Článek
Sláma. Pro někoho vhodná podestýlka pro králíky, pro jiného jen uschlá polní plodina. Pro Viktora Karlíka z Hostyšové na Zlínsku je to ale především stavební materiál. Už dvanáct let se věnuje výstavbě domů ze slaměných bloků. První si postavil sám pro sebe.
Ke slaměným domům se dostal náhodou. „Zavítal jsem na konferenci o zdravých budovách, kde jsem se dozvěděl o slaměných domech z Jižní Ameriky. Přišlo mi to jako skvělá myšlenka, že dům může vyrůst na poli,“ uvádí Karlík.
První projekt, do kterého se pustil, byl jeho vlastní dům. „Jenom na výstavbu mého domu jsme využili přibližně tisíc až dvanáct set balíků slámy,“ říká Karlík a dodává, že to jsou přibližně dva kamiony materiálu.
Slaměné domy se staví tak, že se na základy postaví dřevěná konstrukce. „Do té konstrukce se pak vkládají jednotlivé balíky, které tam hezky zapadnou, aby to co nejlépe izolovalo,“ sděluje Karlík. Ve chvíli, kdy jsou balíky na svém místě, se může začít nanášet omítka.
Výsledkem je slaměná stěna tlustá přibližně půl metru. „Zevnitř je omítnutá přibližně tři a až pěti centimetry hlíny, lidé si myslí, že je to měkké, ale opak je pravdou,“ říká Karlík. Stěny jsou doplněné o přírodní prvky nebo o barevné mozaiky.
Hlavní výhodou slaměných domů je podle Karlíka jejich ekologická šetrnost a dobrá izolace. „Naší jedinou technologií je krb a stejně tu máme v zimě příjemné teplo a v létě chládek. Hliněné omítky jsou dobře schopné akumulovat vlhko a teplo,“ uvádí.
Materiál se nijak chemicky neupravuje. „Je to ekologický materiál s výbornými vlastnostmi, na který jsme my lidé už z historického hlediska zvyklí,“ říká architekt z atelieru Elam Mojmír Hudec.
Karlík zároveň vidí ve slaměných domech dobrou alternativu k moderním materiálům. „S polystyrenem se dobře pracuje. Na druhou stranu zatěžuje přírodu. Když se škrábou fasády, tak jeho jednotlivé kuličky létají všude kolem. V přírodě se nikdy nerozloží,“ dodává Karlík.
Stejně jako všechny materiály i sláma má svoje nevýhody. „Je důležité dohlédnout na to, aby byla opravdu suchá a bez plísní. Navíc když sláma zvlhne, tak dobře neizoluje,“ říká Karlík. Tomu by chtěli do budoucna předejít slaměnými panely. „Ta výstavba je kvůli tomu poměrně náročná. Panely by práci zjednodušily a nemuseli bychom se bát, že materiál rychle zvlhne,“ dodává.
Nevýhodou je samozřejmě i hořlavost materiálu. „Požár je rizikem, ale bylo provedeno několik požárních testů, které ukázaly, že slaměné domy nejsou náchylnější k vyhoření než třeba klasické dřevostavby,“ sděluje Karlík.
Cena slaměného domu se pak pohybuje ve stejných cenových reáliích jako standardní obydlí. „Není to o moc levnější v porovnání s dalšími stavbami. Nadhodnotu vnímáme v tom, že je to šetrné k přírodě a dobře to izoluje,“ uvádí Karlík.
Stavba domu ho vyšla přibližně na milion a čtvrt. Ušetřil tím, že většinu práce si udělal sám. „Kdybyste to chtěli rovnou na klíč, tak by se ta cena pohybovalo okolo dvou a půl milionu korun,“ dodává Karlík.
To potvrzuje i Hudec. „Stavby ze slámy jsou pracnější. Mnohem náročnější na čas. Měl by je stavět člověk, co o nich něco ví a má zkušenosti,“ uvádí.
Za dvanáct let, co se Karlík slaměným domům věnuje, spolupracoval na stavbě více než tří desítek obydlí. „Teď například stavíme seminární centrum a zázemí pro lesní školku a školu,“ říká Karlík. Do budoucna se chce věnovat hlavně inovaci slaměných panelů. Pak by se podle něj doba výstavby mohla mnohonásobně zkrátit.
Slaměné domy mají v cizině dlouholetou tradici. Do Česka se dostaly teprve před patnácti lety. „V Česku je takových domů už několik stovek, každým rokem navíc počet narůstá,“ uvádí Hudec.
