Článek
Ministerstvo zdravotnictví oficiálně ukončilo vývoj české vakcíny proti covidu-19. A to poté, co byl prototyp otestován na hlodavcích. Ke klinickému testování na dobrovolnících už práce nepokročily. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (ve vládě za hnutí ANO) přesto mluví o úspěchu.
„Jsem nesmírně rád, že v České republice existuje tým odborníků, který je schopen v extrémně krátké době udělat tolik práce na něčem, co jsme si ještě před krátkou dobou možná ani neuměli představit,“ prohlásil šéf resortu před nastoupeným týmem v čele s poslankyní za ANO a kardioložkou Věrou Adámkovou.
Sofistikovaně napíchané myšky
Podle Blatného se ukázalo, že Česko disponuje vědci a dalšími odborníky, kteří jsou schopni ve velice krátkém čase vyvinout takzvanou emergency vakcínu.
Protože ale brzy budou k dispozici vakcíny komerční od předních světových výrobců, už není důvod pokračovat. „Ale je to velmi dobrá zpráva pro případ, že by se něco podobného opakovalo v budoucnosti,“ domnívá se Blatný. Veškeré práce podle jeho sdělení spolykaly „jen“ 4,3 milionu korun, přičemž původně se počítalo, že pro tuto fázi bude třeba 14 milionů. Tudíž z jeho pohledu šlo o dobře investované peníze.
Vedoucí týmu Věra Adámková vyzdvihla práci některých členů včetně přítomné veterinářky. „Víte dobře, jak je myška malá, ona byla ta, která skutečně dokázala velmi dobře, sofistikovaně a velmi erudovaně všechny tyto vakcíny napíchat,“ uvedla poslankyně Adámková.
Zlehčování problematiky
Ministerstvo zdravotnictví při oficiálním startu v květnu výzkumné práce obhajovalo tím, že země nebude zcela závislá na dovozu vakcín. Nicméně část vědecké komunity na celý projekt hleděla už v té době s velkou skepsí. Zástupci Učené společnosti ČR se podivili nad „směšně malou“ částkou, která byla pro projekt vyčleněna. Obvykle se celkové náklady na vývoj vakcín totiž počítají v miliardách dolarů.
„Koncept projektu na vývoj inaktivované vakcíny proti koronaviru za několik desítek milionů korun zcela zlehčuje závažnost celé problematiky a vyvolává podezření, že u jeho zrodu stáli lidé bez kompetentních znalostí a potřebných zkušeností nejenom z oblasti výzkumu a výroby vakcín, velmi pravděpodobně však též z oblasti mechanismů imunitní odpovědi u virových infekcí,“ uvedla v květnu ve společném prohlášení skupina vědců z Učené společnosti. Doporučila také, aby se Česko spíše ve větší míře zapojilo do celoevropského projektu.
Vakcinolog Marek Petráš, který byl vědeckým garantem výzkumného projektu, slova o naivitě považuje za neférová.
„Upřímně řečeno - o lidech, kteří toto tvrdili nebo vzkazovali, nevím, že by nějakou vakcínu někdy vytvořili. Kdyby někdo z nich nějakou vytvořil, sám jej budu rád kontaktovat, protože věda je otevřená, je to vždy diskuze,“ uvedl v nedávném rozhovoru pro Seznam Zprávy.
„Já nikdy neodsuzuji žádný jiný výzkum, spousty laboratoří do žádného konce nikdy nedojdou, ale každá takováhle věc má svůj smysl. A o naivitě může mluvit jenom člověk, který je nějakým způsobem asi zahořklý, a já bych jej asi za skutečného vědce ani nepovažoval,“ dodal Petráš.
Podle vakcinologa příprava projektu začala už v březnu, dva měsíce před jeho představením veřejnosti, první fáze byla finalizována v září. K úplnému dokončení projektu, aby se mohlo začít klinicky testovat, by podle Petráše bylo třeba asi 150 milionů korun a šest až dvanáct měsíců.
Práce tří ústavů
Na vývoji české vakcíny se podílely tři instituce přímo řízené Ministerstvem zdravotnictví: Státní zdravotní ústav, Ústav hematologie a krevní transfúze a IKEM. Právě ve třetí ze zmíněných v letním období probíhaly pokusy na zvířatech. A dle zveřejněných informací veskrze úspěšně. Byl vyvinut postup přípravy virového antigenu a testování jeho bezpečnosti a účinnosti na laboratorních hlodavcích.
„Postupem používaným při sériové výrobě lidských vakcín byly v laboratorním měřítku připraveny šarže virového antigenu, které byly aplikovány myším chovaným za tímto účelem ve vyhrazené části experimentálního zvěřince IKEM,“ sdělil v létě výzkumný tým. Dál už práce nepokračovaly.
