Článek
Šíření nákazy se má posuzovat jako trestný čin. Jak přísně se může trestat?
Ano, od 13. března 2020, kdy vláda schválila doplnění nemoci COVID-19 na seznam nakažlivých lidských nemocí, lze šíření i tohoto onemocnění trestně postihnout. A to buď jako úmyslný, či nedbalostní trestný čin, tedy pokud je takové jednání zaviněné.
Jak se to bude posuzovat?
Především je důležité, zda daná osoba jedná vědomě, tedy zda jí už byla diagnostikována nemoc COVID-19, případně zda jeví příznaky tohoto onemocnění. Nebo zda jedná za situace, kdy není diagnostikovaná, ani nejeví příznaky nemoci. Lidem s potvrzenou diagnózou za nedodržení nařízené karantény logicky hrozí nejpřísnější postih. V případě, že by úmyslným šířením někdo zavinil smrt dvou a více lidí, může se trest pohybovat až v rozmezí pět až dvanáct let.
Jak se bude přistupovat k lidem, kteří poruší nařízenou karanténu, v níž jsou ale spíše preventivně a bez příznaků nemoci?
Nejvíce pravděpodobné je, že takové jednání bude posouzeno jako přestupek, za který ovšem hrozí citelné peněžité sankce. Pokud však někdo jeví příznaky nemoci a tato nemoc se posléze potvrdí, můžeme v takových případech zvažovat nedbalostní formu trestného činu šíření nakažlivé lidské nemoci. Takový delikt pak může soud potrestat až tříletým odnětím svobody. A jestliže tímto chováním někdo způsobí smrt dvou a více osob, horní hranice možného trestu se opět zvedá, a to až na deset let. To je ale až nejzazší případ. Porušení je nutné posuzovat vždy přiměřeně podle míry ohrožení.
Vláda v rámci nouzového stavu omezila volný pohyb lidí. Jaké sankce hrozí za porušení tohoto nařízení?
U zdravých lidí, tedy těch bez potvrzeného pozitivního testu na koronavirus a bez příznaků nákazy, se můžeme bavit opět o přestupku. Trestní stíhání hrozí zase především lidem s potvrzenou diagnózou, případně těm, kteří mají příznaky infekce a nedbajíce těchto příznaků se chovají tak, že následně ohrozí další.
Co se stane lidem, kteří například poruší zákaz návštěv ve zdravotnických či jiných zařízeních s lůžkovou péčí?
Tady se to znovu liší - podobně jako v už popsaných případech. U většiny lidí se nebude jednat o trestný čin, může ale následovat sankce v přestupkovém řízení. U lidí s potvrzenou diagnózou nebo i s podezřením nákazy přichází v úvahu trestní postih stejně v případě jiného rizikového chování. A opět bude záviset na míře ohrožení a konkrétních následcích.
Nouzový stav uzavřel hranice. Jak bude policie a státní zastupitelství posuzovat porušení tohoto zákazu?
U těch, kteří se budou organizovat, umožňovat nebo pomáhat jiným překračovat státní hranici mimo určené hraniční přechody, můžeme uvažovat o trestném činu organizování či umožnění překročení státní hranice. Za stavu ohrožení státu by mohl soud v takovém případě uložit trest dva až osm let. V úvahu přichází i trestný čin napomáhání k neoprávněnému pobytu na území republiky se sazbou až pěti let odnětí svobody. Individuální přechody by pak byly citelně postižitelné jako přestupek.
Přísnější tresty mohou hrozit i za chování, které s šířením nákazy přímo nesouvisí. Váš úřad nedávno upozornil, že budete mít přísnější metr kvůli nouzovému stavu. Můžete uvést nějaké konkrétní příklady, co budete trestat přísněji?
Současnou situaci je skutečně možné posuzovat jako přitěžující okolnost, kterou soud může zohlednit při výměře trestu u řady kriminálních deliktů. U některých trestných činů pak šíření onemocnění COVID-19 při vyhlášeném nouzovém stavu znamená posun do vyšší trestní sazby.
Pokud někdo této situace zneužije a spáchá například krádež, podvod nebo zpronevěru, může se horní hranice možného trestu zvednout ze dvou let až na osm let odnětí svobody. Zpřísněná trestní sazba dva až osm let připadá v úvahu také v případě úmyslného ohrožování zdraví závadnými potravinami nebo šíření poplašné zprávy.
Nekvete teď podvodný trh s ochrannými pomůckami?
Nárůst podvodného jednání v souvislosti s ochrannými pomůckami zatím nemůžeme potvrdit. Na to, abychom mohli vyhodnotit nějaký nový trend v kriminalitě, je ještě příliš brzy.
K jakým bezpečnostním opatřením přistoupilo vedení státních zastupitelství? Pracují žalobci z domova?
Pro Nejvyšší státní zastupitelství jsem vydal sérii bezpečnostních opatření. Budova NSZ je dočasně uzavřena pro veřejnost, podněty občanů přijímáme pouze telefonicky či elektronickou komunikací. Ve vztahu k našim zaměstnancům se zakazují až na výjimky všechny zahraniční i tuzemské pracovní cesty nebo účast na vzdělávacích akcích. Interní porady a další jednání a konzultace uvnitř soustavy státního zastupitelství se konají pokud možno videokonferenčně nebo telefonicky. Součástí opatření je maximální možné využití práce z domova a flexibilní pracovní doby.
Jak takový „home office“ u žalobců vypadá?
U státních zástupců se práce formou home office v principu výrazně neodlišuje od normálního režimu. Jedná se především o studium spisu, analýzu a rozhodnutí ve věci. Tyto činnosti mohou zastat i mimo kancelář, platí však přísný režim pro pohyb spisu. Některé citlivé spisy nesmí mimo úřad.
O opatřeních na Nejvyšším státním zastupitelství jsem informoval jak Ministerstvo spravedlnosti, tak kolegy ze soustavy. Jednotlivá vrchní a krajská státní zastupitelství přitom přijímají vlastní opatření v obdobném duchu.
Ztíží nouzový stav vyšetřování rozběhnutých případů, ať už jde pražské nemocniční zakázky, veřejné zakázky v Brně či vyšetřování Čapího hnízda?
Vyšetřování kauz může nyní zkomplikovat například nemožnost provést výslech některých osob, které by byly nemocné nebo v karanténě. Jinak však vyšetřování v podobě analýzy důkazů a jiných postupů pokračuje dál. Přestože někteří státní zástupci fungují v režimu home office, neznamená to, že by nepracovali. Naopak mohou mít více času a klidu na dodělání některých restů nebo na přípravu obžalob.
Čistě teoreticky, měli by státní zástupci nyní vůbec kapacitu rozběhnout nová vyšetřování?
Nová vyšetřování mohou být i za tohoto nouzového stavu zahajována standardně. Záleží samozřejmě na konkrétní personální sestavě. Přece jen si uvědomme, že fungují mobily, elektronická komunikace, a to na koordinaci postupu vyšetřování v naprosté většině případů dostačuje.
Lidé se často ptají, jestli se teď nebude více krást a neporoste korupce, protože není jak vyšetřovat. Neznamená to, že korupčníci teď mají „pré“?
Domnívám se, že zdánlivá volnost k páchání trestné činnosti v tomto omezeném režimu fungování společnosti neplatí. Současná situace může naopak paradoxně posloužit ke snadnějšímu odhalení činu. Vezmeme-li v úvahu menší pohyb lidí i aut nebo větší nasazení bezpečnostních složek.
Jak vy osobně prožíváte současný stav?
V současné době zažíváme naprosto novou a nevídanou situaci, která nás všechny dozajista omezuje v našem obvyklém způsobu života. Nejedná se však o nic, co by naše společnost při zachování určitých omezujících opatření nedokázala zvládnout. Dovoluji si tedy nám všem popřát kromě zdraví také zachování zdravého rozumu, nadhledu a optimismu.
