ řekl právník Petr Němec.
„Je to náhoda. Místo toho, abychom si pouštěli Pelíšky a podobně a říkali, že nás zradili, tak můžeme být aktivní a udělat něco pozitivního pro někoho ve stejné situaci,“ řekl Seznam Zprávám.
Dále uvedl, že on sám přispíval na pomoc Ukrajině už od začátku konfliktu a uvědomuje si, jak je nyní těžké se pro finanční dary rozhodnout. „Všichni jsme z toho nějak unavení, je to dlouhé, straší se, že nebudeme mít na topení a na plyn, tak si lidé peníze více hlídají. Myslím ale, že by se na to nemělo zapomínat,“ konstatoval.
Fiala: Jde i o naši svobodu
V souvislosti s nedělním výročím vyzdvihl myšlenku, že je třeba nepřestat pomáhat, například i premiér Petr Fiala.
„Jde i o naši svobodu a bezpečnost. Nedovolme agresorovi, aby zvítězil,“ uvedl na sociálních sítích.
V noci z 20. na 21. 8. 1968 obsadil Sovětský svaz s podporou dalších států Varšavské smlouvy Československo. Tanky okupantů brzy získaly kontrolu nad celou zemí.
— Petr Fiala (@P_Fiala) August 20, 2022
Invaze ukončila období uvolněné atmosféry pražského jara, stejně jako sny obou našich národů o svobodnějším životě.
.
K pokračující pomoci se přihlásila na stejné platformě i šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová. „Před 54 lety nám Sovětský svaz ukázal, že cokoli svobodného mu je cizí, a Rusko je dnes stejné. Musíme Ukrajincům pomoci, aby agresora porazili,“ uvedla.
Chtěli větší svobodu, ale to se Moskvě nelíbilo. Odpovědí byla okupace, smrt nevinných lidí a zmařená budoucnost mnoha generací.
— Markéta Pekarová Adamová (@market_a) August 21, 2022
Před 54 lety nám Sovětský svaz ukázal, že cokoli svobodného mu je cizí a Rusko je dnes stejné. Musíme Ukrajincům pomoci, aby agresora porazili.
Paralelu mezi útokem na Ukrajinu, invazí do Československa, ale i potlačením maďarského povstání v roce 1956 pak zdůraznil ve svém příspěvku na sociálních sítích vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan.
„Všechno to má jednoho společného jmenovatele: Něco si urvat z cizího území, získat vliv, získat moc,“ uvedl. „Proto i dnes musíme jasně říkat, kdo je agresor. Je to Putin a jeho Rusko. Stejně jako to byl v roce 1968 Sovětský svaz,“ dodal.
Účet pro zbraně
Ukrajinská ambasáda v Praze zřídila účet, který je určen jen na nákup zbraní pro ukrajinskou armádu, již dva dny po ruském útoku. Invaze začala brzy ráno 24. února 2022. Ruská federace v souvislosti s válkou na Ukrajině mluví o „speciální operaci“, která má jejího západního souseda „denacifikovat“. Útoku předcházelo „vojenské cvičení“ blízko ukrajinských hranic.
V roce 1968 překročily tanky Sovětského svazu a dalších států Varšavské smlouvy hranice Československa v noci z 20. na 21. srpna. Tenkrát Sověti tvrdili, že jde o „bratrskou pomoc“. I tehdy invazi předcházelo „vojenské cvičení“ u hranic.
