Do ulic Barcelony vyšlo na 180 000 lidí, protestovali za nezávislost Katalánska

V Barceloně pokračují protesty u příležitosti výročí jednoho roku od konání referenda o nezávislosti Katalánska. V hlavním městě regionu se ve večerních hodinách s policií střetlo na 180 000 demonstrantů. Tisíce lidí pochodovaly ulicemi po tom, co se někteří demonstranti snažili zablokovat dopravu.

Před katalánským parlamentem policie rozehnala shromáždění za pomoci obušků a gumových projektilů. Demonstranti na místě pálili španělské vlajky, házeli kameny a pokoušeli se skrze kovové zátarasy dostat dovnitř budovy. Při střetech bylo podle španělského deníku El País zraněno 32 policistů.

Protesty ve Španělsku a řadě evropských metropolí, například v Londýně a Paříži, svolala katalánská separatistická organizace Výbory pro obranu republiky (CDR). Demonstranti v ulicích mávali vlajkami v separatistických barvách žluté, červené a modré a vyvolávali hesla jako „1. říjen, neodpouštíme, nezapomínáme”.

Loňské referendum, které označil španělský ústavní soud za nezákonné, vyvolalo ve Španělsku nejhorší politickou krizi za několik desetiletí. Navzdory vyhlášení nezávislosti separatistickou vládou tak Madrid zavedl nad regionem přímou správu, kterou v červnu po zvolení nového parlamentu opět zrušil.

Carlese Puigdemonta, který loni uprchl do Belgie, nahradil v čele regionu Quim Torra. Torra pochválil demonstranty za vyvíjení tlaku na centrální vládu. Ta do Katalánska vzkázala, že udržení pořádku je úkolem regionálních složek. Španělský premiér Pedro Sánchez na Twitteru napsal, že premiér Torra by měl plnit své povinnosti a neohrožovat politickou stabilitu povzbuzováním radikálů k obsazování institucí, které patří všem obyvatelům Katalánska. Podle opozice by však měla vláda znovu nad regionem vyhlásit přímou správu.

Poslední průzkumy ukazují, že ani rok od kontroverzního referenda nejsou obyvatelé Katalánska v názoru na samostatnost jednotní. Podle červencového hlasování by se 46,7 % místních obyvatel vyjádřilo pro odtržení, zatímco 44,9 % by raději ve Španělsku setrvalo.

Na budoucnosti regionu se neshodují ani separatistické regionální vládní strany, které drží v místním parlamentu většinu, nicméně o dalším postupu jasno nemají. Současné demonstrace kritizoval Puigdemont i bývalý katalánský vicepremiér Oriol Junqueras, kterému za vzpouru kvůli loňskému referendu hrozí až 25 let vězení. Puigdemont demonstrantům na Twitteru vzkázal: „Ti, co si zahalují obličej a používají násilí k nám nepatří. My jsme to dělali s odhalenou tváří a pokojnou formou. Takto jsme před rokem porazili autoritářský stát.“