Článek
Ze států jako Čína, Saúdská Arábie, Katar nebo Rusko mělo do dvojice univerzit skrytě přitéct v přepočtu nejméně zhruba 8,5 miliardy korun. Jako první o vyšetřování informoval americký deník The Wall Street Journal.
Ministerstvo školství už dříve přirovnalo financování amerických univerzit k černé díře. Tento týden ministerstvo Univerzitě Yale i Harvardu poslalo dopis, ve kterém informuje o šetření skrytých grantů a kontraktů ze zahraničí v hodnotě nejméně 375 milionů dolarů (8,5 miliardy korun), přičemž tato částka připadá pouze na Yale, u Harvardu zatím žádné konkrétní číslo nepadlo.
Harvardu ministerstvo píše, že „má k dispozici informace naznačující, že univerzita postrádá odpovídající institucionální kontrolu“ a že zprávy vysoké školy zaslané Washingtonu „zřejmě plně nereflektují všechny dary a kontrakty ze zahraničních zdrojů“. Dopis adresovaný Univerzitě Yale je ještě tvrdší. Univerzita podle něj řádně neoznámila jediný dar ze zahraničí z let 2014 až 2017.
Snímek dopisu ministerstva pro Harvard.
Zákony v USA nařizují univerzitám nahlásit veškeré dary a kontrakty ze zahraničí, které překročí hodnotu 250 000 dolarů.
„Je to o transparentnosti. Pokud střední a vysoké školy přijímají finance a dary ze zahraničí, jejich studenti, jiní dárci i daňoví poplatníci si zaslouží vědět, v jaké výši a od koho,“ řekla ministryně školství USA Betsy DeVosová. „Bohužel čím více pátráme, tím víc zjišťujeme, že mnozí to nahlašují omezeně nebo vůbec,“ dodala.
Univerzity zatím mlčí
Po Harvardu chce ministerstvo, aby zveřejnil záznamy o darech od vlád Číny, Kataru, Ruska, Saúdské Arábie a Íránu a od společností včetně technologické firmy Huawei. Velmi podobně zní i výzva pro Yale.
Harvard i Yale BBC zatím odmítly podat k věci své stanovisko. Svou odpověď na vládní dopis prý zatím připravují.
Důsledky v praxi: Tajné cesty do Číny i krádež vzorků
Spojené státy už dříve obvinily trojici vědců z toho, že lhali nebo zamlčovali informace o spolupráci s Čínou. Čínská linka celého vyšetřování nápadně připomíná loňskou kauzu Univerzity Karlovy v Praze. Aktuálně.cz přišlo loni v říjnu se zjištěním, že čínská ambasáda zaplatila 1,2 milionu korun za konference pořádané univerzitou v rámci Česko-čínského centra UK. Později se objevila další zjištění a Česko-čínské centrum ukončilo činnost. Případy z USA ale jdou ještě o kus dál.
Největší pozornost strhl případ, v němž figuruje jméno známého chemika Charlese Liebera. Odborník, který je držitelem prestižních vědeckých ocenění, v roce 2011 vycestoval do čínského Wu-chanu, kde pracoval pro wuchanskou univerzitu, aniž by o tom Harvard věděl.
Lieber stál v čele Lieberovy výzkumné skupiny na Harvardu, která získala na grantech od americké vlády více než 15 milionů dolarů. Za své působení ve Wu-chanu měl podle soudních dokumentů dostávat měsíční plat 50 000 dolarů plus výlohy na životní náklady ve výši 158 000 dolarů. Na vybudování laboratoře při Wuchanské technologické univerzitě mu Čína měla poskytnout 1,5 milionu dolarů.
Charles Lieber.
Čína za to požadovala kromě Lieberovy práce pro univerzitu i to, aby svým jménem žádal v rámci univerzity o patenty a publikoval odborné články. Kromě toho jeho jméno figurovalo i v čínském „Plánu tisíce talentů“. Jde o program, který se zaměřuje na oslovování zahraničních vědců, který Spojené státy už dříve označily za bezpečnostní riziko. Harvard obvinění proti Lieberovi označil za „extrémně vážné“ a podmínečně ho propustil.
Obvinění v souvislosti s vyšetřováním amerických univerzit čelí i Číňanka, která při svém studiu na Univerzitě v Bostonu zamlčela své působení v čínské armádě. Loni v prosinci policie zatkla Číňana, který z laboratoře spadající pod Harvard zkoumající rakovinu ukradl vzorky a následně je v Číně chtěl zkoumat a výsledky publikovat pod svým jménem.
