Článek
Týden zpátky se o dodávce respirátorů a roušek jen mluvilo. Teprve ve středu 18. března přiletěl vojenský speciál se 150 tisíci rychlotestů na palubě. Až v pátek odpoledne ale dorazila i očekávaná dodávka 1,1 milionu respirátorů. Následovaly je další v sobotu a v neděli.
To se také projevilo na náladách veřejnosti. Zatímco v úterý 17. března byla důvěra lidí ve státní aparát na úrovni 65,1 bodu, po dodávce zdravotnického materiálu už 70,1 bodu. Vychází to z výzkumu National Pandemic Alarm, na kterém se podílí agentury Nielsen Admosphere, NMS Market Research a STEM/MARK.
„Poté, co česká vláda zahájila dodávky nutných zdravotnických pomůcek a slíbila v tom pokračovat po nutnou dobu, došlo v případě indexu důvěry ve státní aparát k nárůstu,“ vysvětluje socioložka z Nielsen Admosphere Lucie Vlčková.
Politická odpovědnost
V Česku tak státu nyní důvěřuje nejvíce lidí ze sledovaných zemí - Slovenska, Bulharska, Maďarska a Polska. Právě naše východní sousedy jsme v čele žebříčku indexu důvěry ve státní aparát přeskočili. Zatímco Slováci ještě 17. března dosahovali hodnoty 73,5 bodu, o osm dní později se jejich důvěra ve vládu propadla na 63,6 bodu.
„Já jako premiér země samozřejmě osobně odpovídám za všechna krizová opatření. A beru na sebe plnou politickou odpovědnost,“ řekl v pondělním projevu premiér Andrej Babiš (ANO). Je tak otázkou, jestli předsedovi vlády zaměstnanci a podnikatelé spočítají prodloužení mimořádných opatření. Sběr dat totiž probíhal ještě před rozhodnutím vlády, že většina obchodů zůstane uzavřena do 1. dubna.
Vysvětlivky jednotlivých hodnocení
Index paniky: počítá se z intenzity obav ze zdravotních dopadů na respondenty i jejich blízké. Jsou v něm zahrnuty i obavy z množství opatření přijatých ve snaze zabránit šíření viru.
Index důvěry ve státní aparát: představuje velikost důvěry v představitele státu a státní instituce v aktuální situaci. Počítá se z míry vyjádření důvěry v opatření vlády proti šíření viru a subjektivního hodnocení jejich účinnosti.
Index pesimismu: vyjadřuje optimismus či pesimismus lidí při odhadování budoucího vývoje a průběhu pandemie. Vychází z názorů respondentů na možný vývoj pandemie a ekonomických dopadů na ně, jejich rodinu a práci.
Index dopadů: ukazuje reálný dopad současné situace na obyvatele. Kombinuje míru inflačních dopadů zrušených akcí, dovolených či nákupů dezinfekčních pomůcek a potravin. Vyjadřuje také míru dopadů opatření státu na každodenní život občanů.
Míra zkušenosti: popisuje, jakou mají lidé osobní zkušenost s výskytem nemoci v blízkém okolí. Jedná se o míru incidence v okolí dotazovaných či jich samotných.
Míra strachu, kterou kvůli koronaviru lidé pociťují, se i navzdory rostoucí důvěře ve vládu rovněž oproti minulému týdnu zvýšila. Ačkoliv jen minimálně – z 68,6 na 70,6 bodu. Index pesimismu, tedy jak respondenti odhadují budoucí vývoj pandemie, zůstává v Česku zhruba stejný. Češi jsou ale nejoptimističtější ze všech sledovaných zemí.
„Index důvěry ve státní aparát, ve kterém se odráží jak důvěra v kroky vlády, tak víra v jejich účinnost, je aktuálně v Česku nejvyšší ze všech sledovaných zemí. To se logicky odráží i v nárůstu optimismu. Lidé vnímají, že věci se začínají hýbat a nemoc u nás zatím nemá tak drastický průběh jako například v Itálii či Španělsku,“ dodává Vlčková.
Přestože důvěra v českou vládu v souvislost s přístupem k pandemii koronaviru stoupá, rostou spolu s ní také dopady, které každý dotázaný musí řešit, a to z týdne na týden o necelých 6 bodů na 62,1 bodu. Čeští respondenti přišli také nejčastěji ze všech občanů oslovených zemí nejčastěji s koronavirem do kontaktu, ať už sami, nebo jejich blízké okolí. Osobní zkušenost s výskytem nemoci má 4,3 procenta Čechů, ale jen 2,8 procenta Poláků nebo 1,6 procenta Slováků.
