Článek
„Dobrý úmysl, že stát bude dotovat pracovní místa zdravotně postižených, aby byli zapojeni do normálního života, v českém prostředí často končí úplně opačně, než bylo zamýšleno,“ řekla ministryně práce Jana Maláčová v investigativní reportáži Seznam Zpráv Ve stínu Malé Prahy.
Dotace na zaměstnání osob se zdravotním postižením
Stát vyplácí dotaci na 65 tisíc osob.
Žádosti si podalo na 3,5 tisíce firem.
Ročně Úřad práce provede kontroly ve 14,5 procenta případů.
Dotace se v roce 2019 vracely v 17 případech.
Zdroj: informace Úřadu práce
Ta na příkladu malé obce Hrčava, ležící v nejvýchodnějším cípu České republiky, odhalila nedostatky sociálního systému: dávky, které by měly pomoci začleňovat hendikepované lidi do pracovního provozu, mohou být celkem pohodlně pro podnikatele lukrativní byznys.
Na Hrčavě se jedná o případ podnikatelů otce a syna Sikorových, kteří obec ovládli po komunálních volbách v roce 2018. Na dotacích pro hendikepované už roky staví celé svoje podnikání.
„Vypláceli mi minimální mzdu a chtěli, ať jim tři a půl tisíce posílám zpět,“ popisoval v reportáži jeden z jejich bývalých zaměstnanců.
Ministryně práce Jana Maláčová chyby v systému slibuje opravit. Navrhuje zavedení maximální výše některých vyplácených částek, nebo změny odvodů do státního rozpočtu.
65 tisíc zaměstnanců s hendikepem
Firem, které stát o příspěvky na mzdy hendikepovaných v Česku žádají, bylo v posledním čtvrtletí roku 2019 přes 3,5 tisíce. Podnikatelé takto zaměstnali 65 tisíc osob se zdravotním postižením. Vyplývá to z údajů, které redakci Seznam Zpráv poskytl Úřad práce.
Většina z příjemců dotací jsou poctiví podnikatelé a firmy, kteří celou částku v souladu se zákonem posílají zaměstnancům – a jim se tak díky příspěvku od státu sníží náklady na mzdy. Na podvodníky ale stát neumí vyzrát. Kontroly jsou namátkové a vyplácení částek se nedá vždy doložit.
„Krajské pobočky Úřadu práce v roce 2018 provedly 1737 (14,46 %) veřejnosprávních kontrol v souvislosti s poskytováním příspěvku na podporu zaměstnávání OZP na chráněném trhu práce,“ uvedla tisková mluvčí Kateřina Beránková.
V roce 2019 vydal Úřad práce celkem 17 rozhodnutí, ve kterých firmám nařídil vrátit část nevyplaceného příspěvku, a to nejen z důvodu podvodů, ale často jen pro nezaviněné pochybení při vyplácení příspěvku. Další kontroly vyplácení mezd pro lidi s hendikepem podle Beránkové provádí i inspektorát práce.
„Dostávám hodně podnětů, snažíme se na to legislativně reagovat. Nicméně jakékoliv zpřísnění – a my je chystáme – může být kontraproduktivní,“ říká v reportáži ministryně Maláčová.
„To se týká těch poctivých zaměstnavatelů, kteří se opravdu snaží zaměstnat lidi s hendikepem a mají s tím zvýšené náklady.“
Účelové zvyšování nákladů je obtížně prokazatelné
Jednou ze změn, kterými ministerstvo chystá zpřísnit vyplácení dotací, je zastropování poskytovaných příspěvků. Stát totiž firmám neproplácí jen náhradu mzdy, ale i takzvané další náklady, mezi které patří třeba náklady na provozní zaměstnance, pracovní asistenty nebo dopravu.
„V praxi dochází k případům, kdy zaměstnavatelé vykazují tyto náklady účelově v neúměrně vysokých částkách s cílem dosažení maximální částky příspěvku. Toto účelové jednání je ze strany kontrolních orgánů velmi obtížně prokazatelné,“ vysvětluje důvody chystané změny Vladimír Dostálek z tiskového oddělení Ministerstva práce a sociálních věcí.
„Zároveň nebude možné poskytnout příspěvek na ty zaměstnance, kteří jsou souběžně statutárními orgány zaměstnavatele, například jednateli,“ doplňuje Dostálek.
Další změnou má být i výše odvodu do státního rozpočtu. Ministerstvo navrhuje, aby zaměstnavatelé, kteří alespoň částečně plní svou zákonnou povinnost zaměstnávat část lidí s hendikepem, na daních odvedli méně.
To by podle Dostálka mělo zaměstnavatele motivovat: „Na jedné straně tak dojde ke snížení odvodu u zaměstnavatelů, kteří alespoň v omezeném rozsahu osoby se zdravotním postižením zaměstnávají, na straně druhé dojde k navýšení u těch, kteří tak nečiní vůbec.“
V souvislosti se změnami v systému zaměstnávání osob se zdravotním postižením ministerstvo některé změny zavedlo už s účinností od ledna 2020.
To se týká zvýšení maximálního příspěvku na podporu jejich zaměstnávání – na 12 800 korun. Ta by pak mohla dále růst v závislosti na růstu minimální mzdy, mzdové úrovně nebo životních nákladů, pomocí nařízení vlády.
Vládní novela zákona o zaměstnanosti je zatím v meziresortním připomínkovém řízení.
„Uvidíme, jak se posuneme. Protože bez souhlasu sociálních partnerů – jak zaměstnavatelů na jedné straně, tak odborů na druhé straně – nemá legislativa šanci,“ uvedla ministryně Maláčová.
