Dobrovský & Šídlo: Proč máme rádi Senát?

Co všechno patří do pravomocí Senátu a proč je dobré ho mít v okamžiku politické nebo ústavní krize? Proč se volby do něj nemají konat ve stejném termínu jako do Poslanecké sněmovny? A jaké má klíčové pravomoci?

Horní komoru českého parlamentu považovali mnozí za omyl a nadbytečnost. Vznikla v roce 1996 a léta byl pak její smysl zpochybňován hlavně těmi, kdo v senátních volbách neuspěli. Přitom existenci Senátu máme od roku 1992 zakotvenou v české ústavě. Zpoždění při jeho vzniku ovšem způsobilo Senátu od počátku značné handicapy, bylo to jako naskakovat do rozjetého vlaku.

Jak připomíná Jan Dobrovský – první senátní volby v roce 1996 se měly původně konat zároveň s volbami parlamentními. Prezident Václav Havel ale zásadně nechtěl dopustit, aby atmosféra parlamentních voleb poznamenala ty senátní.

Senát má totiž zcela jiný úkol než Poslanecká sněmovna. „Senát je institucí, která má s rozvahou vnímat zákonodárný proces v Poslanecké sněmovně a kontrolovat, jestli legislativní práce je v pořádku, jestli je správná a není politicky nebo ideově ‚cinknutá‘. Aby nedocházelo k tomu, že budou zákony přijímány jenom proto, aby se vládě dobře vládlo,“ dodává Dobrovský v dalším díle podcastu Dobrovský & Šídlo.

První předseda Senátu Petr Pithart to svého času shrnul v reakci na argumenty Václava Klause: to je jako když školník přijde za ředitelem, že by bylo potřeba sundat hasicí přístroje z chodeb, protože už dvacet let nehořelo…

„Václav Klaus byl na podzim 1992 nejsilnější český politik. Václav Havel abdikoval a byl mimo funkci, ODS zdaleka nejsilnější politickou stranou, a bez Klausova souhlasu by ústavou neprošla ani myš,“ připomíná Jindřich Šídlo.

Jenomže podle vzpomínky Marka Bendy – který spolu se svým otcem Václavem u vzniku ústavy také byl – dal Klaus tehdy svým lidem v komisi pro ústavu pokyn v tom smyslu, že hlavně nemá být silný prezident. Logicky totiž předpokládal, že se jím stane Václav Havel. A v takovém případě to bez silnějšího Senátu vlastně ani nešlo udělat.

Proč Václav Klaus, Miloš Zeman a Andrej Babiš tak často na Senát útočí? Jaké důležité pravomoci Senátu zůstaly poté, co už nemá možnost volit prezidenta? Jak se vypořádat s argumentem, že účast v senátních volbách je dodnes nízká? A proč se Jan Dobrovský a Jindřich Šídlo shodují na tom, že článek 66 je „jadernou zbraní české ústavy“?

Poslechněte si celý podcast v přehrávači v úvodu článku.