Článek
V Izraeli se komunita usadila po vítězství islámské revoluce v Íránu v roce 1979. Žije v zemi, kde je Írán považován za největšího nepřítele.
„Když jsme se sem dostali, byla tady poušť. Žili jsme ve stanech. Můj otec se chtěl vrátit zpátky do Íránu. Ale oni nám sebrali íránské pasy, takže už jsme zpátky nemohli. Každou noc jsem viděl svého otce plakat. Život je tady těžký. Můj syn byl voják. Zemřel. Velmi se bojíme o ty, kteří narukují do izraelské armády,“ svěřil se reportérům Rádia Svobodná Evropa jeden z Íránců.
Pocit vykořenění se netýká jen starších lidí. „Mnoho let jsem se cítila méněcenná, protože mi dávali znát, že jsem přišla z neevropské země a mluvila zvláštním jazykem,“ popisuje v reportáži íránská Izraelka.
Hila je už třetí generací, která žije v Izraeli. „Jsem Peršanka a líbí se mi to. Ale nejsem tak úplně Peršanka. Nemohu s vámi mluvit fársí a nikdy jsem nebyla v Íránu, takže jsem taková falešná Peršanka. V Izraeli existuje rasismus vůči lidem, kteří přišli z muslimských zemí. Jako dítě jsem kvůli svému perskému původu velmi trpěla,“ dodává.
Celý příběh této židovské komunity si můžete pustit v úvodním videu. Reportáž je součástí pořadu Svět bez obalu, jehož archiv najdete zde.
A můžete nás sledovat také na Facebooku.
