Dobrovský & Šídlo: Proč se dnes novináři a politici navzájem nerespektují?

Proč přestal Jan Dobrovský číst každý den všechny noviny? Co se stalo poté, kdy MF Dnes v roce 2009 přišla o třetinu inzerce? Jak ovlivnil nástup sociálních sítí českou žurnalistiku? A proč se dnes novináři a politici navzájem nerespektují?

Mail, který dorazil do redakce Mladé fronty Dnes a Lidových novin 25. června 2013 a který oznamoval, že oba deníky právě koupil Agrofert a tedy Andrej Babiš, způsobil podle vzpomínek tehdejšího šéfredaktora MF Dnes Roberta Čásenského šok a desetiminutové hrobové ticho v newsroomu. Byl to ale jenom jeden ze zlomových okamžiků, kterým česká média čelila po roce 2000.

Ještě v takzvaných nultých letech to vypadalo na zlatou éru - respekt, vliv a postavení novinářů ve společnosti se jevily jako v zásadě neohrozitelné. Byla to doba, kdy Mladá fronta Dnes způsobila v roce 2005 pád premiéra Stanislava Grosse poté, co nedokázal vysvětlit nesrovnalosti ve financování svého bytu ve výši něco přes jeden milion (!) korun.

„Zlom přišel v listopadu 2009, kdy se vlivem ekonomické krize propadla inzerce Mladé fronty Dnes o třetinu. A ta třetina už se nikdy nevrátila,“ vzpomíná Robert Čásenský v podcastu. Začalo zákonitě šetření, propouštění a stav, kdy narůstající objem práce v redakcích musel zvládnout čím dál menší počet lidí.

V tutéž dobu se tištěná média musela začít dělit o pozornost svých čtenářů se vznikajícími sociálními sítěmi, a média elektronická se na tento trend snažila reagovat novým lékem – interaktivitou. Každý posluchač či divák měl právo se vyjádřit, nejlépe v živém vysílání, což ale přineslo kromě obohacení programu i novou módu nadávek a konfliktů v přímém přenosu. Kam tento trend vedl, je v zásadě zřejmé. Laťka se nakonec posunula téměř na podlahu, stačí si vzpomenout na veřejné vystupování prezidenta republiky.

Poté, co možnosti sociálních sítí objevili politici, byla éra starých médií v podstatě uzavřená. Politici si zvykli komunikovat přes Twitter, odmítat rozhovory a dehonestovat novináře, protože přestali být na médiích závislí. Veškeré aktuální informace se postupně přesunuly na zpravodajské weby, které si sice našly své čtenáře, problém byl v tom, že nikoli platící. S následky těchto bouřlivých proměn se média potýkají dodnes.

Na druhé straně právě zmíněný vstup Andreje Babiše do mediální sféry způsobil i reakci. Kromě toho, že pozici mediální skupiny MAFRA do značné míry převzal portál Seznam, vznikla řada respektovaných a kvalitních médií s menším čtenářským okruhem, ale možná osobitějším obsahem, než bylo zvykem v nultých letech. Například projekty Echo 24, Reportér, HlídacíPes, televize DVTV a další.

Kdy pro Jana Dobrovského skončila doba hmatatelného žurnalistického světa, kterému rozuměl a který měl rád? Mají sami novináři nějaký podíl na tom, že respekt mezi médii a politiky se postupně vytratil? A proč Robert Čásenský nepředal Jindřichu Šídlovi vyčištěné auto?

Poslechněte si celý podcast v přehrávači v úvodu článku.