Článek
Před dvanácti lety překvapil Luboš Dörfl i ty, kteří se v justici pohybují dlouhé roky. Mladý soudce po třicítce tehdy dostal od ministerstva spravedlnosti nelehký úkol: vymyslet, jak zrychlit rozhodování soudů – aby člověk nečekal na rozsudek i několik let.
Dörfl, tehdy v roli místopředsedy Krajského soudu v Praze, spočítal, že soudy mohou být až o polovinu rychlejší. Stačí, když se ze soudců sejme únavné papírování – to zajistí úředníci. A soudci tak dostanou víc času na přemýšlení a rozhodování.
Šestačtyřicetiletý Dörfl ve čtvrtek nastoupil jako nový předseda Vrchního soudu v Praze – je tedy, zjednodušeně, nejvýše postaveným soudním manažerem pro oblast Čech.
„Je to takový čerstvý vítr,“ prohlásila ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO), když Dörfla, vítěze loňského výborového řízení, ve čtvrtek uváděla do úřadu. Dörfl ve vedení soudu vystřídal Jaroslava Bureše, jemuž skončil sedmiletý mandát.
Těžké a pomalé Ústí
Dörfl, odborník na insolvence a obchodní právo, prošel na soudech už několika manažerskými posty – posledních pět let pracoval jako předseda Krajského soudu v Ústí nad Labem. Do konkurzu se v roce 2014 přihlásil, přestože navenek nebylo o co stát: nejpomalejší soudní kraj zahlcený desetitisíci starých případů – plus práce v naprosto nevyhovujícím paneláku na ústeckém nábřeží ohrožovaném povodněmi.
Dörfl ale začal na krajském soudu i na soudech okresních zavádět model, který popsal právě už v roce 2008. Asistenti soudců a úředníci začali poskytovat soudcům servis, a soudci pak zvládli víc rozhodovací práce.
V roce 2009 měl Krajský soud v Ústí nad Labem průměrnou délku občanskoprávních sporů 766 dní a byl nejhorší v zemi. Předloni to bylo 338 dní.
Všechny rozsudky na webu
Právě na to, jak pracuje efektivně, se chce Dörfl zaměřit i na vrchním soudu. Plánuje, že si zmapuje, jak se na soudu pracuje. A kde je možné soudcům ulevit od administrativy. „Aby se mohli do hloubky věnovat případům,“ vysvětlil Dörfl.
Dalším úkolem, který si Dörfl zadal, je spustit ještě letos zveřejňování rozsudků vrchního soudu. Anonymizovaná rozhodnutí zatím dávají na web jen Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud. A přestože ministerstvo spravedlnosti několik let slibuje systém spustit plošně včetně okresních soudů (jak to funguje například na Slovensku), stále se to nepodařilo.
Podle Dörfla je zveřejňování nutné proto, aby lidé nebo firmy měli informace, jak u odvolacího vrchního soudu mohou dopadnout. „Budou vědět, jak se podobné případy soudí,“ řekl Dörfl.
Dörfl do Prahy přichází nedlouho poté, kdy vrchní soud dostal dvě nepříjemné reputační rány. V korupční kauze Davida Ratha jeden ze senátů opakovaně neuznal policií pořízené odposlechy jako důkaz. Přestože o přípustnosti nahrávek rozhodl už dříve i Nejvyšší soud. Rath sice šel na sedm let do vězení, ale z původně rozvětveného úplatkářského případu zbyla jen malá část.
A zadruhé: běží trestní proces s Ivanem Elischerem, soudcem Vrchního soudu v Praze, který podle obžaloby bral úplatky. Dosud se nestalo, že by byl obžalován takhle vysoce postavený soudce. Dörfl ve čtvrtek upozornil, že kauza není u konce a z pohledu práva je potřeba se na Elischera dívat jako na nevinného. A že informace o případu má jen z médií.
„Zatím mi to připadá jako selhání jednotlivce,“ prohlásil Dörfl.
