Článek
Podnětem pro povstání bylo nařízení protektorátní vlády o zrušení dvojjazyčného úřadování, dvojjazyčných nápisů a zákazu vyvěšování československých vlajek. Na snímku lidé odstraňují německý nápis.
Pražské povstání začalo bojem o rozhlas, který přestal 5. května vysílat německy. Odstartovala to posměšná poznámka hlasatele Mančala: „Je právě sechs hodin.“ V 8 hodin už nebylo německé hlasatelce dovoleno přečíst zprávy. Nacisté se pokusili rozhlas převzít zpět.
„Voláme českou policii, četnictvo a ozbrojené jednotky! Pomozte Československému rozhlasu ve Schwerinově třídě, kde čeští lidé bojují o jeho záchranu! Vchod z Balbínovy ulice je úplně volný! Voláme českou policii, četnictvo a ozbrojené jednotky na pomoc Československému rozhlasu!“ znělo tehdy z rádia. Na snímku první oběti povstání.
Po provolání České národní rady vyrostlo 6. května ráno v pražských ulicích na 1 600 barikád. Na snímku staví barikádu v Korunní třídě.
Barikáda před vodárnou v Podolí v květnu 1945.
Ani v nejtěžších chvílích neztratili obránci barikád humor. Obraz „vůdce“ v bedně na odpadky s dvojjazyčným nápisem „Papír, hadry, odpadky“.
Bojovník na barikádě z podvozku německých děl vyvezených z továrny Tatra (Ringhofferovy závody) v Praze na Smíchově během Pražského povstání v květnu 1945.
Při stavbě barikád v ulicích Prahy pomáhalo okolo 100 tisíc občanů.
6. května zasáhli do bojů proti německým jednotkám vojáci Ruské osvobozenecké armády, takzvaní vlasovci.
Na snímku vlasovci v ulicích Prahy. Vlasovci byli občané Sovětského svazu, kteří se v německém zajetí nechali naverbovat do Ruské osvobozenecké armády. S Němci pak od začátku roku 1945 bojovali proti Sovětům. Velitel jedné z divizí vlasovců Sergej Buňačenko vydal 6. května 1945 rozkaz, po kterém vlasovci přišli na pomoc protinacistickému Pražskému povstání.
6. května osvobodili Američané Plzeň, i když chtěli postupovat dále do Prahy, nemohli. Stalin nedal svolení k dalšímu postupu Američanů přes demarkační linii. Praha musela čekat a podle dohody být osvobozena sovětskými vojsky. Na snímku bojovníci na barikádě.
V noci 7. května se skupina vlasovců rozhodla opustit Prahu. Během Pražského povstání padlo celkem 300 vlasovců. Po konci války byli vlasovci vydáni Američany zpět do Sovětského svazu. Tam byli souzeni jako vlastizrádci, důstojníci byli popraveni, ostatní byli odvezeni do gulagu.
Za použití tanků a pěchoty zahájili Němci 8. května protiúder, v ohnisku se ocitlo Staroměstské náměstí. Od rána byla Staroměstská radnice těžce ostřelována. Novogotická část se musela později strhnout.
Poničený staroměstský orloj.
Osazenstvo ošetřovny dr. Křepelky v Praze v Koulově ulici, květen 1945.
Boje definitivně skončily, když ruské jednotky pronikly do Prahy časně ráno 9. května a zlikvidovaly poslední ohniska německého odporu.
