Do Prahy přijel s dobrou zprávou. Jak si ale zatím Matovič vede?

Hranice mezi Slovenskem a Českem se o půlnoci ze středy na čtvrtek úplně otevřou. S tím přijel do Prahy slovenský předseda vlády a šéf hnutí OLaNO Igor Matovič.

Je už tradicí, že vrcholní slovenští politici po nástupu do funkce míří na první zahraniční cestu do Česka (a naopak). Výjimkou není ani Igor Matovič, který ve středu dopoledne jednal se svým českým protějškem Andrejem Babišem (ANO).

„Pan premiér nám přinesl dárek,“ prezentoval Babiš zprávu o otevření hranic Slovenska s Českem na tiskové konferenci po jednání. Oba premiéři si první vzájemné setkání pochvalovali, s Matovičem do Prahy přijeli i slovenští epidemiologové, kteří si vyměnili informace a poznatky z vývoje koronakrize s českým náměstkem ministra zdravotnictví Romanem Prymulou.

Matovič převzal úřad na konci března od Petera Pellegriniho (Směr) během gradující koronavirové krize. Jeho čtyřkoalice se musela rychle chopit moci a drastickými opatřeními reagovat na šíření epidemie covid-19. Přes prvotní problémy s nedostatečným testováním nebo kontroverze kolem povinné státní karantény nakonec Slovensko koronavirus zvládlo velmi dobře - ve střední Evropě má nejméně případů nákazy i úmrtí a v posledních dnech testy hlásí nulovou bilanci nových případů.

Spolupráce v čtyřkoalici stran OLaNO, Jsme rodina, SaS a Za lidi se ale neobešla bez „zaskřípání“. K roztržce mezi premiérem Matovičem a šéfem SaS a ministrem hospodářství Richardem Sulíkem došlo o Velikonocích kvůli kontrolám na hranicích okresů.

Policie a armáda hlídaly dodržování omezení pohybu, jenže kontroly způsobily dopravní kolaps a zkomplikovaly cestu lidem dojíždějícím za prací do jiného okresu. I tenhle spor se odvíjel hlavně po sociálních sítích, kam premiér Matovič pravidelně a dost svérázně přispívá. Jeho příspěvky občas budí pobouření, někdy rozpaky.

Kritiku sklidil například za publikaci obsahu jednoho ze šuplíků na úřadu vlády, který doplnil výsměchem expremiérovi Pellegrinimu. Sám se pak stal terčem posměchu, když si spletl vlajky Maďarska a Ázerbájdžánu.

Otazníky vzbudil i Matovičův plán na „totální vypnutí“ Slovenska a za asistence armády a policie třítýdenní hermetické uzavření země - jak zvenku, tak zevnitř. To mělo šíření koronaviru zastavit. Z plánu ale nakonec sešlo.

Matovič sice po volbách (a neúspěchu koalice Progresivní Slovensko/Spolu) sliboval, že se liberálové nemají čeho bát a že jeho hnutí bude hájit jejich zájmy, současné složení parlamentu je ale nejspíš to nejkonzervativnější za dlouhou dobu.

Pozornost na sebe strhávají výroky a nápady poslankyně a šéfky Křesťanské unie Anny Záborské, která se do sněmovny dostala na nesourodé kandidátce OLaNO a teď volá po zpřísnění protipotratové legislativy. Konzervativní katoličtí poslanci zkritizovali a odmítli schválit výroční zprávu ombudsmanky Márie Patakyové. Vyčetli jí například to, že se „příliš věnuje“ problémům práv sexuálních menšin v zemi.

Ministr zdravotnictví Marek Krajčí zase na videu z roku 2016 popisuje, jak na něj při společné modlitbě na táboře „sestoupil Duch svatý“ a spojuje jógu s okultismem. Ministr práce, sociálních věcí a rodiny Milan Krajniak ze strany Jsme rodina zas píše blog s názvem Poslední křižák. Jeho styl řízení úřadu už vedl k rezignaci šéfky odboru genderové rovnosti.

Vláda také začala s „čištěním justice“. Vlastní ministryni spravedlnosti Márii Kolíkovou přitom koalice tak trochu obešla při formulaci nových pravidel pro výběr generálního prokurátora. Jedním z hlavních kandidátů je advokát a exministr vnitra Daniel Lipšic. Ten by ale podle současného zákona neměl šanci, není totiž prokurátor. Účelová změna vadí ministryni i prezidentce Zuzaně Čaputové, opozice mluví o „Lex Lipšic“.

Kromě hranic se Slovenskem se ve čtvrtek otevřou i ty s Rakouskem. Ve středu to oznámil ministr zahraničí Alexander Schallenberg. Alpská republika totiž ruší kontroly na všech svých hranicích, výjimkou je Itálie. Češi, Slováci nebo Němci a další cestující už nebudou muset předkládat negativní test na koronavirus a ruší se i povinná karanténa.

Rakouský populista a někdejší vicekancléř Heinz-Christian Strache měl na počátku 90. let napsat pochybné věnování do otevřeně antisemitské knihy. 273stránková publikace Hanse Jonaka vyšla poprvé už v roce 1943 v nechvalně proslulém nacionálně-socialistickém vydavatelství Stürmer. Podle bývalého šéfa berlínského Centra pro výzkum antisemitismu je Jonakova kniha „dílem fanatického antisemity“.

Strache ve svém věnování označil Židy za „nepřátele“ a „mocichtivé osoby“. Rakouský politik usilující o návrat na výsluní přes svého právního zástupce listu Süddeutsche Zeitung vzkázal, že si nepamatuje ani na věnování, ani na knihu samotnou.

Oslovený znalec potvrdil s „pravděpodobností hraničící s jistotou“, že se skutečně jedná o Stracheho rukopis. Inkriminovaný výtisk knihy pochází z roku 1992, kdy už byl Strache aktivním politikem a působil v FPÖ ve Vídni na komunální úrovni.

Poláci po měsících nejistoty konečně vědí, kdy půjdou k prezidentským volbám. První kolo se bude konat 28. června, druhé 12. července. Termín ohlásila ve středu dopoledne předsedkyně Sejmu Elżbieta Witková.

Prováděcí zákon v úterý večer schválili poslanci, podstatnou část změn, které v něm chtěli udělat senátoři, ale sněmovna odmítla. Prezident Andrzej Duda, který usiluje o znovuzvolení, zákon podepsal v noci.

Volby se měly původně konat 10. května. Paradoxně se sice oficiálně konaly, volební místnosti ale zůstaly z pokynu předsedy vládnoucích konzervativců Jarosława Kaczyńského zavřené. Ve volbách na konci června se bude moci hlasovat kombinovaně: tradičně ve volebních místnostech a také korespondenčně poštou.

Aktuální průzkumy potvrzují, že favoritem voleb je Andrzej Duda podporovaný vládnoucí trojkoalicí. Ten by vyhrál první kolo a ve druhém by změřil síly s varšavským primátorem a kandidátem opoziční Občanské platformy Rafałem Trzaskowským.

Politik se ale ještě do volebního procesu oficiálně nezapojil, kandidaturu ohlásil, až když bylo jasné, že se volby 10. května neuskuteční. Trzaskowski musí nejdřív nasbírat potřebných 100 000 podpisů pro registraci.

Německo 15. června zruší varování před cestami do tří desítek evropských zemích, včetně Česka. Předběžný souhlas k tomu podle agentury DPA dala spolková vláda. Podmínkou je příznivý vývoj pandemie covid-19.

Maďarští poslanci schválili klimatický zákon, který počítá se závazkem klimaticky neutrální ekonomiky do roku 2050. Zákon původně navrhly opoziční strany. Podle liberálního serveru Index.hu ale poslanci vládnoucí strany Fidesz projekt výrazně změnili, opozice tak nakonec pro „svůj osekaný“ projekt ruku nezvedla.

Původní návrh předpokládal kromě klimatické neutrality i snížení daní pro solární panely nebo zrušení zákazu výstavby větrných farem. Opozici vadilo i to, že Fidesz nakonec změnil emisní cíle pro rok 2030.

Z navrhovaného poklesu emisí skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030 a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na 35 procent se nakonec stal cíl 40, respektive 21 procent. Státní tajemník pro energetiku a klimatickou politiku Péter Kaderják mluví o příznivém vývoji. „Zatímco v roce 2018 byl růst HDP 5,1 %, emise skleníkových plynů klesly o téměř 0,9 %,“ prohlásil Kaderják. Energii chce vláda získávat hlavně z jaderné elektrárny a solárních elektráren.