Článek
Zatím se konal jen jednou v roce 2019, letos jej pořadatelé koncipují jako nesoutěžní přehlídku. „Uvede mimo jiné polský film Aucajdr, který do výběru přehlídky doporučil Majewski,“ informoval Martin Fišer.
Prague Spring Film Award vznikl proto, aby se zaměřil na díla, která stojí mimo zájem mainstreamové kritiky a distribuce. Hlavním důvodem pro jeho vznik byl zájem pořadatelů o rozšíření tradice udílení Cen Andreje Stankoviče právě na mimořádné zahraniční audiovizuální počiny, které nestojí v centru pozornosti nejširší veřejnosti.
Cena Andreje Stankoviče se udílí dvě desítky let a navazuje na tradici Cen samozvanců, které po tři roky uděloval básník a kritik Stankovič mimořádnému, avšak mainstreamovými filmovými médii většinou přehlíženému tvůrčímu počinu v kinematografii. Cenu od něho získali režiséři Jan Němec, Radim Špaček a Karel Vachek. Po Stankovičově úmrtí v červenci 2001 se na podzim roku 2002 skupina Samozvanců rozhodla „na protest proti všeobecné bulvarizaci českého kulturního prostředí“ v tradici Stankovičových cen pokračovat. S organizátory udílení cen jsou pořadatelé nového festivalu v kontaktu, ale nespolupracují spolu.
Prague Spring Film Award byl po roce přísných epidemických opatření obnoven prozatím jako nesoutěžní. Ve výběru filmů Českou republiku a Slovensko zastupují právě vítězové Ceny Andreje Stankoviče za rok 2020. Nedávno zesnulý český režisér Karel Vachek se svým posledním filmem Komunismus a síť převzatým do výběru Prague Spring Film Award vstupuje do kontextu s dalšími snímky z Polska, Maďarska, Běloruska, Německa, z USA a dalších destinací, uvedl Fišer.
Lech Majewski, režisér, scenárista, producent, básník, skladatel a výtvarník, patří k nejoriginálnějším polským umělcům současnosti. Pro jeho filmy je typická vizuální stránka, propracovaná výtvarná a symbolická stylizace scén, které často snímá statická kamera. Česko v minulosti navštívil opakovaně, byl hostem Febiofestu i Letní filmové školy v Uherském Hradišti.
Majewski se narodil v roce 1953 v Katovicích. Studoval v Lodži - nejprve výtvarné umění a potom režii. Publikuje básnická a prozaická díla. Zájem vzbudil v roce 1981 prvním románem Kasztanaja, který byl předlohou ke scénáři jeho filmu Let divoké husy. Natočil ho o sedm let později v Americe.
Celovečerní debut Rytíř z roku 1980 otevřel Majewskému dveře na Západ. O rok později emigroval a tvořil v USA, kde ve spolupráci se Studiem Davida Lynche natočil Evangelium podle Harryho - symbolické podobenství o moderní civilizaci a reflexi USA z pozice emigranta. Oceňovaným snímkem je i experimentální černobílá sonda do života „prokletého básníka“ Wojaczek z roku 1999, inspirovaná skandálním životem Rafala Wojaczka a okamžiky před jeho tragickou smrtí.
