Článek
Plzeňská Benešova základní škola měla dvojitou smůlu. U dvou žáků se tam nejprve objevil koronavirus, a tak krajská hygienická stanice poslala do karantény jednu celou třídu. Ve čtvrtek pak ale nařídili hygienici karanténu i téměř kompletnímu učitelskému sboru, protože se zpětně zjistilo, že se porady před začátkem školního roku zúčastnil pedagog s potvrzenou nákazou covid-19. Školu ale hygiena nechala otevřenou.
„Krajská hygienická stanice nám ve čtvrtek večer uzavřela jen jednu třídu, kde byly pozitivně testované děti. V pátek pak ale skončilo v karanténě 36 pedagogických pracovníků,“ říká ředitelka školy Iveta Žižková.
Postup hygieniků v případě Benešovy základní školy tak dokumentuje chaos z posledních dnů.
Karanténa pro spolužáka, třídu nebo školu?
Právě proto vznikl minulý týden nový metodický návod Ministerstva zdravotnictví pro nařizování karantény ve školách, aby se postup hygienických stanic vyjasnil. Platí od pondělí 7. září.
Počítá sice s různými individuálními variantami, například podle stavebních dispozic škol nebo konkrétních opatření, ale v zásadě z manuálu vyplývá jedno: pokud se nákaza u nějakého žáka objeví, do karantény zpravidla půjde vždy minimálně celá třída. To se ostatně stalo i na Benešově základní škole, ačkoliv rozhodnutí hygieny přišlo ještě před přijetím nového postupu.
„Základní myšlenkou celé metodiky je, aby karanténní opatření zasáhla školu co nejméně, pokud je to možné. Zavření školy nastane až skutečně při větším výskytu nákazy. Pokud se bude jednat o jednotlivce, karanténa se bude týkat nejbližšího okruhu lidí, tedy třídy, družiny a podobně,“ doplňuje hlavní hygienička ČR Jarmila Rážová.
Nařizování karantény ve školách je tedy nově odstupňováno do tří kategorií podle závažnosti rozšíření koronaviru mezi žáky.
Tři stupně opatření
Zaprvé nejmenší riziko hrozí v případě potvrzení nákazy pouze v jedné třídě. Karanténu hygienická stanice nařídí všem žákům v případě, že přišly do vzájemného, dlouhodobého a úzkého kontaktu s nakaženým. Podle definice hygieny jde o 15 minut trvající styk do dvou metrů, a to do dvou dnů před potvrzením nákazy nebo rozvojem příznaků nemoci. Jediná výjimka platí v případě, že celá třída měla roušku nebo respirátor.
Ministerstvo zdravotnictví tak nevylučuje variantu, že do karantény půjde za určitých okolností jen část třídy, praxe krajských hygienických stanic z posledních dnů ale ukazuje, že opatření se zatím vždy týkají celých tříd. To je případ například ZŠ Seifertova v Jihlavě, základní školy v Novém Rychnově na Pelhřimovsku nebo liberecké ZŠ Vrchlického.
„Já novou metodiku chápu tak, že do karantény jde celá třída. Pokud by navíc hygiena nařídila karanténu jen pro polovinu žáků, bylo by to pro školu velmi náročné, protože by třídu musela učit prezenčně i distančně zároveň,“ komentuje hygienická opatření prezident Asociace ředitelů základních škol Michal Černý.
Druhým stupněm rizika je podle nové metodiky rozšíření nákazy i do dalších tříd. V takovým případě půjdou do karantény i žáci mimo původní kolektiv, pokud přišli do blízkého kontaktu s nakaženým.
Před mísením tříd ale varuje už manuál Ministerstva školství. Je ale pouze na ředitelích, jak výuku a pohyb žáků zorganizují, a přeneseně tak vystaví školu riziku, že do karantény bude muset zamířit větší počet žáků a učitelů než jedna třída.
Ke třetímu a nejzávažnějšímu postupu bude hygiena přistupovat jen výjimečně. Je jím úplné uzavření školy, a to pouze ve chvíli, kdy dojde k potvrzenému výskytu covid-19 nebo nařízení karantény u více jak 30 procent pedagogických pracovníků a žáků nebo studentů. Pokud je to možné, může ale i v tomto případě hygiena nařídit uzavření například pouze jednoho pavilonu školy nebo jedné budovy. Karanténa celé školy je až posledním možným řešením.
Z původních představ sešlo
Ještě během prázdnin to přitom vypadalo, že ve školách půjdou do karantény jen jednotlivci. „Mám takovou představu, že bychom mohli postupovat obdobně jako u jiných infekčních nemocí. To znamená, že pokud se v konkrétní třídě potvrdí výskyt, tak samozřejmě to dítě, které bude pozitivní, půjde do izolace a jeho soused zamíří do karantény. Ostatní děti se vyšetří a nastaví se karanténní opatření pro třídu,“ předestřela v červnu plány nejen pro Prahu, ale celé Česko ředitelka hygienické stanice hlavního města Zdeňka Jágrová.
Až začátek školního roku ale ukázal, že praxe bude jiná.
Jak bude probíhat školní rok v následujících týdnech a měsících, si nedovoluje odhadovat Ministerstvo zdravotnictví, rezort školství ani hygienici. Prozatím MŠMT alespoň vyřešilo situaci ředitelů, kteří mají v karanténě pedagogický sbor, ale školu hygienici neuzavřeli.
V takovém případě může ředitel požádat ministerstvo o reorganizaci školního roku a MŠMT školu uzavře. Rodičům tak díky tomu také vznikne nárok na ošetřovné.
„Jsem názoru, že tato situace splňuje veškeré zákonné podmínky pro vznik nároku na ošetřovné, neboť se jedná o uzavření školy z důvodu nepředvídatelné události,“ dodává ministr školství Robert Plaga.
Jediným problémem tak zůstává distanční výuka. Ta za těchto okolností není povinná.
