Článek
Vážení a milí spoluobčané,
pan kardinál Dominik Duka mne požádal o vystoupení při příležitosti velikonočních svátků. Rád jsem mu vyhověl.
Dnes nebudu mluvit o ekonomice, nebudu mluvit o politice a dokonce ani o koronaviru. Budu mluvit o naději. Protože Velikonoce jsou poselstvím naděje. Jsou příběhem zmrtvýchvstání a vzkříšení a jsou také návratem jara.
Naše společnost samozřejmě není mrtvá. Ale je zraněná a my všichni bychom ji měli uzdravit. Nemůžeme ji uzdravit nenávistí, která se někdy objevuje na sociálních sítích. Ale můžeme ji uzdravit přátelstvím, láskou, vzájemnou sympatií, solidaritou a sounáležitostí.
A právě o to bych vás chtěl poprosit.
Mějme lásku vůči dětem, kteří jsou naší budoucností. Mějme lásku vůči nám starým lidem, vzhledem k tomu, že už vzpomínáme na naši minulost a úcta k naší minulosti je součástí národního povědomí. Kdysi jsem navštívil Kralice.
A tam je památník tamní Bible kralické, a ten památník je ve tvaru rozevřené knihy. A na něm jsou pouze tři slova. Bůh láska jest. A proto bych vám všem chtěl popřát víru, naději a lásku.