Článek
Do Evropy se od začátku letošního roku dostalo přes Středozemní moře 134 549 migrantů, dalších nejméně 2 654 jich při pokusu dosáhnout evropských břehů zemřelo. Informovala o tom dnes Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Meziročně je tak počet příchozích nižší o více než polovinu.
Ve stejném období loni do Evropy doplulo přes 300 tisíc migrantů a nejméně dalších 3 557 během cesty přes moře utonulo. Více než 75 procent migrantů se vylodilo v Itálii. Zbytek zamířil do Řecka, Španělska nebo na Kypr.
Organizace pro migraci uvedla, že řeckých břehů tento měsíc dosáhlo 3 722 uprchlíků, což je dosud nejvyšší letošní hodnota za jeden měsíc ve východním Středomoří.
Na snížení počtu migrantů v meziročním srovnání se podepsalo několik faktorů. Italská vláda jednak začala spolupracovat s libyjskou pobřežní stráží, italský ministr rovněž jednal s přestaviteli dalších severoafrických zemí a setkal se i s vůdcem Libyjské národní armády (LNA) Chalífou Haftarem, soupeřem vlády v Tripolisu. Tu uznává i mezinárodní společenství.
Agentura AP na sklonku minulého měsíce uvedla, že vláda v Tripolisu údajně zaplatila libyjským milicím, které se podílely na obchodu s lidmi, aby nyní bránily migrantům vyplouvat do Evropy. Italská diplomacie svou účast na tomto opatření i přes tvrzení AP jednoznačně popřela.
Agentura na ochranu vnějších hranic Evropské unie Frontex už v souvislosti s červencovým poklesem konstatovala, že za snížením počtu imigrantů stojí i zhoršení povětrnostních podmínek v první polovině července. Dalším důvodem jsou ozbrojené střety znesvářených milicí u libyjského města Sabráta, odkud uprchlíci na člunech vyplouvají.
V návaznosti na uprchlickou krizi navrhla Evropská komise úpravu schengenského hraničního kodexu tak, aby členské země mohly udržovat na vnitřních hranicích mimořádné hraniční kontroly po delší dobu. Kontroly budou moci být prodlouženy na dobu delší než jeden rok, pokud hrozba trvá, a už byla podle komise přijata přiměřená výjimečná opatření uvnitř území, jako je vyhlášení výjimečného stavu. Opakované teroristické útoky v Evropě podle komisaře pro vnitro Dimitrise Avramopulose ukázaly, že státy EU musejí mít potřebu kontroly zavést i kvůli vážným bezpečnostním hrozbám.
