Podezřelá reklama na české mléko. Řeší se vracení dotací za 160 milionů

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Po pěti letech se do pozornosti státních úředníků dostává znovu případ dotací za 169 milionů, které získal Českomoravský svaz mlékárenský na propagaci českých mléčných výrobků v zahraničí a které byly podle bruselského úřadu pro vyšetřování podvodů OLAF podezřele utraceny.

OLAF odhalil třeba to, že výroba reklamy - pro Rusko, Ukrajinu či Saúdskou Arábii - byla předražená nebo chyběly doklady, že se všechna propagační videa skutečně odvysílala. Pochybnosti jsou rovněž o tom, jaký dosah reklama měla - třeba reklamní videa pořízená z dotace a zveřejněná na kanálu YouTube, mají po osmi letech (k datu publikování textu) pouhých několik desítek zhlédnutí.

A nyní se vrací spor o to, zda mlékárenský svaz má mnohamilionovou dotaci kvůli vzneseným podezřením vrátit.

Po zjištěních OLAF se totiž kauzou začali zabývat detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu a také úředníci ze Státního zemědělského intervenčního fondu. Ti v roce 2020 rozhodli o vrácení dotací, ale protože mlékárenský svaz rozhodnutí napadl a soud jej pak zrušil, musí fond o dotacích rozhodnout znovu.

„Opět posoudíme veškeré podklady, které v této věci máme k dispozici, a podle výsledku posouzení a postupů daných právními předpisy vydáme nové rozhodnutí,“ uvedl mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu Josef Holek.

Českomoravský svaz mlékárenský zmíněných 169 milionů korun získal ve dvou fázích. Nejprve zhruba polovinu z této částky čerpal na podporu prodeje českých mléčných výrobků v Rusku a na Ukrajině. Později druhou část peněz využil na propagaci ve Spojených arabských emirátech, Saúdské Arábii a Libanonu.

Do programu podpořeného dotacemi se zapojily Bohušovická a Choceňská mlékárna, které spadají pod holding Accom, nebo Mlékárna Hlinsko patřící Babišovu Agrofertu.

Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu kauzu nakonec odložili a nikoho neobvinili. Ale i oni konstatovali, že případ má řadu pochybností.

„Přestože policejní orgán nepovažuje průběh prověřovaných dotačních programů ze strany všech zúčastněných subjektů po formální stránce za zcela v pořádku a v souladu se všemi právními předpisy, a ztotožňuje se se závěry OLAF v tom, že z realizace programů vyvstala řada pochybností, nelze konstatovat dostatečně odůvodněný závěr o podezření ze spáchání některého z trestných činů,“ napsali policisté do usnesení, v němž na devětatřiceti stranách odložení kauzy zdůvodnili.

Problém byl zejména v tom, že si mlékárenský svaz na vytvoření reklamy a další propagaci vybral ve výběrových řízeních belgickou agenturu Agropromotion, kterou zastupovala její ředitelka Stella Scarlis. Později tuto agenturu prověřovali nejen policisté a úřady v Česku, ale také v Belgii, v Bulharsku nebo na Kypru. A narazili na stejná pochybení.

Předseda představenstva Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček tvrdí, že firmu Agropromotion si našel on sám. „Rok nebo dva před prvním projektem jsem byl na výroční konferenci evropské mlékařské asociace, kde ta paní mluvila jako jeden z řečníků,“ řekl Kopáček. „Já jsem byl - dneska říkám - tak blbý, že jsem jí dal nějaké otázky a ona nás pak oslovila,“ doplnil.

Agentura Agropromotion vyhrála obě soutěže na reklamní zakázku, které svaz vyhlásil. Do jedné z nich se přihlásila jen sama. Ve druhém výběrovém řízení podaly nabídky dvě společnosti, jenomže podle policistů dělala druhá z firem jen takzvané křoví. Což policie doložila tím, že nabídky obou agentur připravila stejná osoba.

Policisté také popsali, že šéf mlékárenského svazu Kopáček se před vyhlášením soutěže se Stellou Scarlis setkal v Praze. A následně do zadávacího řízení použil i dokumenty, které mu Scarlis poslala. Smlouvy mezi svazem a agenturou však nejsou veřejně dostupné, protože Českomoravský svaz mlékárenský má statut spolku a nemusí je zveřejňovat.

Úředníci z OLAF pak zjistili další pochybnosti. Agentura Agropromotion nechávala vyrábět propagační a reklamní předměty firem s ní provázaných. Ceny za služby byly podle OLAF výrazně nadhodnoceny. Navíc podle zjištění bruselských úředníků byl vyroben mnohem menší počet letáků nebo výstavních stánků, než kolik se podle faktur zaplatilo.

Podle OLAF chyběl také důkaz o tom, že se skutečně odvysílala zaplacená propagační videa. S tím však šéf svazu Kopáček nesouhlasí. „Tohle není pravda, všechno se odvysílalo,“ tvrdí dnes.

Ani zmíněná zjištění bruselských úředníků však podle policistů k obvinění nestačila. „Je nutné přesně určit, jaký objem služeb byl poskytnut a mohlo se poté určit, jaká škoda byla způsobena,“ uvedli policisté.

Navíc podle policistů neexistuje důkaz o tom, že zástupci českých mlékáren o krácení plnění věděli. „My jsme nevěděli, že ta agentura je svým způsobem podvodná. My jsme byli uvedeni v omyl,“ prohlásil Kopáček.

Popsal také, že byl s prací agentury spokojený a průběh reklamní kampaně si sám podle svých slov kontroloval. „Když jsme měli billboardovou kampaň v Rusku, sám jsem tam jel a objížděl jsem s taxikářem všechny ulice a přesvědčoval se, že tam všechny billboardy jsou,“ tvrdí Kopáček.

Agentura Agropromotion byla po propuknutí kauzy poslána do úpadku. Její webové stránky nefungují, dohledatelné jsou jen fotografie a videa z akcí, které pořádala. Šéfka této agentury Stella Scarlis při výslechu před úředníky OLAF řekla, že firmu založila v roce 2007 a jejím cílem byl lobbing u profesních organizací, kterým nabízeli účast v dotačních programech Evropské unie. „Jakoukoliv trestnou činnost popřela,“ citovali policisté z jejího výslechu.

Policisté a také OLAF se zabývali rovněž tím, proč se na účty tří mlékárenských firem, které se do dotovaného reklamního programu zapojily, během reklamní kampaně postupně vracely peníze vyplacené agentuře Agropromotion. Celkově takto zinkasovaly podle OLAF 920 tisíc eur (zhruba 22 milionů korun).

Šlo o to, že mlékárenský svaz musel Evropské komisi prokázat spoluúčast. Tedy, že má k dispozici dvacet procent z dotace, o kterou žádal. Tyto peníze mu tak poskytly mlékárny, které se projektu zúčastnily. Když pak svaz evropskou dotaci získal, peníze vyplatil firmě Agropromotion. A od ní část peněz získaly mlékárny zpět.

Vyšetřovatelé ani v tomto případě neprokázali, že by šlo o něco trestného. Třeba, že by se jednalo o podvod. „Lze připustit, že se jednalo o finanční benefit,“ uzavřeli policisté.

Úředníci z OLAF konkrétně zjistili, že v jednom případě mlékárnám peníze vyplatila přímo firma Agropromotion, ve druhé pak získaly ve dvaceti platbách zhruba 500 tisíc eur od firmy, kterou podle vyšetřovatelů zastupoval takzvaný bílý kůň. Tedy osoba, která je nastrčená, aby kryla skutečný zdroj plateb. Agentura navíc hradila vedení svazu a mlékáren platby za cestování a ubytování při účasti na různých veletrzích.

Zástupci mlékáren se k tomu, proč nebo za co tyto peníze inkasovali, nevyjádřili. Neodpověděli ani na otázky, které se týkaly pochybností, na které policisté a OLAF upozorňovali.

Holding Agrofert, pod který spadá Mlékárna Hlinsko, pak jen uvedl, že nic neporušili. „Jsme přesvědčeni, že jsme se programu účastnili v souladu s jeho pravidly, splnili všechny jeho povinnosti a považujeme ho z naší strany za řádně ukončený,“ napsal mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský.

Jak bylo zmíněno, Státní zemědělský intervenční fond se bude muset rozhodnutím o zmíněné dotaci zabývat znovu. Nyní se přitom bude muset řídit závěry soudů.