Článek
Přívalové deště, náhlé povodně tam, kde nikdy nebyly, letní kalamity z extrémních veder. Rozmary počasí, související se zhoršováním klimatu, se stávají spíš pravidlem než výjimkou. „V příštích letech se Česko zřejmě nemusí ani tak obávat toho, že by nepršelo vůbec, ale že budou srážky extrémnější, soustředěné vždy do několika dnů, které pak vystřídá suché období,“ uvedl již dříve pro Seznam Zprávy Aleš Farda, klimatolog z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd v Brně.
Přizpůsobit se musí všichni, mezi jinými také pojišťovny. Chování počasí má vliv na většinu jimi poskytovaných produktů majetkového pojištění: pojištění staveb i domácností, průmyslu, méně významně havarijního pojištění. „V současné době nechystáme plošné zvyšování sazeb na katastrofická rizika, nevylučujeme však změny, pokud bude vyšší frekvence vichřic nebo záplav,“ uvedl zástupce jedné z pojišťoven, který si přál zůstat v anonymitě.
Pojišťovny vývoj průběžně sledují a využívají přitom i služeb globálních zajišťoven, které slouží jako pojišťovny pojišťoven. Globálně se za posledních 20 let vyskytly tři roky s velmi vysokými škodami z přírodních katastrof, a to roky 2005, 2011 a 2017, především vlivem tropických bouří. Zajišťovny a následně pojišťovny na nárůst frekvence i dopadu živelních pohrom reagují nejen zvýšením cen, ale i zlepšováním modelů pro rozpoznání obchodních případů s vyšším rizikem.
„Pokud jde o živelní katastrofy typické pro Českou republiku jako povodně a vichřice, jde o události globálně častější a s menším dopadem než zmíněné tropické bouře. Panuje však obava, že vlivem klimatických změn se dlouhodobě zvyšuje frekvence a dopad právě těchto z globálního pohledu menších událostí,“ přidává se Karel Veselý z poradenské společnosti Deloitte.
Povodňové mapy se zpřesňují
Převážná většina pojišťoven vychází ze stejné povodňové mapy z roku 2003, kterou spravuje Česká asociace pojišťoven. Ta se mění a reaguje na vývoj klimatu v ČR. Naposledy byla aktualizována loni. Tento standard si jednotlivé pojišťovací domy při stanovování pojistného doplňují o historické záznamy škod z povodní nebo záplavy v daném území.
„Pojišťovny mohou mít i svoje interní know-how včetně povodňových map. V čase se mapy samy o sobě zásadně nemění – jsou v zásadě dány geograficky, mění se tedy jen v návaznosti třeba na výstavbu protipovodňových staveb. Dynamičtěji se ale může měnit práce s mapami, právě v reakci na náhlé povodně,“ vysvětluje Jakub Kolář z poradenské firmy PwC.
„Kooperativa má například doplněnou i vrstvu, kde jsou zobrazen reálný výskyt námi likvidovaných povodňových škod s potřebnými analytickými daty. Povodňové mapy se postupně zpřesňují, mimo jiné postupně zohledňují i vybudovaná pevná protipovodňová opatření,“ potvrzuje mluvčí pojišťovny Milan Káňa.
Jsou ale i pojišťovny, které se při stanovení sazby povodňovými mapami neřídí. „Sazby pojistného stanovují s ohledem na prohlášení klienta, a to zda došlo v posledních 20 letech k povodním v místě pojištění. Pakliže ano, zda od té doby byly udělány protipovodňové zábrany apod.,“ informuje Martin Loubr, ředitel makléřské firmy Renomia Benefit.
Chování počasí i lidí
Sazby pojistného se upravují průběžně a pravidelně. „Pojišťovny na výkyvy počasí v poslední době nereagují hned a nemění kvůli tomu cenotvorbu. Sazby se mění průběžně, a to při inovaci produktu a při přechodu na novou verzi produktu,“ popisuje Loubr.
Do cenotvorby samozřejmě vstupuje mimo jiné i velká konkurence pojišťoven, která je v případném zdražování drží při zemi. „Na ceny pojištění se díváme průběžně a hlavně dlouhodobě. Na jednu stranu zohledňujeme to, jak se vyvíjí konkurence, jak se mění rozsah krytých škod a také to, jak často a v jaké hodnotě se škody vyskytují. Ceny určitě neměníme na základě jednoho deště, ale podle dlouhodobých trendů, které pozorujeme. Například jde o nová protipovodňová opatření,“ konstatuje mluvčí pojišťovny Direct Nela Maťašeje.
Když totiž povodí toku vytvoří nové stavby – a nemusí jít hned o přehradu, někde stačí úprava okrajů řeky či potoka, pak může pojištění naopak zlevnit.
Změny cen pojištění a odhadu rizikovosti se provádějí neustále, a to nejen na základě počasí, ale i chování klientů, vzniku nových rizik apod. „Například v době covid-19 došlo ke snížení frekvence škod v autopojištění, klienti najeli méně kilometrů, a proto jim Allianz bude vracet peníze a na další období adekvátně sníží i nové pojistné,“ tvrdí mluvčí pojišťovny Allianz Václav Bálek.
Výhodu přitom mají větší pojišťovny. Riziko mají více regionálně rozložené a jsou schopné škody víc absorbovat. Navíc si mohou dovolit kvalitnější zajištění. Právě toto „pojištění“ pro pojišťovny je chrání proti mimořádným kalamitním událostem.
„Významná část však dopadá do vlastního vrubu pojišťovny, která je musí pokrýt z vlastních zdrojů. Typicky jde o lokální povodně a záplavy z přívalových dešťů, vichřice či krupobití postihující jen část území ČR. V posledních letech šlo o většinu letních kalamit z extrémních veder,“ vysvětluje mluvčí Kooperativy. Doplnil, že aktuálně pojišťovna o zdražení pojištění majetku neuvažuje.
Likvidace od stolu
Pojišťovny čím dál víc nejen do cenotvorby, ale také do likvidace pojistných událostí zapojují počítače. Lidská práce je totiž drahá, a tak někde stačí fotky způsobené škody nebo se na místo pošle dron. „Mezi standardní nástroje dnes patří využívání pokročilých výpočetních a analytických softwarů a aplikací, drony, satelitní snímky, fotky a data dostupná na internetu,“ potvrdil za Allianz Václav Bálek.
Třeba PwC nabízí pojišťovnám robota, který na základě srovnání fotografií automaticky identifikuje a nacení poškození. Umožňuje to pak jednoduché vypořádání škody tzv. rozpočtem, tedy finanční náhradou poškozených dílů.
Záleží ale, jak vysoká je škoda, jak často konkrétní klient škody hlásí, jak kvalitní jsou doložené důkazy o škodě atd. Podle Tervela Shopova z firmy Deloitte jsou pojišťovny schopny určitou skupinu pojistných událostí vykazujících nízkou míru rizika podvodu odbavit plně automaticky.