Dokumenty k Babišově dotaci: Chemička žádala o peníze na školení zaměstnanců, žádní ale nebyli

Když se prvního června dostal do médií evropský audit o dotacích pro Agrofert a o střetu zájmů premiéra Andreje Babiše, tahle dotace zaujala na první pohled. I když v ní jde jen o necelé dva miliony.

Právníci Evropské komise ale na jejím příkladu popsali, jakou podobu může mít dotační kouzlení: Velká chemička Synthesia, zaparkovaná nyní v rámci koncernu Agrofert v Babišově svěřenském fondu, se na první pohled nelogicky spojila s nevýznamným rodinným zámečnictvím.

Seznam teď s pomocí informačního zákona získal celý spis, který se k téhle žádosti o dotaci váže. Dokumenty ukazují celý příběh barvitěji.

Většina z 1,8milionové dotace měla doputovat na školení zaměstnanců chemičky – hlavně na „měkké a manažerské dovednosti“.

A pouhých 10 300 korun na technické vzdělávání zaměstnanců zámečnictví Jana Šejvla z Pardubic. Jenže i v dotačním spise Synthesia přiznává, že zámečnictví vlastně vůbec žádné zaměstnance nemá.

Což jen posiluje podezření, které v auditu naznačili i právníci Evropské komise: že zámečnictví posloužilo Synthesii k tomu, aby na dotace snáz dosáhla.

Synthesia podala žádost o v roce 2016, jak vyplývá z dotačního spisu.

Co je cílem projektu, popsala takto: „…umožní realizovat firemní vzdělávání pro zaměstnance společnosti Synthesia, a s. a Zámečnictví Šejvl, s. r. o. Za účelem identifikace konkrétních vzdělávacích kurzů vhodných pro zaměstnance byla ve společnosti realizována analýza vzdělávacích potřeb. Projekt cílí především na rozvoj pracovních znalostí, dovedností a kompetencí potřebných pro kvalitní výkon práce u uvedených zaměstnavatelů.“

Projekt podle Synthesie řeší „nevyhovující úroveň znalostí, dovedností a kompetencí zaměstnanců a nesoulad mezi kvalifikační úrovní zaměstnanců s potřebami zaměstnavatele“.

„Příčiny problému jsou v nedostatečných zdrojích zaměstnavatele na průběžné vzdělávání zaměstnanců a na podporu moderních systémů řízení lidských zdrojů. Další příčinou je malý zájem pracovní síly se dále vzdělávat s cílem doplnit/změnit si kvalifikaci a také nedostatečná reakce na měnící se požadavky trhu práce z důvodu technologických změn,“ vypíchla Synthesia do žádosti o dotaci.

Zámečnictví Jana Šejvla se do projektu zapojilo jako takzvaný partner. Tedy jako někdo, kdo bude mít z dotace užitek, ale peníze napřímo nedostane. Vše pro něj zajistí Synthesia. „Partner se zapojí do projektu účastí svých zaměstnanců na plánovaných vzdělávacích aktivitách,“ slibuje v žádosti o dotaci pardubická chemička.

A tady začíná stále nevysvětlený rozpor. Dokument datovaný 13. lednem 2017 obsahuje dotazník, jestli jsou účastníci projektu plátci DPH nebo jakou mají adresu datové schránky. Synthesia vepsala 33 000 zaměstnanců, započítala se tak do celého koncernu Agrofertu.

U Zámečnictví Šejvl se v kolonce „počet zaměstnanců“ objevuje: 0.

Kdo se tedy měl za evropské peníze školit, když zámečnictví nemá vlastní pracovníky?

Když majitel Jan Šejvl v červnu poprvé mluvil s reportérem Hospodářských novin, potvrdil, že nikoho nezaměstnává. A dodal, že žádné žádosti o dotaci nevěděl.

V pondělí jen reportérce Seznamu stroze řekl: „Žádná dotace neproběhla, není se k čemu vyjadřovat.“ Pak položil telefon.

Podle rozhodnutí o přidělení dotace z roku 2017 měla za Synthesii zajistit 2880 vzdělávacích „osobohodin“ pro řídící pracovníky, 720 pro technické pracovníky a 540 pro obsluhu strojů. A nakonec 40 hodin technického odborného školení zbylo pro zámečnictví.

Přitom tohle všechno je v rozporu s tím, jak Synthesia projekt vylíčila v žádosti. Tedy jako důležitou věc pro obě firmy.

Ale bližší pohled ukazuje, že ve skutečnosti by si zámečnictví na peníze skoro nesáhlo. Synthesia náklady na projekt vyčíslila na 1 899 360 korun. Z toho přibližně 1,7 milionu mělo jít na školení „měkkých a manažerských dovedností“ a další peníze pak na zaplacení interního lektora. Tím vším by prošli pouze zaměstnanci Synthesie.

Na „technické vzdělávání“ pak bylo vyčleněných 10 300 korun – a právě to byla část určená pro zaměstnance Zámečnictví Šejvl. To znamená pro firmu, která, jak už zaznělo, zaměstnance nemá.

Celkem mělo dotovaným vzděláváním projít 80 pracovníků, z toho 20 lidí starších 54 let – což byl závazek Synthesie, že pomůže i těmto lidem se zvýšením kvalifikace. Jak mělo vzděláváním konkrétně vypadat, co se lidé měli naučit, to se v dotačních dokumentech nepíše.

Mimochodem, právě tenhle typ projektů premiér Babiš kritizuje. V roce 2018 prohlásil, že Česko potřebuje peníze z EU. Ovšem ne na „měkké projekty“, ale na investice. Rok před tím však jeho Synthesia, tenkrát ještě ne ve svěřenském fondu, nýbrž Babišem vlastněný podnik, právě o peníze na takový „měkký projekt“ žádá.

Když v průběhu roku 2017 došlo na hodnocení žádosti, dostala Synthesia mimo jiné 30 bodů za potřebnost projektu nebo 10 bodů za už zmíněné proškolení starších pracovníků. A také 10 bodů za kritérium „velikost podniku.“

Sama o sobě by chemička podle dotačních pravidel dostala za velikost nulu. Jenže spojením se zámečnictvím, vedený v kategorii „mikropodnik“ si zajistila desítku – dotační pravidla takhle zvýhodňovala malé firmy. Pravda je, že i bez bodů dodaných zámečnictvím by Synthesia dotaci pohodlně získala. Zámečnictví tak působí spíš jako pojistka, kdyby některá kategorie nakonec dostala od dotačního úřadu horší hodnocení.

Podle auditu právníků Evropské komise k tomu takhle nastavené dotační podmínky svádějí. „Tato možnost vedla k situacím, kdy si velké společnosti z pozice žadatelů přizvaly do projektu i řadu dalších, malých a středních partnerů, aby obdržely více bodů za kritérium velikosti',“ píší auditoři.

Dotační úřady přitom – tvrdí obecně auditoři – nezajímalo, do jaké míry se tihle malí partneři na projektu podílejí. Neboli jestli neposloužily jen jako „nosič“ bodů.

Audit na druhou stranu natvrdo Synthesii neobviňuje, že dotační podmínky jakýmkoli způsobem obešla. „Auditoři ve zprávě zveřejněné na internetu netvrdí, že by se Synthesia s někým účelově spojila,“ reagoval ostatně už dříve Agrofert v tiskovém prohlášení.

Z dotačního spisu vyplývá, že všechnu práci kolem žádosti odvedla Synthesie. Zámečník Šejvl není podepsaný pod žádným dokumentem. Za Synthesii byla za tento dotační projekt zodpovědná personální ředitelka. Její podpis najdeme i pod dokumentem stvrzujícím, že zámečnictví Šejvl přistpuje k projektu jako partner a že se zavazuje dodržovat dotační podmínky.

„Všechny informace v žádosti jsou pravdivé a úplné a že si je vědom/a možných následků a sankcí, které vyplývají z uvedení nepravdivých nebo neúplných údajů,“ upozorňuje poslední věta čestného prohlášení.

Seznam už před třemi týdny zjistil, že manželka Jana Šejvla, a zároveň spolumajitelka zámečnictví, pracuje v Synthesii – a to v blízkosti nejvyššího managementu. Renata Šejvlová je asistentkou finanční ředitelky. V roce 2016, tedy roce podání žádosti, dostala cenu pro nejlepšího zaměstnance.

Renata Šejvlová v krátkém rozhovoru pro Seznam řekla, že její angažmá v Synthesii s dotací nesouvisí. A že chemička zámečnictví sice na počátku oslovila, potom se už ale neozvala. Znamenalo by to, že podnik zapojil zámečnictví do projektu bez jeho vědomí. Ostatně to už dříve naznačil i sám Jan Šejvl.

Dotaci Synthesia nakonec nečerpala. „Synthesia projekt nakonec sama zastavila, a to kvůli nemožnosti naplnit sledované indikátory – v danou chvíli nebylo možné zajistit potřebný počet účastníků školení. Proto ani nebyla proplacena žádná finanční podpora projektu,“ upozornil Agrofert v prohlášení.

Agrofert si také neumí nevysvětlit tvrzení Šejvlových, že o ničem nevěděli. „Je pro nás nepochopitelné, může být zapříčiněno časovým odstupem mezi podáním projektové žádosti (2016) a zahájením školení (podzim 2018), kdy měl být pan Šejvl zahrnut až do poslední vlny kurzů, na kterou nedošlo,“ dodal Agrofert.

Na základě bruselského auditu si nechalo státní zastupiteství zpracovat analýzu, jestli v souvislosti s čerpáním firem v rámci Agrofertu nemohlo dojít k trestnému činu. Audit totiž popisuje i další sporné případy: například 100milionovou dotaci pro novou linku v holdingové pekárně. Mělo jít o nový způsob pečení toastového chleba – a právě ta jedinečnost byla důvodem pro přidělení peněz.

Auditoři však zjistili, že stejně peče už delší dobu jiná pekárna Agrofert v Německu. Takže podle nich nešlo o inovaci.

Deník Echo24 v úterý napsal, že analýza je už hotová. „Další informace v této věci není možné poskytnout, jelikož řízení je neveřejné,“ řekl Boris Havel, žalobce Vrchního státního zastupitelství v Praze.

Trestný čin dotačního podvodu říká, že stačí do žádosti o dotaci uvést nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje. Peníze nemusí tedy žadatel vůbec obdržet, dokonce mu úřady nemusí ani dotaci přiklepnout.

V kauze Čapí hnízdo je premiér Andrej Babiš stíhaný právě proto, že podle policie zatajil vlastnictví kongresové farmy na Benešovsku. A čerpal na ni 50milionovou dotaci určenou pro malé a střední firmy.

V předběžné zprávě, která dorazila do Česka v květnu, auditoři také píší, že Babiš ve skutečnosti dál Agrofert ovládá. A zároveň se jako politik rozhoduje o nastavení systému dotací. Takže je ve střetu zájmů. Auditoři proto spočítali, že by Česko mělo vrátit dotace za 450 milionů – jsou to ty, které navzdory tomuto konfliktu zájmů skupina Agrofert získala za poslední dva roky.