Hlavní obsah

Do Evropy dováželi ochranné pomůcky. Teď přepravci bojují o přežití

Foto: Profimedia.cz

Nákladní loď s kontejnery.

Společnostem v námořní přepravě docházejí peníze. Žádají o státní pomoc. Jižní Korea či Tchaj-wan už pro rejdaře uvolnily miliardy dolarů.

Článek

Jižní Korea nedávno poskytla miliardu dolarů na podporu lodních společností. Dalších 470 milionů dolarů jako prostředek na úhradu závazků korejského rejdařství Hyundai Merchant Marine uvolnila také korejská developerská banka. Vláda Tchaj-wanu zase schválila finanční injekci pro kontejnerové rejdařství Yang Ming Marine Transport a Evergreen Line v hodnotě 2,5 miliardy dolarů.

To se nelíbí známému dánskému rejdařství Maersk Line, které patří k největším firmám v odvětví. Jednatel společnosti Soren Skou je přesvědčen, že finanční podpora ze strany těchto dvou zemí je absolutně neakceptovatelná. Jedná se podle něj o nerovné podmínky a vyzval Evropskou unii, aby se problémem zabývala.

Právě Evropská unie byla iniciátorem ukončení rejdařské liniové konference v roce 2007, která zajišťovala monopolní podmínky k ovládání trhu všem zúčastněným rejdařům formou konferenční dohody.

Dánská skupina Moller-Maersk, mateřská firma Maersk Line, v prvním čtvrtletí letošního roku dosáhla zisku 209 milionů dolarů oproti ztrátě 656 milionů dolarů za stejné období v loňském roce. „Navzdory dobrým výsledkům je výhled velice nejistý a společnost očekává snížení poptávky ve druhém čtvrtletí až o čtvrtinu,“ upozorňuje David Knobloch z logistické společnosti Geis.

Z evropských rejdařských společností podle jeho informací požádal o pomoc francouzský rejdař CMA-CGM, který si zajistil půjčku ve výši 1,05 miliardy eur od tří bankovních společností BNP Paribas, HSBC a Société Générale.

Jedná se o státem zaručený úvěrový program, který byl zaveden v reakci na pandemii koronaviru. „Stát zajišťuje sedmdesátiprocentní půjčky, které jsou splatné za jeden rok s prodloužením až na pět let,“ vysvětlil pro Seznam Zprávy David Knobloch.

Společnost následně použije získané prostředky na posílení pozice. I když francouzská společnost přepravila stovky milionů roušek, respirátorů a zdravotnického materiálu, očekává pokles poptávky o 10 procent ve druhém čtvrtletí ve srovnání se stejným obdobím roku 2019.

Export z Česka

Na to, jakým problémům čelí české firmy, které se vývozem zabývají, se zaměřil průzkum agentury CzechTrade. Podle něj se až 40 procent dotazovaných firem potýká se snížením nebo stagnací objednávek, 33 procent řeší problémy spojené s uzavřením hranic a 12 procent se dotýkají finanční problémy. „I přestože se výzkumu zúčastnili převážně zkušení exportéři, pouze ve čtvrtině případů zvládnou firmy vyřešit exportní problémy spojené s dopady pandemie svépomocí. Zbylých 75 procent potřebuje podat pomocnou ruku,“ uvádí Radomil Doležal, generální ředitel agentury CzechTrade.

Průzkumu se zúčastnily malé, střední i velké firmy, z nichž 65 procent exportuje do více než šesti zemí a 75 procent vyváží více než čtvrtinu své produkce. Firmy trápí řada problémů od snížení objednávek až po zvýšené legislativní nároky.

Průzkum agentury CzechTrade

Snížení, stagnace objednávek se týká 40 % dotázaných firem, 32 % z nich přitom problematiku nedokáže řešit vlastními silami.

Uzavření hranic řeší 33 % firem, z toho 22 % nedokáže problematiku řešit vlastními silami.

Různé finanční otázky řeší 12 % firem, z toho 9 % firem nedokáže problematiku řešit vlastními silami.

Omezení výroby a provozů z důvodu vládních opatření v ČR i zahraničí se dotklo 12 % firem, z toho 10,6 % firem nedokáže problematiku řešit vlastními silami.

Legislativa a byrokracie zatěžuje 8 % firem, z toho 5,5 % nedokáže problém vyřešit vlastními silami.

Hlavními tématy průzkumu byly realizace zakázek, uzavření hranic, finance, legislativa a státní omezení. Čtyřicet procent dotázaných podnikatelů čelí snižování objednávek. Nejčastějším důvodem pro rušení nebo pozastavení objednávek jsou obavy z budoucího vývoje situace.

Téměř 55 procent dotazovaných firem projevilo zájem o vyhledání nových obchodních partnerů, distributorů, zahraničních zaměstnanců, zástupců, obchodních příležitostí či propojení se zahraničním nákupčím. Následoval zájem o asistenci na místě, tlumočení, logistiku nebo schůzku s partnerem.

Doporučované