Do šikmé věže a Kolosea míří první návštěvníci. Přežije turismus pandemii?

Navléknete si roušku a do ruky dostanete elektronické zařízení, které zapípá v okamžiku, kdy se k někomu přiblížíte na vzdálenost kratší než metr. Tak vypadají ode dneška návštěvy šikmé věže v Pise, kam navíc úřady pouštějí jen skupiny po 15 osobách.

Přesto je sobotní otevření slavné toskánské památky po dlouhých třech měsících znamením, že se Itálie vrací po pandemii koronaviru k normálnímu životu. Kromě šikmé věže se otevírají i další turistické magnety - od pondělka přivítají své první návštěvníky vatikánská muzea a Koloseum, v římské galerii Le Scuderie del Quirinale si příchozí prohlédnou rozsáhlou výstavu k 500. výročí úmrtí renesančního malíře Rafaela. V úterý se pak otevřou brány florentské galerie Uffizi.

Podobná opatření jako na šikmé věži, kterou ročně navštíví pět milionů lidí, platí i v dalších památkách. Například do Kolosea smí vstoupit jen skupinka o 14 lidech, povinností jsou roušky a měření teploty u vchodu.

Už minulé úterý se otevřelo archeologické naleziště v Pompejích. První den ho navštívilo 104 lidí, vesměs místních. Ředitel archeologického parku Massimo Osanna doufá, že Pompeje přivítají letos alespoň 1,5 milionu turistů, tedy o 2,5 milionu méně, než je obvyklá roční návštěvnost.

Ve středu 3. června italská vláda ukončí omezení cestování mezi jednotlivými italskými regiony, také ale otevře hranice turistům z dalších států Evropské unie. Pro návštěvníky mimo EU zůstanou uzavřené.

Správci památek si uvědomují, že otevření za takto přísných bezpečnostních podmínek, a tím i snížené kapacity, se finančně nevyplatí: „Náš rozpočet utrpí velké ztráty, ale chtěli jsme vyslat signál důvěry a naděje,“ řekl agentuře ANSA Pierfrancesco Pacini, šéf organizace, jež má šikmou věž i další okolní památky na starosti.

Jisté je, že italský turistický sektor koronavirus tvrdě zasáhl. Turistika zaměstnává v zemi zhruba 4,2 milionu lidí, což je necelá pětina italské pracovní síly. Na hrubém domácím produktu se příjmy z turismu podílejí 13 procenty.

Itálii v posledních letech navštěvuje až 120 milionů lidí ročně a před začátkem pandemie úřady očekávaly, že tento rekord letos padne.

Podle Giorgia Palmucciho, ředitele Italské národní turistické agentury (ENIT) se na Apeninském poloostrově chystají trávit dovolenou v druhé půli roku stovky tisíc lidí v čele s Brity a Američany. „V tuto chvíli máme 300 tisíc rezervací a doufáme, že toto provizorní číslo ještě poroste,“ citoval Palmucciho server The Local.

„Některé společnosti, například Alitalia, už oznámily (obnovené) lety mezi USA a Itálií,“ připomněl s tím, že jen ze Spojených států přiletělo v loňském roce 4,4 milionu návštěvníků. Počet amerických turistů se přitom každým rokem zvyšuje o sedm procent.

Palmucci ale poukázal i na to, že Itálie není závislá až tak na letecké přepravě, protože asi polovina návštěvníků do ní přijíždí autem. A to bude možné už od této středy. Návrat k běžným číslům nicméně odborník nepředpokládá - Itálie bude muset v letošní sezoně sázet spíše na domácí turistiku, návrat k číslům z roku 2019 prý může nastat nejdříve v roce 2022.

Země se tak nejspíše nevyhne drsnému propadu ekonomiky a s ním spojenému rušení tisíců pracovních míst. Kromě toho může mít ale postkoronavirová doba i své pozitivní stránky. Jak odhaduje Palmucci, stane se turistika „zelenější a pomalejší“. Turistický průmysl by tak měl směřovat k trvalé udržitelnosti, tedy k pravému opaku toho, co se dělo v posledních letech.

Na některých místech Itálie, zvláště v Benátkách, si už mnozí obyvatelé stěžovali na přemíru turistů, k níž se přidávalo zdražování bydlení kvůli potřebě uvolňovat co nejvíce bytů pro turisty. Slavné turistické destinace se pak stávaly spíše pastí jak pro návštěvníky, tak i pro jejich hostitele. Palmucci doufá, že se zájem turistů přesune k místům, která dosud zůstávala stranou turistického zájmu, což by mohlo pomoci všem.