Do nejistých voleb zbývá šest dní, ve hře je i rezignace prezidenta Dudy

Šest dní před oficiálním termínem prvního kola polských prezidentských voleb se objevují první seriózní výroky z polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) o možném přesunutí termínu data hlasování. Strana, která na začátku koronavirové krize nejdřív zarputile trvala na tom, že se volby budou konat normálně a že voličům nebezpečí nákazy nehrozí, na konci dubna dvakrát změnila názor.

Nejdřív, navzdory ústavním a legislativním termínům, zavedla korespondenční hlasování pro lidi starší 60 let. Pak „obálkové volby“ rozšířila na všech 30 milionů voličů v zemi. I přesto, že zákon ještě není schválený (zabývá se jím senát a definitivní rozhodnutí se čeká až ve středu, čtyři dny před volbami), tisknou se na základě neexistujícího zákona hlasovací sady. Volební sada navíc už unikla na veřejnost.

A zatímco ještě minulý týden bylo datum 10. května pro PiS tím hlavním a reálným, teď strana ústy ministra státních aktiv Jacka Sasina, který organizaci voleb přebral Státní volební komisi, říká, že se obálkové volby 10. května zorganizovat nestihnou. „Pokud by ten zákon měl být platný od 7. května, není možné připravit volební proces během dvou dní. Zvažujeme dva termíny: 17. anebo 23. května,“ sdělil ministr, který celé týdny opakoval, že je vše pod kontrolou a stát organizaci voleb zvládá a stíhá.

Kromě posunutí voleb o týden či dva jsou teď ve zmatené polské politice ve hře až desítky dalších scénářů. Jedním z nich je i rezignace prezidenta Andrzeje Dudy, kterou podle liberálního portálu Onet.pl zvažuje centrála PiS.

Pokud by se Duda v příštích dnech vzdal úřadu, znamenalo by to, že by celý volební proces začal nanovo. Předsedkyně Sejmu by měla 14 dní na vypsání nových voleb, které se musí konat do 60 dnů. Vláda by tak získala čas do poloviny července. Zatímco prezident se variantě rezignace doslova vysmál na Twitteru a zkritizoval novináře, ministr Sasin potvrdil, že se o takové možnosti ví, ale není podle něj reálná.

Ještě minulý týden se také skloňovala změna ústavy a přesunutí voleb až o rok nebo dva. Kvůli datu 10. května hrozí dokonce rozpad vládní většiny, kterou by mohla „zradit“ malá koaliční strana Dohoda. Další možností je využití ústavního soudu, který strana PiS personálně ovládá a jenž by zákony „vykuchal“ podle aktuální potřeby.

Vývoj současné polské politické krize budeme dál detailně sledovat v rámci naší středoevropské rubriky.

Rakouský ministr vědy Heinz Faßmann (ÖVP) v pondělí oznámil výsledky druhé vlny plošného testování na koronavirus. Na konci dubna bylo podle studie v Rakousku koronavirem nakažených maximálně 11 000 lidí. Je to podstatně méně než při první vlně testování.

Výsledek první vlny zveřejněný 10. dubna ukázal, že v Rakousku bylo na začátku dubna mezi 10 000 a 67 000 infikovaných lidí, nejpravděpodobněji kolem 30 000. Z 1544 testovaných lidí bylo pozitivních 0,32 procenta.

Aktuální výsledek druhé vlny mluví o nejpravděpodobněji 3400 nakažených v celé populaci, horní hranicí intervalu je číslo 11 000. Pozitivních bylo 0,05 osoby ze vzorku 1432 lidí. Vzorek populace vybíral rakouský statistický úřad z centrálního registru obyvatel.

Úřady provedly také testování protilátek na koronavirus u 540 lidí z 27 vybraných rizikových lokalit. Protilátky mělo 4,71 procenta z nich, nemoc tudíž ze 40 000 obyvatel lokalit prodělalo 1900 lidí. Další studie mají v Rakousku následovat.

Nejlidnatější německá spolková země Severní Porýní-Vestfálsko nechce čekat na zbytek země a souhlas spolkové vlády a podle televize ARD chce znovu otevřít školky. Chce tak zvýšit tlak před středečním zasedáním vlády se zástupci 16 spolkových zemí, aby se v otázce předškolního vzdělávání našel „jednotný kurz“.

„Nesneseme už ani týdenní odklad,“ prohlásil vicepremiér Severního Porýní-Vestfálska Joachim Stamp (FDP). Podle něj je možné v blíže nespecifikovaném „improvizovaném režimu“ dosáhnout oboustranné spokojenosti jak rodičů, tak i vychovatelů ve školkách.

Stamp kromě toho zkritizoval styl rozhodování kancléřky a 16 zemských premiérů, který liberálnímu politikovi připomíná manýry u dvora. Podle něj potřebují jednotlivé spolkové země určitou míru svobody v rozhodování, která by odrážela odlišný průběh pandemie v různých částech Německa.

V tomto duchu sáhlo k „revolučnímu“ kroku Sasko-Anhaltsko. V této východoněmecké spolkové zemi se od pondělí může scházet až pět lidí, kteří spolu nežijí v jedné domácnosti. Navíc se tam otevřou všechny obchody bez ohledu na velikost prodejní plochy. Vláda v Dolním Sasku zase aktuálně přijala pětibodový plán, který mimo jiné počítá s tím, že se od 11. května znovu otevřou tamní restaurace, bary a kavárny. K dispozici ovšem budou smět dát pouze polovinu míst.

Bavorský deník Süddeutsche Zeitung píše o výjimečném experimentu, který se souhlasem úřadů spustilo gymnázium ve městě Neustrelitz ve spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko. To nechává své studenty dvakrát týdně testovat na nový typ koronaviru. Chce otevřít cestu k tomu, aby už brzy mohlo spustit výuku s více než 10 dětmi ve třídě.

Test se provede ráno ve speciálním stanu a odpoledne je znám výsledek. Testy provádí i platí firma Centogene z nedalekého Rostocku. Logika této testovací strategie je jasná: Kdo pravidelně testuje, může brzy odhalit nakažené i tehdy, když nemají žádné symptomy. Ředitel školy Henry Tesch doufá, že s tímto přístupem roste šance dostat virus pod kontrolu a vrátit v dohledné době do tříd dřívějších 20, nebo dokonce 30 studentů.

„Zvažte, jestli opravdu musíte cestovat na Slovensko,“ stálo v SMS zprávě, kterou o víkendu dostali od slovenského ministerstva Slováci žijící v zahraničí. Důvodem je zaplněná kapacita zařízení pro státní karanténu, kam po návratu na Slovensko míří lidé povinně.

Výjimečné opatření platí v zemi od 20. dubna. Lidé, kteří na Slovensko dorazili ze zahraničí, se musí automaticky přemístit do státního zařízení, kde budou několik dní čekat na výsledek testu. Pokud bude negativní, mohou se přemístit na dva týdny do domácí karantény. Dobu, kterou čekali na test, si mohou odečíst. Výjimku mají například těhotné ženy, onkologicky nemocní, nesvéprávní, lidé s dalšími zdravotními problémy a nově i pendleři.

Pro státní karanténu je vymezeno přes 60 objektů státu, internáty i soukromé hotely. Kapacity ale rychle dochází, proto ministerstvo požádalo Slováky, aby cestu domů odložili. Dokdy bude státní karanténa platit, zatím není jasné. Premiér Igor Matovič ji má za potřebné preventivní opatření proti opětovnému zavlečení epidemie.

Současný stav ale kritizuje ombudsmanka Mária Patakyová, která chce, aby si lidé odbyli karanténu v domácím prostředí. Argumentuje mimo jiné rizikem nakažení zdravých lidí právě ve státní karanténě. Na podmínky ve státních zařízeních si lidé ve velkém stěžují na sociálních sítích. Vadí jim mříže, nevyhovující ubytování i strava a přísné podmínky.

Druhá zpráva ze Slovenska se týká dvou bývalých premiérů z jedné strany. Peter Pellegrini oznámil, že chce kandidovat na funkci předsedy nejsilnější opoziční strany Směr. Tu od jejího založení v roce 1999 vede Robert Fico.

Podle Pellegriniho, kterému podle aktuálního průzkumu důvěřuje víc voličů než premiérovi Matovičovi a také víc voličů Směru než Ficovi, je teď čas na generační změnu a vypořádání se strany s minulostí. Současný místopředseda proto navrhne uspíšení prosincového stranického sněmu.

Pokud by Pellegrini ve volbě neuspěl, ze strany by nejspíš odešel. „Když se tak členové rozhodnou, tak budu uvažovat o svém politickém osudu. Bylo by divné zůstat někde, kde vás nechtějí,“ řekl o víkendu.

Robert Fico se k tématu nepřímo vyjádřil ve čtvrtek. Na tiskové konferenci, na které Pellegrini chyběl, ostře prohlásil, že „bude odmítat jakékoliv projevy sluníčkářství v této straně“. Na mysli měl nejspíš právě Pellegriniho, který ve straně - na rozdíl od Fica - platí za mladšího a modernějšího politika. Národovec a socialista Fico, který je médii spojovaný s řadou skandálů, se netají tím, že chce funkci předsedy obhájit.

Za takových podmínek neproběhly od války, píšou v pondělí maďarská média. V zemi se konaly písemné maturitní zkoušky z maďarštiny a cizího jazyka. Na 1144 místech testy psalo na 70 000 studentů.

Kvůli epidemii koronaviru byla povinná minimální vzdálenost mezi studenty 1,5 metru, ve třídách, které se předem dezinfikovaly, bylo maximálně deset lidí. Povinné byly roušky a rukavice. V úterý bude následovat maturita z matematiky.