Do Říma povedou cesty s negativním testem, do Španělska s rouškou

Přinášíme vám další díl pravidelného prázdninového seriálu. Každý den, od pondělí do neděle, se v odpoledních hodinách můžete těšit na rady a zajímavosti Seznam Zpráv z evropských turistických destinací. A to až do 31. srpna.

Ránu do vlastních řad zasadila britská vláda nařízením o povinné karanténě pro všechny užívající si dovolenou ve Španělsku. Těm, kteří se do země teprve chystali, tak pravděpodobně zkazila prázdniny. Naštvání Britů je ale nic oproti tomu, jak jsou rozlícení španělští hoteliéři. Madrid okamžitě začal usilovat o to, aby britské úřady z nového nařízení o karanténě vyjmuly alespoň turisty na hojně navštěvovaných Baleárských a Kanárských ostrovech, kde je v současnosti počet nakažených virem SARS-CoV-2 velice nízký. Británie nicméně do svého varování, aby její občané do Španělska cestovali jen v nejnutnějších případech, ostrovy zahrnula.

Náhlé sobotní rozhodnutí Dominica Raaba s platností od neděle donutilo španělského premiéra upozornit na nesprávný krok. „Po mém soudu je to chyba,“ řekl v pondělí premiér Pedro Sánchez, podle něhož se Londýn rozhodl nesprávně na základě čísel o celkovém počtu nakažených v celé zemi. „Ve velké části Španělska je výskyt (viru) mnohem nižší než v samotném Spojeném království,“ upozornil Sánchez. Britská vláda se tak rozhodla pro ústupek a povinnou karanténu zkrátila ze 14 na 10 dnů. V pondělí španělská asociace hotelů CEHAT navrhla, že by hotely mohly turistům hradit náklady za testy na koronavirus, aby je pomohly přesvědčit, že dovolená ve Španělsku je bezpečná.

Madrid v rámci balíčku opatření zaměřených na prevenci proti šíření koronaviru nicméně zavede povinné nošení roušek, řekla v úterý regionální šéfka Isabel Díaz Ayuso. Bary budou zavírat v jednu hodinu ráno, shromáždění na venkovních terasách budou limitována počtem deseti osob. Stýkat se maximálně s deseti lidmi najednou se doporučuje lidem i na soukromých akcích, zákon to nicméně nenařizuje. Zpřísní se také kontroly na letišti v Madridu.

Nejen Britové jsou vůči cestám na Pyrenejský poloostrov ostražití. Německé ministerstvo zahraničí vydalo doporučení necestovat do severošpanělských regionů Katalánsko, Aragonie a Navarra kvůli vysokému počtu případů koronavirové nákazy a místním uzavírkám. Oproti Britům jsou Němci mírnější a neodrazují od cest na Baleárské či Kanárské ostrovy, které u německých turistů patří k oblíbeným destinacím. Ministerstvo zatím nepřistoupilo ani k oficiálnímu varování před cestami do zasažených regionů. To by turistům umožnilo bezplatné stornování dovolených.

Šéfka aragonského regionu Mayte Pérezová řekla, že odrazování před cestami ze strany Německa a také Belgie je diskriminační a vyzvala španělskou ministryni zahraničí Aranchu Gonzálezovou Layaovou k podání formální stížnosti. Pérezová ujistila, že ve většině částí regionu je situace pod kontrolou.

Stejně jako naše vláda by i ta řecká ráda podpořila turismus. Řecká národní organizace cestovního ruchu (GNTO) a AEGEAN tak představují novou reklamní kampaň s názvem „Řecko. Více než jen destinace.“ Oproti české představě o kampani ta řecká cílí dál do celého světa a přemýšlí v širším časovém horizontu. Pro rok 2021 by si tak měl ideálně každý turista kdekoli ve světě pamatovat, že Řecko bylo vždy mnohem víc než jen destinace pro letní prázdniny. „Až příště budete plánovat svou dovolenou v Řecku, nemyslete jen na místo - přemýšlejte o emocích,“ zní heslo nové komerční kampaně vyzývající přímo k prožití Řecka. Těchto 42 sekund záběrů můžete využít jako inspiraci i pro své cestování po Řecku.

A co by to bylo za dovolenou u moře bez výletů na lodích. Strašák první vlny koronavirové, výletní lodě, znovu obnoví svůj provoz v řeckých vodách od 1. srpna. Podle oznámení ministra pro turismus Harise Theocharise lodě znovu vyplují z přístavů Pireas, Rhodos, Herákleion, Volos, Korfu a Katakolo a bude jim povoleno připlout k jakémukoli jinému přístavu v zemi. Pravidla pro cestování budou podléhat současné epidemiologické situaci. Ministr dodal, že o Řecko začínají mít zájem také turisté z USA, Ruska a Izraele.

Bizarní příběhy nejsou cizí ani Řecku. V místních médiích se objevil zážitek 74leté dámy ze severního Řecka, která se při nedělním ránu rozhodla navštívit místní klášter. Tentokrát však jak zákon káže - s rouškou přes ústa. Podle řecké televizní stanice ERT ale jeromonach Ignatios, který v klášteře Agie Paraskevi v Milchori působí, ve chvíli, kdy spatřil ženu nasazující si roušku, přerušil řeč a ženu požádal, aby odešla. „Kostel není místo pro karneval,“ řekl jí. Dáma s rouškou však klášter opustit odmítla. Jeromonach se později nechal slyšet, že nošení roušek odmítá, protože „celá globální koronavirová pandemie je součástí plánu“, který nazval „globální diktaturou“.

Římský region Lazio chce nově zavést povinné testování pro všechny cestující, kteří do Říma přijíždějí z rizikových zemí. V pondělí tento krok oznámil prezident regionu Nicola Zingaretti, který na Twitteru napsal, že prioritou je „bránit Řím a region Lazio, protože obavy z možných importovaných případů z některých zemí v EU narůstají“. Prozatím nebylo rozhodnuto, které země nařízení zasáhne jako první.

Negativně naladěn se ukázal být i italský tenorista Andrea Bocelli, který se ostře pustil do kritiky vlády za její nakládání s koronavirovou pandemií. Nedávnou uzávěru označil za ponižující a vyzval Italy k nedodržování nadále platících omezení. „Cítil jsem se ponížen a uražen. Nesměl jsem opustit dům, přestože jsem se nedopustil žádného zločinu,“ uvedl Bocelli na konferenci, které se zúčastnili opoziční politici včetně Mattea Salviniho, jež kritizovala postup vlády Giuseppa Conteho v řešení koronavirové krize.

Bocelli se přiznal, že pravidla porušil. „Nemyslel jsem si, že by bylo správné nebo zdravé v mém věku zůstávat doma,“ uvedl. Poznamenal také, že situace podle něj nemohla být tak vážná, jak tvrdí úřady, jelikož prý nezná nikoho, kdo se musel léčit s koronavirem na jednotce intenzivní péče. Jedenašedesátiletý nevidomý operní pěvec se přitom stal pozitivním symbolem národní jednoty, když v době vrcholné uzávěry na Velikonoční neděli v prázdné milánské katedrále zpíval lidem sužovaným koronavirem na celém světě během koncertu Hudba pro naději.