Dočasná svoboda slova v Číně skončila. Cenzoři si došlápli na Clubhouse

Popularita aplikace Clubhouse v posledních týdnech vystřelila astronomicky vzhůru i v zemích, kde by to čekal jen málokdo. Oblíbenou kratochvíli majitelů iPhonů si zamilovali v Číně. Vzácný prostor pro svobodnou diskuzi o citlivých tématech expandoval rychleji, než stačili zasáhnout jindy všudypřítomní cenzoři.

Clubhouse, který je v současné době k dostání pouze pro iOS, však čínský Apple Store nenabízel. Uživatelům žijícím v pevninské Číně to ale v používání aplikace nezabránilo – k tomu jim pomohla zámořská Apple ID a pozvánky potřebné pro vstup do diskuzních místností koupené za peníze. Největší čínská nákupní online platforma Tchao-pao po vygenerování čínských klíčových slov „pozvánka do Clubhouse“ donedávna disponovala více než dvěma desítkami výsledků. Za poslední měsíc bylo těchto „vstupenek ke svobodnému projevu na internetu“ prodáno více než 200, kus za 329 jüanů a více (přes tisíc korun).

Nadšení z nenadálé svobody projevu vydrželo v Číně do pondělí. Hlavní stránku aplikace už nyní zdobí červený banner s hláškou: „Došlo k chybě SSL a nelze vytvořit zabezpečené připojení k serveru.“ Čínští cenzoři dle očekávání zasáhli, a uživatelé v Číně tak mají ke službě přístup pouze přes virtuální privátní sítě (VPN). „Nyní je blokována už i diskuze o tom, že je Clubhouse blokován,“ napsala na Twitter zklamaná uživatelka a novinářka South China Morning Post.

Americká aplikace fungující na principu pozvánek umožňuje uživatelům poslouchat diskuze a rozhovory v online místnostech ve stylu kvazi konferenčních hovorů. Minulý týden se náhle stala populární i v Číně, kde lidé využili příležitosti diskutovat o tabuizovaných tématech, jako jsou Tchaj-wan, Hongkong a pronásledování Ujgurů.

Ukončení funkčnosti aplikace už dříve předvídali uživatelé na Weibo, čínské obdobě Twitteru. Mnozí se mezi sebou vyzývali, aby si „vážili krátké a otevřené příležitosti pro dialog“. V prostředí sociálních sítí si získal popularitu i doprovodný hashtag „renesance Číny“. V pondělí však obdobné komentáře z diskuzních fór zmizely stejně jako aplikace sama.

„Byl jsem v Clubhousu asi dva týdny. Probírala se také témata z oblasti technologií, start-upů, investic a rizikového kapitálu,“ uvedl pro SCMP Arnold Ma, zakladatel a výkonný ředitel čínské digitální agentury Qumin. Podle něj se z témat tabuizovaných na pevninské Číně v prostředí Clubhousu stávala férová diskuze, kde se lidé z různých regionů s protichůdnými politickými názory mohli navzájem vyslechnout a volně diskutovat.

Mnozí uživatelé netajili nad průběhem diskuzí své nadšení a překvapení. Číňanka s přezdívkou OrwellianNonsense si na Weibo pochvalovala, jak spolu v jedné z místností dokázali lidé z pevninské Číny a Tchaj-wanu otevřeně a v míru diskutovat o situaci v Tchajwanském průlivu.

„Na hlavních sociálních platformách jsem mnohokrát viděla, že mladí lidé na obou stranách Tchajwanské úžiny jednoduše ignorují názory ostatních, zasekávají se ve svých vlastních přesvědčeních, kritizují názory ostatních, a dokonce je urážejí,“ psala v sobotu na Weibo. „Dnes jsem v této clubhousové místnosti zůstala dvě hodiny a všimla jsem si, že většina lidí účastnících se diskuze byla při rozhovorech s ostatními velmi racionální a tolerantní.“ Dodala, že díky tomu posílilo její přesvědčení, že „rozdíly v politických názorech by nikdy neměly převažovat nad vztahem mezi národy“.

Populárním tématem v otevřených místnostech Clubhousu byla i jindy nediskutovatelná čínská politika v Sin-ťiangu, kterou Trumpova administrativa nedávno označila za genocidu. V jiných místnostech se vedly diskuze v čínštině o hongkongské identitě, demokracii a lidských právech. Podle posluchačů se v tomto online prostředí konaly „fantasticky upřímné“ rozhovory o ujgurských zadržovacích táborech a zneužívání v kontinentální Číně a o tom, jak se orientovat v krocích čínské vlády.

Několik lidí poznamenalo, že svobodný a otevřený tón diskuzím udával také fakt, že se mnozí přihlašovali z ciziny a vzorek diskutujících pro 1,4 miliardy Číňanů zrovna reprezentativní nebyl. „Tyto kanály v čínském jazyce bývají silně disidentské díky spoustě uživatelů ze zahraničí. Mnoho uživatelů z Hongkongu a Tchaj-wanu se připojilo mimo bránu firewallu, čímž mohli dále zkreslit obecný politický tón,“ uvedl pro SCMP James Griffiths, novinář a autor knihy The Great Firewall of China.

Je ironií, že právě rostoucí popularita Clubhousu byla předzvěstí pro jeho brzký konec. „Myslím, že nejpravděpodobnějším výsledkem bude, že Clubhouse nakonec v Číně zakážou,“ předvídal Ma ještě o víkendu. Stejně jako mnozí další předpokládá, že americkou aplikaci brzy nahradí její čínská obdoba.

Čínský internet je silně protkán cenzurou jak ze stran vlády, tak poskytovateli služeb, kteří podle vládního vkusu provádějí vlastní hodnocení sdílených příspěvků. Platformy sociálních sítí, jako jsou WhatsApp, Facebook, YouTube a Twitter, jsou v Číně zakázány a lidé za jejich využívání ke sdílení informací bývají stíháni.

V pondělí odpoledne o popularitě Clubhousu napsalo i čínské státní médium Global Times. To však primárně citovalo uživatele, kteří považovali politické diskuse za „nudné“ nebo jednostranné, témata o převýchovných táborech za „neověřené fámy“.

Clubhouse založili v březnu 2020 během vrcholu covidové pandemie podnikatelé ze Silicon Valley Paul Davison a Rohan Seth, bývalý zaměstnanec společnosti Google. Popularita aplikace, která prostřednictvím hlasového chatu nabízí prostor pro příležitostné a přímé konverzace, vzrostla zejména minulé pondělí. Do clubhousových vod tehdy zavítal zakladatel Tesly a SpaceX Elon Musk. Muskův rozhovor s výkonným ředitelem Robinhood Vladem Tenevem poprvé prolomil limit 5000 lidí v jedné místnosti.