Článek
„Dosavadní letošní čísla naznačují, že se šíření kůrovce zpomaluje. Kdybych měl věc nahlížet jako tradiční konzervativní lesník, řekl bych, že vidíme světlo na konci tunelu,“ říká ředitel Správy Krkonošského národnímu parku Robin Böhnisch. „V každém případě musím ocenit úsilí, které naši lesníci několik posledních let věnovali tomu, aby masivní šíření brouka v problematických porostech brzdili. Nebylo to vždy snadné,“ dodal Böhnisch.
Lýkožrout smrkový a další kůrovci trápili lesníky v Česku několik let. Šíření kůrovce se nevyhnulo ani Krkonoším a Krkonošskému národnímu parku. „Dobrou zprávou je, že vzhledem k vývoji počasí, kdy jaro bylo chladné a deštivé, první rojení kůrovců ještě nezačalo. Očekáváme, že nastane do poloviny června. Každopádně to je o měsíc později než v minulých dvou letech,“ uvedl mluvčí KRNAP Radek Drahný. „Letos budeme opět primárně řešit pouze nahodilé, zejména kůrovcové těžby. Prakticky zasahujeme jen v lokalitách, kde to ukládá lesní zákon a kde hrozí masivní šíření kůrovce. V protikladu k této intenzivní lesnické činnosti stojí bezzásahové lokality, jako například Obří důl nebo prameny Mumlavy, kde přírodě ponecháváme prostor, aby si se současnou situací poradila sama. Naše zkušenosti i zkušenosti odjinud ukazují, že to zvládá na výbornou.“
„Kůrovcová kalamita v Krkonoších gradovala v posledních třech letech. Předpokládáme, že loňský rok kulminovala a letos již čísla nahodilých hmyzových těžeb budou klesat,“ věří také Václav Jansa, vedoucí odboru péče o národní park.
Obecně a hojně skloňované jméno kůrovec skrývá celou řadu druhů převážně podkorního hmyzu, který se vyskytuje na nejrůznějších dřevinách. Nejznámějším je lýkožrout smrkový. Druh, který se přirozeně a zcela běžně vyskytuje v přírodě v lesích se zastoupením smrku. Je jedním z hlavních činitelů přirozeného koloběhu v původních lesích. Lýkožrout smrkový, společně s dalšími druhy kůrovcovitých, žije převážně na smrku. Vyvíjí se zejména na starších stromech. Rojení probíhá v pravidelných cyklech v závislosti na počasí, zejména průměrných a minimálních teplotách.
Lýkožrout se vždy objevoval po rozsáhlých větrných kalamitách, nebo po obdobích sucha, kdy dochází k primárnímu poškození nebo oslabení lesních porostů. Jeho aktivita se následně rozvíjí v několikaletém gradačním cyklu.
Změna druhové a věkové skladby lesů v minulosti je jednou z příčin současného rozsáhlého napadení smrkových porostů na celém území. Obrovský rozsah porostů s převahou smrku, případně čistě smrkových, které jsou již dospělé, představují v kombinaci se suchem v předchozích letech ideální předpoklady pro jeho lavinovité šíření.
Lesníci Správy KRNAP vyhledávají a asanují každoročně napadené stromy, aby se zejména v nižších polohách zpomalilo šíření a umožnila postupná obnova a přestavba porostů na lesy s bohatší strukturou.
