Článek
Vznikat by měly dva druhy dobíjecích stanic, a to podle umístění. První možností je pomalé dobíjení, kdy stanice dokáže přenést výkon do 22 kW. Ty by byly na místech, kde není třeba s dobíjením vozů spěchat. Rychlejší dobíjecí stanice dokáže nabíjet s výkonem vyšším než 22 kW. Takové často obsahují i možnost pomalého dobíjení. „V případě preferovaného rychlého dobíjení je tedy možné počítat přirozeně i s pomalým dobíjením, dokonce i samostatně bez rychlého dobíjení,“ píše se v dokumentu.
Nové parkování v Praze.
Každá stanice bude splňovat několik základních parametrů. Mezi nimi je mimo jiné, že kolem sebe musí nechat prostor pro chodce a cyklisty alespoň 1,5 metru, nesmí bránit chodcům v průchodu, musí být v souladu s okolním mobiliářem a nesmí znemožnit výsadbu stromů. Zároveň musí být pouze v ulicích širších než 12 metrů a zakázáno bude stavět je před památkami či v jejich okolí.
Bitva o budoucnost.
Plán rozvoje počítá se čtyřmi typy lokalit, a sice takzvaným rostlým městem, což zahrnuje třeba historické centrum, blokovým městem, tedy například Vinohrady či Dejvicemi, rodinnou zástavbou a modernistickým městem, kam spadají například sídliště či nové bytové komplexy. Pro každý ze zmíněných typů města pak doporučuje jinou strukturu dobíjecích stanic.
Jak uvádí portál Smart Prague, v roce 2018 bylo v hlavním městě registrováno 1591 elektromobilů. Oproti roku 2017 tak došlo k více než 50procentnímu růstu registrací automobilů poháněných právě elektrickou energií. Významný exponenciální růst elektromobilů navíc Praha předpokládá i v následujících letech.
Vedení města již v minulosti řeklo, že počítá s tím, že bude možné dobíjet automobily z lamp veřejného osvětlení. Kvůli tomu bude postupně měnit kabely, které lampy napájejí. Stát podle svých odhadů počítá s tím, že do roku 2030 by v České republice mělo být až 300 000 elektromobilů. Třetina z nich má být v Praze.
