Doteď to byla jen předehra, varuje český imunolog v USA

S obavami sleduje dezinformační kampaň, která přirovnává onemocnění covid-19 k chřipce: „Prosím, aby všichni byli velmi opatrní při interpretaci dat světových odborníků v epidemiologii, imunologii a virologii. I já se snažím být velmi opatrný, to je základní podmínkou vědecké práce. Nebojte se, vir porazíme,“ říká.

Zdeněk Hel se většinu vědecké kariéry zabývá výzkumem viru HIV. V posledním půl roce se práce jeho týmu stočila výhradně na vir způsobující onemocnění covid-19 a jeho působení v lidském organismu. Zkoumá to, jakou měrou se podílí neutrofily, tedy buňky fungující jako záchranný obranný mechanismus našeho těla, na průběhu a vážnosti nemoci. V rozhovoru pro Seznam Zprávy mluví mimo jiné o výsledcích výzkumu v jeho univerzitní laboratoři.

Vymkla se situace v Česku podle vás kontrole? Co je teď podle vás nejdůležitější udělat?

Nejdůležitějším úkolem je posílit důvěru veřejnosti v odborníky. Souboj mezi vědou a koronavirem je nerovný. Síla vědy je v tom, že naděje, kterou poskytuje, není založena na víře, ale na znalosti. Není nejmenší pochybnosti o tom, že nad virem zvítězíme. Jde nám teď více o to, kolik lidských životů bude ztraceno a kolik lidí, kteří si nemocí projdou, bude mít vážné dlouhodobé následky, než za jak dlouho se nám podaří zvednout úroveň prevence a terapie na takovou úroveň, že koronavirus nebude představovat větší problém, než je například chřipka. Virus SARS-CoV-2 z populace nezmizí nikdy. Bude naším věrným souputníkem, nebude ale o nic nepříjemnější než jiné virové infekce.

Vlády v USA i v Česku nezvládly komunikaci s veřejností a jednoznačně se nepostavily za vědce, kteří delší dobu předpovídali nárůst nakažených v případě, že se nezavedou přísnější opatření. Část veřejnosti si ale stěžuje na to, že odborníci je zastrašují. Jak jim odpovědět?

Poslední, co bych chtěl v této nelehké době dělat, je strašit spoluobčany, kteří i tak mají starostí přespříliš. Prvotní povinností vědců je ale pravdivě informovat veřejnost. Chlácholení už bylo dost. Takže ano – bojme se, neboť strach je klíčovým nástrojem evoluce a bez něj bychom nepřežili. Zároveň ale říkám, že strach mít nemusíme, protože pandemie jsou běžnou součástí života na Zemi a lékařská věda je silnější, než byla kdykoliv předtím. Vlády jsou pod obrovským tlakem a je těžké se orientovat. Všechny vlády se snaží najít kompromis mezi záchranou lidských životů a fungující ekonomikou, která v důsledku též životy zachraňuje. Současná opatření v Česku jsou v zásadě správná. Je důležité rozeznávat, v jakém specifickém oboru je který člověk skutečně expertem a jaké má za sebou zkušenosti. Obávám se, že situace s postavením vědců v USA je podstatně horší než v ČR.

V USA, kde žijete a pracujete, proběhla na jaře pandemie v mnohem větší míře a síle než v ČR a už tehdy jste upozorňoval, že to nejhorší teprve přijde. Jak dlouho „to nejhorší“ bude trvat a na čem to bude záviset?

Dá se říci, že v Česku začíná první vlna epidemie teprve nyní. Vláda a především občané udělali obrovský kus práce a zamezili počátečnímu šíření na jaře a v létě. To se podařilo jen v některých zemích na světě a já si za to svých spoluobčanů velmi vážím. V šití roušek byli Češi příkladem pro celý svět. Nyní jsme bohužel příkladem odstrašujícím. To nejhorší začíná právě teď a bude to trvat přibližně do konce února či března 2021. Vše, co se stalo dosud, byla vlastně jen předehra, legrace v porovnání s tím, co nás čeká v následujících měsících. Přes léto 2021 se situace podstatně zlepší. Očekávám dostupnost prvních vakcín a vylepšení léčebných postupů. Na podzim a v zimě 2021 přijde další vlna, ale bude již slabší. Plně se vše začne normalizovat v roce 2022.

A v USA? Ve většině států roste počet nákaz, ale obecně USA nezažívají masivní druhou vlnu, proč? A přijde?

V USA se dá hovořit o třetí vlně epidemie, jednotlivé vlny jsou ale rozdílně rozloženy mezi jednotlivé státy. Situaci v USA přirovnávám k autu, které se plnou rychlostí řítí proti zdi a polovina pasažérů si odmítá zapnout bezpečnostní pásy. Obyvatele USA čeká katastrofa. Zatím se nic výrazného neděje, ale jak jsem říkal, zákony epidemiologie jsou nezvratné. Ve vědecké komunitě bijeme na poplach, jak můžeme. Jsme veřejně napadáni stoupenci Donalda Trumpa. Jedinou šancí je zvolení nové vlády a zavedení účinných opatření. Lidé v ČR by měli být vděční za to, že žijí v zemi s vysokou úrovní a dostupností zdravotní péče.

To, jak na pandemii reagují různé vlády - včetně české - je často v protikladu s doporučeními odborníků. Veřejnost je zmatená a neví, komu naslouchat. Jaké jsou vaše prognózy?

Odpověď můžeme rozdělit na dvě části: kolik lidí bude nakaženo a kolik lidí s nemocí covid-19 zemře. Počet infikovaných jedinců i úmrtí se značně liší mezi jednotlivými populacemi a je závislý na mnoha faktorech, jako je podnebí, úroveň zdravotní péče, průměrný věk obyvatelstva a mnoha dalších. Odhaduje se, že 60 až 80 % populace může být infikováno a také se tak stane, pokud se nebudeme snažit tomu zabránit. Tyto údaje pochází z analýzy infekcí na výletních nebo vojenských lodích či ve slumech v Mumbaji. Přesně předpovědět, jaké procento lidí na covid-19 zemře, je mnohem těžší, a zde se údaje liší.

Tady se veřejnost také často ztrácí v pojmech…

Ano, bohužel. Nejčastěji se mluví o smrtnosti (case fatality rate, CFR), což je procento úmrtí z počtu lidí, kteří byli na koronavirus testovaní jako pozitivní. Tato hodnota je většinou udávána v rozmezí od 0,4 do 10 %. Smrtnost ale závisí na počtu provedených testů a jejich kvalitě a je bohužel často špatně interpretována. Většina lidí, kteří mají mírné příznaky, na testy nejde a nejsou tedy v této hodnotě zahrnutí. Bylo ale naštěstí provedeno velké množství studií, které se snažily objektivně zjistit počet nakažených v populaci měřením protilátek, které si většina lidí po prodělané infekci vytvoří. Toto číslo je více reálné, říká se mu proto reálná smrtnost, popřípadě skutečná smrtnost (inferred infection fatality rate, IFR).

A jaké jsou tedy získané údaje a jak konkrétní může být dopad v Česku?

Podle údajů publikovaných v říjnu Standfordskou univerzitou a zveřejněných Světovou zdravotnickou organizací se reálná smrtnost pohybuje mezi 0 až 1,6 %, s průměrnou středovou hodnotou 0,23 % (inferred IFR median). Z toho plyne, že v ČR může být v následujících měsících a letech infikováno 6,4 až 8,5 milionu lidí a zemřít může 15 000 až 20 000 lidí. Ale pozor, toto číslo je značně pohyblivé, je závislé na věkovém rozložení obyvatelstva a je vyšší v populacích, které jsou aktuálně více zasaženy covidem-19. Například v Anglii, Španělsku, Belgii a Itálii je reálná smrtnost odhadována mezi 1,1 a 1,3 %. Pokud se v ČR reálná smrtnost zvýší na 0,7 až 1,3 %, například z důvodu přehlcení zdravotních zařízení, které nám teď opravdu hrozí, může teoreticky dojít k 44 800 až 110 500 úmrtí. Další lidé, pravděpodobně více než 100 000, budou mít dlouhodobé zdravotní následky. Pevně ale věřím, že se nám podaří takto vysokým číslům zabránit.

Takže záleží jen na nás, jestli zůstane Česko na nižších číslech, nebo se vyhoupnou nahoru?

Společným úsilím ta čísla můžeme výrazně snížit. Stačí rozprostřít počet infekcí do delšího časového období a smrtnost i úmrtnost se podstatně sníží, neboť více lidí dostane kvalitní zdravotní péči. Tato čísla mohou výrazně snížit i preventivní opatření, strategicky zavedené nové léčebné postupy a vakcinace obyvatelstva. Každý z nás v tomto úsilí hraje nezastupitelnou roli. Snažně prosím všechny, aby pomáhali, jak jen můžou, a podporovali naše zdravotníky.

Co říkáte hlasům druhé strany, která zpochybňuje vážnost covidu-19 a přirovnává jej k chřipce či tvrdí, že na chřipku ročně zemře dokonce více lidí?

Znovu prosím veřejnost, aby důvěřovala odborníkům, ale pouze těm nejlepším ve svém oboru. Já bych se nikdy nesnažil mluvit do práce zubaře, tedy pokud mi právě netrhá zdravý zub. Stejně tak prosím, aby ostatní byli velmi opatrní a nesnažili se interpretovat data světových odborníků v epidemiologii, imunologii a virologii. I já se snažím být velmi opatrný v interpretaci dat. Potíž je v tom, že i u běžné chřipky neznáme reálnou smrtnost (IFR), ale pouze smrtnost (CFR). CRF je odhadována většinou z počtu reportovaných případů. Protože ale většina infikovaných nenavštíví lékaře a buď nemoc přechodí, či vyleží doma, je CFR chřipky podstatně vyšší než IFR. U běžné sezonní chřipky je IFR většinou odhadována pod 0,1 %. Jiné je to ale u epidemií nových typů chřipky, jako byla například španělská chřipka v letech 1918-1919. Tam se IFR odhaduje na 1 až 3 %. Nové kmeny ptačí chřipky mají potenciál dosáhnout IFR až desítky procent. Až se utkáme s jedním z nich, bude to opravdová katastrofa.

Pak se musí počítat ještě s tím, že se kvůli pandemii podcení léčba pacientů s jinými nemocemi kvůli omezení péče, takže to výsledné číslo bude ještě větší?

Ano. Existuje takzvaná nadbytečná úmrtnost, která snad nejlépe vyjadřuje celkový dopad pandemie na společnost. Do této jsou zařazení i lidé, kteří nebyli přímo infikovaní, ale zemřeli například proto, že se jim nedostalo adekvátní zdravotní péče na jejich onemocnění jiného typu. Z těchto údajů plyne, že na nemoc covid-19 a na reakci na ni umírá mnohonásobně více lidí než na běžné sezonní onemocnění včetně influenzy.