Článek
Do Evropského parlamentu by se mohlo dostat hned několik protiunijních stran, které by mohly svým hlasováním paralyzovat Evropskou unii. Ve své zprávě to zveřejnil mezinárodní prounijní think-tank Evropská rada pro zahraniční věci, píše server The Independent. Nacionalistické, euroskeptické a krajně pravicové strany by podle průzkumů mohly v květnových volbách získat až třetinu míst v Evropském parlamentu. Pokud by měly k dispozici více než 33 % křesel, měly by dostatečný vliv na to, aby zabránily přijetí některých zákonů a výrazně ovlivnily směřování Evropské unie.
„Varování, která vyplývají z této zprávy, o tom, že protiunijní strany sílí a mohly by paralyzovat Evropskou unii, by měla prounijní strany vyburcovat,“ řekl ředitel Evropské rady pro zahraniční věci Mark Leonard pro britský server. Proevropští poslanci by se podle něj v kampaních měli zaměřit místo na otázku migrace, na kterou spoléhají protiunijní strany, například na řešení globálního oteplování, ruské ovlivňování voleb nebo na zlepšení životní úrovně občanů.
Populisté by svými hlasy mohli například zvrátit volbu předsedy Evropské komise, pokud by ostatní členové parlamentu nebyli v hlasování konzistentní. Rozhodující slovo by mohli mít i ve schvalování unijního rozpočtu. Hlasy euroskeptiků by také mohly ovlivnit některé mezinárodní dohody, například ty o volném trhu mezi Unií a pobrexitovskou Británií.
„Soudě dle jejich politických kampaní, by protievropské strany mohly využít zvýšený počet míst v parlamentu k blokování jeho práce na zahraniční politice, reformě eurozóny a svobodě pohybu,“ píše se ve zprávě Evropské rady. „Také by mohly omezit možnosti Evropského parlamentu rozhodovat v souladu s evropskými hodnotami jako svoboda projevu nebo občanská práva.“
Zpráva vychází z průzkumů veřejného mínění ze všech zemí Evropské unie. Ty ukazují, že krajně pravicové a euroskeptické strany jsou mezi voliči stále oblíbenější. Od posledních voleb v roce 2014 se jejich obliba zvýšila z 23 % na 25 %. Vlivem volebních kampaní by se podle odhadů mohla zvýšit až na 30 %.
Podobně smýšlející europoslanci zatím nevytvořili jednotně hlasující skupinu, smýšlí ale velmi podobně, například v případě loňského hlasování o možném vyšetřování Maďarska, kde shodně, avšak neúspěšně, hlasovali proti.
Snahy o jejich spojení jsou navíc stále častější. Velmi se o to snaží zejména italský ministr vnitra Matteo Salvini, který silně vyznává protiimigrační politiku. O možném shodném hlasování prokazatelně jedná například s francouzskou pravicovou stranou Národní sdružení, které vede neúspěšná kandidátka na francouzskou prezidentku Marine Le Penová, kterou ve volbách v roce 2017 porazil současný francouzský prezident Emmanuel Macron.
Salvini, který je hlasitým kritikem EU, označuje květnové volby za příležitost pro vytvoření „reformistického bloku“, který by mohl změnit bruselské instituce zevnitř. V lednu o spolupráci jednal s polskými představiteli. Výsledky květnových voleb podle něj povedou k jaru Evropy a k renesanci evropských hodnot.
