Článek
Jako nepatrný detail v obrovském množství novinek v infrastruktuře zavedených Bidenovou administrativou se může zdát opatření týkající se školních autobusů. Podle serveru Vox jde ale o důležitý krok v ochraně zdraví dětí. Zatímco o rozšíření vysokorychlostního internetového připojení nebo investic do železnice a zelené energie informovala většina amerických médií, výměně minimálně pětiny školních autobusů se příliš pozornosti nedostalo.
Přitom podle studie Státní univerzity v Georgii publikované ve vědeckém časopise Science Direct má znečištěné ovzduší vliv na studijní výsledky žáků. Podle několika studií má vzduch znečištěný prachovými částicemi jak krátkodobý vliv na lidské zdraví, v podobě například horšího soustředění, tak dlouhodobý, jako je zvyšující se šance na hospitalizaci kvůli dýchacím potížím. Znečištěné ovzduší pak podle vědců také zvyšuje pravděpodobnost onemocnění demencí a rostou kvůli němu i čísla dětské úmrtnosti.
Podle severu Vox přibližně 55 procent amerických studentů veřejných škol využívá školní autobusy, z nichž 95 procent podle agentury Bloomberg jezdí na naftu. Právě jejich převod na elektromobily může zlepšit ovzduší ve městech a možná tak pomoci žákům k lepším výsledkům.
Elektřinou poháněné autobusy na rozdíl od automobilů mohou díky své velikosti pojmout větší baterii a díky tomu zvětšit svůj dojezd. Ten u některých modelů činí až 320 kilometrů, což je o mnoho více, než školní autobusy potřebují. Autobus společnosti Proterra pak v roce 2017 dokonce stanovil světový rekord, kdy na jedno nabití ujel více než 1770 kilometrů. Stejná společnost pak drží patent na rychlonabíjecí zařízení, které dokáže autobus zcela nabít za deset minut.
Lídrem ve využívání hromadné dopravy poháněné elektřinou je Čína. Podle údajů z roku 2019 je přibližně 17 procent světových autobusů (tedy asi 425 tisíc vozů) poháněno elektřinou, 99 procent z nich připadá právě na Čínu, uvádí server Wired. Budoucnost v elektrických autobusech pak podle Voxu vidí automobilky jako Hyundai nebo Volvo.
Zatím největší překážkou se zdá pořizovací cena vozů i nabíjecích stanic. Zastánci elektromobilů a autobusů poháněných elektřinou ale argumentují, že náklady na následný provoz jsou v porovnání s dieselovými vozy nižší, a vynaložené finance se tak časem srovnají.
O plošném přechodu na tento typ autobusů se v americkém Kongresu mluví od roku 2019, kdy návrh zákona zahrnující tento bod předložila tehdejší senátorka a dnešní viceprezidentka Kamala Harrisová. Přechod na hromadnou dopravu poháněnou elektřinou pak byl důležitou součástí programu neúspěšného prezidentského kandidáta demokratů Bernieho Sanderse.
Právě rozhodnutí Bidenovy administrativy může podle Voxu pomoci elektrickým autobusům dostat se do většího povědomí. Vláda sice zatím plánuje přechod na ekologičtější variantu jen u pětiny vozů, svým krokem by ale mohla inspirovat ke změně i soukromé dopravce nebo městské samosprávy.
Několik nejen amerických měst už se ale k tomuto kroku odhodlalo dříve. V říjnu 2019 podepsalo téměř čtyřicet světových měst Deklaraci ulic bez fosilních paliv, kde se mimo jiné zavázala, že od roku 2025 budou kupovat pouze autobusy s nulovými emisemi. Ze Spojených států je mezi signatáři například Los Angeles nebo Seattle.
„Máme dvě možnosti,“ cituje starostu Los Angeles Erica Garcettiho deník Los Angeles Times. „Můžeme čekat na ostatní a následovat je na úkor zdraví našich obyvatel, nebo se postavit do čela, inovovat a snižovat emise co nejrychleji. Mnohem raději bych udělal to druhé,“ dodal Garcetti.
Los Angeles chce mít do roku 2030 svou hromadnou dopravu zcela bez emisí, to znamená nákup asi 2300 autobusů poháněných buď elektrickou energií, nebo vodíkem. Za tato vozidla má město utratit až 138 milionů dolarů (téměř tři miliardy korun).
