Článek
V měřítku italských soudních procesů s tamními mafiánskými organizacemi je tento největší za posledních třicet let. Žalobci doufají, že skrze něj kalábrijské ‘Ndranghetě zasadí osudovou ránu. Pomůže jim v tom na 600 obhájců a desítky svědků, včetně rodinných příslušníků jednoho z mafiánských bossů. Na výsledek si ale všichni počkají, proces bude trvat nejméně dva roky.
„Soudní proces s ‚Ndranghetou je velmi důležitý, zaměřuje se na skupinu kolem jedné z rodin tvořících tuto organizaci. Vždy říkám, že při snaze pochopit organizovaný zločin nebývá problém rozumět slovu ‚zločin‘, jako spíš dobrat se významu slova ‚organizovaný‘. Je nutné brát v potaz, že lidé, kteří stanou před soudem v Kalábrii, nejsou jen členové ‘Ndranghety,“ uvedl v rozhovoru pro Seznam Zprávy italský odborník na organizovaný zločin Antonio Nicaso. Autor desítek titulů na toto téma a mimo jiné lektor z Queen’s University v Kanadě.
Mezi těmi, kteří v jihoitalském Lamezia Terme budou čelit obžalobě mimo jiné kvůli napojení na italskou mafii, jsou i vysoce postavení členové italské společnosti. Třeba bývalý italský senátor, exšéf policie, advokáti, komunální politici i podnikatelé. „Vykresluje to celkem jasný obrázek toho, jak mafie funguje. Síla této organizace spočívá ve schopnosti propojit podsvětí s normálním světem,“ doplnil Nicaso.
Čestné ruce žalobcovy
‘Ndrangheta se začala formovat už v devatenáctém století a po většinu toho dvacátého fungovala s nejasnými strukturami, které vedly i ke krvavým bojům uvnitř mafie samotné. Na konci minulého století se však přetransformovala ve vysoce strukturovanou zločineckou organizaci. Vede ji Nejvyšší rada – shromáždění bossů jednotlivých buněk ‘Ndranghety, kteří spravují různé lokality.
Ačkoliv se organizace postupem let zmodernizovala, její podstata zůstává neměnná – postavená je na pokrevních, tedy příbuzenských vztazích. „Jednotlivá města nebo oblasti řídí otcové, synové, bratři, strýcové… Všichni dohromady. Takové rodinné zřízení organizaci garantuje nejen sílu, ale i mlčenlivost. Žádný člen se neodváží zradit svou vlastní krev,“ vysvětlil Seznam Zprávám Nicaso.
Emanuele Mancuso said he quit organised crime to give his daughter a better life, but his partner — still loyal to the mob — is holding their two-year-old daughter hostage https://t.co/UQkMWrOHiT
— The Times (@thetimes) January 16, 2021
„V tomto ohledu se ale mafie v posledních letech změnila. Čtyři děti jednoho z nejdůležitějších zločinců uvnitř organizace se například rozhodly přestoupit na druhý břeh a vstoupily do programu na ochranu svědků. V tomto nynějším soudním procesu s víc než třemi stovkami obžalovaných bude svědčit i Emanuele Mancuso, syn jednoho z kmotrů ‘Ndranghety Luniho Mancusa. Toho zatkli, když se snažil dostat do Argentiny přes Brazílii,“ pokračoval Ital.
Emanuele je mimo jiné i synovec nynějšího bosse, obžalovaného Luigiho Mancusa, a jeho výstup se nejspíš stane jedním z nejvýznamnějších momentů celého soudního procesu. „To, že bude ukazovat prstem na viníky, své příbuzné? V historii ‘Ndranghety je to velká věc. Děje se to nejspíš proto, že spoustu lidí věří v žalobce, zejména v Nicolu Gratteriho, jejich šéfa. Jsou ochotní s důvěrou vložit svůj život do jeho, podle nich čestných, rukou. Pro Kalábrii je to svým způsobem nový začátek,“ uvedl Nicaso.
Dvaašedesátiletý hlavní žalobce Gratteri zasvětil boji proti mafii třicet let své kariéry. Celou dobu žil podle agentury AFP pod ochranou italské policie. „Více než dvacet let jsem nebyl v restauraci ani v kině, jím v kanceláři, můj dům je v podstatě bunkr, ale mám dobrý tým bodyguardů,“ popsal Gratteri na začátku ledna novinářům.
„Násilí je páteř, krví je moc“
Všudypřítomná chapadla mafiánské organizace z Kalábrie mají jednu příčinu: pašování kokainu. ‘Ndrangheta si dokázala v Evropě podmanit trh s kokainem, konkrétně dodávky této návykové látky z Jižní Ameriky a dalších míst. Začala s tím už v osmdesátých letech, kdy se rozhodla investovat peníze, jež získala na výkupném z únosů lidí, do pašování kokainu.
Únosy lidí tehdy představovaly dobrý byznys. Jedním z nejvýznamnějších rukojmí se v sedmdesátých letech stal vnuk amerického průmyslníka Jeana Paula Gettyho, za jehož propuštění dostala ‘Ndrangheta 2,9 milionu dolarů. V přepočtu při současném kurzu přes 62 milionů korun.
Není to ovšem tak, že by se tato mafie v současnosti soustředila pouze na pašování drog. ’Ndrangheta je zapletená třeba i do vydírání, korupce, infiltrace do důležitých úřadů. „Jednoduše se ty vytipované oblasti snaží ovládnout, vytvořit ilegální vládu, regulovat tamní trh a řešit problémy mezi místními, kteří půjdou radši za zločinci než k soudu. Právě tento moment, to uznání mezi běžnými lidmi, jejich činnost svým způsobem legitimizuje a dodává jim sílu,“ řekl odborník na organizovaný zločin Nicaso.
„Jestli je násilí páteří těchto zločinců, jejich krví je jistě moc. Nejde jim ani tak o peníze, ty jsou jen prostředkem, jak se k moci dostat. Ono je to nicméně propojené – mají moc, díky čemuž získali i přístup k financím. Vybírají třeba peníze za ochranu svých území, něco jako druhé daně. Je to takový protimluv vůči kapitalistickému světu, kde když má někdo peníze, může získat moc. U mafie je to naopak. A aby s nimi nikdo nechtěl soupeřit, neváhají použít násilí,“ připustil Nicaso.
Důležité vazby na „svět nahoře“
Finance sice patří mezi významné prostředky, jimiž lze dosáhnout prakticky čehokoliv, pro ‘Ndranghetu i jí podobné organizace je ale klíčový zejména sociální kapitál. Vysokou hodnotu tedy mají kontakty, sociální vazby, schopnost přivést dohromady lidi, kteří sdílí stejné zásady, stejné cíle. Včetně těch nezákonných.
„Svět mafie je o jednom: propojit různé lidi z různých oblastí, kteří si dokážou navzájem pomoci, a to recipročně. Ruka ruku myje. Když chce třeba člen organizace investovat peníze ve Velké Británii, potřebuje zprostředkovatele, který mu pomůže proprat peníze skrz nějakou společnost. Mafie není jen banda násilníků – jsou to lidé, kteří sice dokážou použít násilí, zároveň mají ale skvělé kontakty a jsou schopní vytvořit spletitou síť důvěry,“ popsal fungování zločineckých organizací Nicaso.
Důležité vazby na svět „obyčejných smrtelníků“ podle něj jsou důležitým znakem, který má ‘Ndrangheta společný i se sicilskou Cosa Nostrou, čínskými triádami i třeba japonskou Jakuzou. Umí korumpovat, napojit se na důležité politiky, podnikatele i profesionály. I proto se Kalábrijci přemístili do zemí východní Evropy.
„’Ndrangheta investuje do míst, která se proti tomu nebouří – do oblastí, kde legislativa nefunguje, jak by měla. Východní Evropa navíc bude prioritou pro Evropskou unii a zejména evropské finance. Díky tomu, že do těchto zemí přijde mafie s předstihem, zabydlí se tam a začne spolupracovat s místními, může žádat i o evropské granty,“ poukázal expert.
„Na východě Slovenska nic není“
Mafie podniká třeba v zemědělském sektoru, oblasti alternativních zdrojů energie a dalších. Pro příklad není potřeba zacházet daleko. Před třemi lety, po vraždě investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové, vybublalo na povrch i působení ’Ndranghety na východě Slovenska.
Podle novináře slovenského deníku SME Jána Krempaského, který se vlivu ‘Ndranghety v sousedním Slovensku věnuje, je důležité si uvědomit, jak kalábrijská mafiánská skupina funguje. „Všeříkající je v tomto případě vyjádření expremiéra Roberta Fica po vraždě Kuciaka a Kušnírové. V únoru 2018 už panovalo podezření, že za vraždou může být i ‘Ndrangheta a že má na východě Slovenska své sítě. Fico tehdy posměšně řekl, že „na východě Slovenska ale přece nic není“,“ začal s vysvětlováním Krempaský.
„V té době jsem byl v rodné vesnici Antonina Vadaly (slovenského podnikatele italského původu, údajně napojeného na ‘Ndranghetu) na jihu Itálie, v Bova Marině. V Kalábrii i v Římě jsem se pak setkal s tamními investigativci. Vyjádření Fica se strašně smáli. Tomu, že si někdo může myslet, že mafie jde jen do velkých měst, u nás do Bratislavy. To je podle nich velký omyl,“ objasnil Krempaský.
Stejně jako Kalábrie v Itálii, i východní Slovensko je jeden z nejméně rozvinutých regionů v zemi. „V těchto oblastech, které jsou daleko od hlavního města nebo kde není dobře rozvinutá infrastruktura, ‘Ndrangheta kupuje pozemky a věnuje se vodohospodářství,“ vysvětlil slovenský novinář.
Eurodotace na farmy, nebo pašování drog?
Při vlastním pátrání Krempaský v roce 2019 navštívil zanedbané farmy, pozemky a bývalá zemědělská družstva, které z dokumentů, jež obdržel, patřily ‘Ndranghetě. „Bylo jich okolo třiceti a všechny byly na východním Slovensku. Právě na takových místech se jako ryby ve vodě etablují lidé z ‘Ndranghety. Východní Slovensko má navíc, samozřejmě stejně jako zbytek země, přístup k eurofondům,“ podotkl Krempaský.
„Laciné pozemky i levná bývalá družstva lidé z ‘Ndranghety využívají k získání eurodotací na zemědělská střediska nebo farmy. A ty potom zneužije pro pašování drog. Podle dokumentů ze soudu v Benátkách, které jsme získali od italských investigativců, měla mafie v Michalovcích u hranic s Ukrajinou – ve spolupráci s celníky – překladiště drog z Jižní Ameriky. Ty pak mířily spolu s hovězím dobytkem do Turecka,“ uvedl novinář příklad.
V odlehlých lokalitách podobná aktivita lépe unikne pozornosti kontrolních orgánů. „’Ndrangheta se pak soustředí i na místní lidi i politiky. Třeba exministru zdravotnictví z Ficovy vlády Richardu Rašimu, který poté působil i jako primátor Košic, na Facebooku do dalších primátorských voleb osobně vyjádřil podporu i Antonino Vadala. Jejich spojení se ale nikdy neprokázalo. Podařilo se to však u Viliama Jasaně, taktéž východoslovenského politika. Ten dokonce působil v Bezpečnostní radě státu – pro mafii nejdůležitějším orgánu, který ve státě může být,“ dodal Ján Krempaský ze SME. Vadalu před dvěma lety poslal italský soud za mříže kvůli pašování drog.
Nové technologie i globalizace
Ačkoliv je ‘Ndrangheta momentálně nejvlivnější mafií na světě, nepůsobí samo sebou na poli organizovaného zločinu jako jediná. Řeč může být o sicilské mafii Cosa Nostra s krvavou historií, nebo i mexickém kartelu Sinaloa, Jakuze, triádách… Podle odborníka Nicasy se do popředí derou i nové skupiny z východní Evropy.
„Jsou to hlavně Bulhaři, Albánci a Srbové, ale také spoustu dalších. Jde o důležité organizace, které s těmi většími, například s ‘Ndranghetou, spolupracují. Takový je prostě vývoj, zločinecké organizace se rády propojují, nerady soupeří a vždy si nechávají prostor pro výměnu expertiz a zkušeností,“ uvedl Nicaso. Jméno 'Ndranghety před několika dny rezonovalo právě v Albánii, kde bezpečnostní orgány při protidrogové operaci zatkly několik podezřelých z napojení na kalábrijskou mafii.
Links of “Ndrangheta” in #Albania will be investigated, says Italian Ambassador to Albania
— Euronews Albania (@EuronewsAlbania) February 3, 2021
➡️https://t.co/8BY0o9lwIf@IlvaNow @ItalianAmbALB pic.twitter.com/1jljPD1Ljt
Spolupráce jednotlivých skupin je jeden z důvodů, proč má mafie obvykle pár kroků náskok před úřady a bezpečnostními orgány, které svazují zákony jednotlivých zemí. „Mafie se čím dál víc globalizuje a ti na druhé straně řeky s ní pořád nemají možnost ve větším měřítku bojovat. Navíc dokáže zkombinovat tradici s inovací. Organizace jsou otevřené novým technologiím, fungují jinak než třeba v 70. letech,“ podotkl odborník.
„’Ndrangheta teď obchoduje s bitcoiny, používá internet, nová generace získává tituly na univerzitách a pracuje na vysokých postech. Můžeme se bavit o určité proměně, zároveň tu ale stále zůstávají pravidla z dob začátků mafie. Někteří lidé to mohou vnímat jako zpátečnictví, ale jde o důležitou součást organizace, která jí dodává identitu,“ řekl Seznam Zprávám expert z Queen’s University v Kanadě.
Mylný romantický mýtus
Fenomén mafie a její až mytické podstaty založené na pokrevních vztazích a jejich hierarchizaci zajímá kromě policejních vyšetřovatelů i světovou veřejnost. Jako atraktivní téma se mafie dostala i do popkulturních děl, jejichž autoři si navykli ji přinejmenším romantizovat.
„Hollywood nám rozhodně o mafii neposkytuje pravdivý obrázek. V jednom ze svých kurzů na univerzitě se dokonce snažím tento mýtus, který nám Hollywood předkládá, zbourat. To je totiž podstatná věc, ona kulturní demence,“ upozornil Nicaso.
Jako klasický příklad označil knižní bestseller Maria Puza Kmotr, podle něhož natočil v roce 1972 Francis F. Coppola eponymní kultovní snímek. „Vezměte si vstup Michaela Corleoneho do mafie – ve filmu to bylo nezbytné kvůli zranění jeho otce, mafiánského bosse. Vypadá to tedy, že Michael neměl svobodnou vůli a vstupu se bránil. Pro lidi je toto dostatečné ospravedlnění jeho činů, víc nepotřebují,“ poukázal odborník.
„Z historie víme, že mafie nikdy nestála na straně chudých proti bohatým, nebo na straně slabých v boji proti silnějším. Mafie je produkt vládnoucí vrstvy. Romantická představa, že chce jakkoliv bránit mír nebo třeba lidi na Sicílii nebo v Kalábrii, je zcela mylná,“ uzavřel pro Seznam Zprávy Antonio Nicaso.