Článek
I když do konce druhého řádného mandátu Miloše Zemana jako prezidenta republiky chybějí ještě více než tři roky, hledání jeho nástupce už začalo a tento týden se k tomu přidala samotná hlava státu.
Miloš Zeman z televizní obrazovky ve čtvrtek sdělil jména dvou možných kandidátů, kteří by se mu ve finále přímé prezidentské volby líbili.
Ani odborový předák Josef Středula, jehož Zeman jmenoval jako „kandidáta levice“, ani bývalý Klausův ministr Vladimír Dlouhý („kandidát pravice“) se možnosti sdělené prezidentem nezříkají.
Byť se vyjadřují velmi opatrně.
„Je potěšující, pokud v takových konsekvencích i sám pan prezident uvažuje o jménu Josefa Středuly," uvedl pro Seznam předseda největší odborové centrály s tím, že ho slova prezidenta překvapila.
O možnosti kandidovat v prezidentské volbě promluvil přitom v krátké době už podruhé. O tom, že by ho mohla podporovat jako kandidáta ČSSD, totiž mluví zdroje z Lidového domu. A když s tím Seznam minulý týden šéfa odborů konfrontoval, dostal podobnou odpověď jako nyní.
„Neodmítám tu myšlenku a vážím si toho, že se i o mně v takové souvislosti hovoří,” řekl tehdy Josef Středula.
Podobně zareagoval i Vladimír Dlouhý, který se o účast v přímé volbě už jednou pokoušel a to v roce 2013.
„Všechno sleduji a v pravý okamžik se vyjádřím,” napsal Seznamu poté, co teď jeho další případné kandidatuře vyjádřil nepřímo podporu Miloš Zeman.
Nynější prezident Hospodářské komory se v roce 2013 pokoušel vstoupit do první přímé volby, ale volební komise jeho kandidaturu vyřadila, protože podle ní nesplnil podmínku, aby ho podpořilo 50 tisíc voličů.
Nyní se o něm v poslaneckých kuloárech spekuluje znovu. Na rozdíl od Středuly ale bez konkrétnější podpory politické strany.
Jak již Seznam popsal dříve, zástupci středopravých stran se sešly během prázdnin na oťukávací schůzce, kde se bavili o tom, jak si kdo příští hlavu státu představuje.
Zástupce Starostů, ODS, TOP 09, lidovců a Pirátů podle aktérů jednání a politiků obeznámených s jeho průběhem stmeluje v debatách o příštím prezidentovi zejména obava z ruského ovlivňování voleb, a to jak v rovině mediální války, tak finanční podpory.
S lidmi, o kterých se na schůzce bavili, politici údajně nic dopředu neprojednávali. Účastníci, kteří Seznamu jednání popisovali, pak připouštěli, že nejčastěji padalo jméno někdejšího náčelníka Generálního štábu české armády Petra Pavla.
„Probíralo se jméno po jménu z těch, které jsou ve veřejném prostoru. Řešil se i Vladimír Dlouhý, ten spadl do kategorie Zeman II, takže pro nás nevhodný,” uvedl zdroj z jednání.
Řádná volba prezidenta vychází na leden 2023. Zeman podle Ústavy už kandidovat nemůže. Nový kandidát pak, aby se mohl účastnit klání o Hrad, musí získat buď 50 tisíc podpisů z ulice, deset senátorských hlasů nebo podporu dvaceti poslanců.
