Článek
Když máte budit dítě v šest ráno, protože se školský úřad ve vašem obvodě rozhodl, že je lepší začínat školní den už v 7:10, je to téměř nadlidský úkol. Celý předvánoční prosinec se však v našem domě vstávalo bez remcání.
Může za to elf. Taková americká tradice, která, ač poměrně mladá, obydlela domácnosti od Aljašku po Floridu.
To máte tak. Santa každý rok začátkem prosince posílá za dětmi své elfy, elf během dne na dítě dohlíží, jestli se dobře chová a jestli si zaslouží dárky, a každou noc pak letí na severní pól Santovi hlásit případné prohřešky. Ráno je elf zpátky, ale tentokrát na jiném novém místě v domě. Takhle to funguje celý prosinec až do Vánoc. Takže vstávání dětí trvá zhruba dvě sekundy a stačí pronést tu kouzelnou větu: „Kdepak je dnes asi elf?“ V tom momentě dítě odhodí peřinu a v mžiku je vzhůru.
Taková blbina, řeklo by se, ale děti to naprosto „žerou“. Rodiče ovšem kvůli elfům mnohdy zažívají infarktové stavy. To když se probudí uprostřed noci a s hrůzou zjišťují, že nepřemístili elfa, a protože nemůžou dopustit zklamání dítěte, ihned vymýšlí, jestli elf poputuje tentokrát na vánoční stromeček, jestli jej naaranžují ke krabici s cukrovím anebo jej umístí do koupelny, kde si bude elf naoko čistit zuby.
U nás doma jsme dlouho elfovi a americké tradici vzdorovali. Já jako Češka se snažím prosazovat Ježíška a Mikuláše s čertem, takže pěkně počesku vyhrožuju při zlobení právě jimi. Loni už jsem to ale vzdala. Poté, co starší Ela každý den ze školy chodila s tím, že elf už přišel domů k tomu a k tomu a že mají dokonce dva elfy i ve škole, řekla jsem si, že je na čase vygooglit, co že to ten Elf on the Shelf je.
Nenechte se mýlit, milí čtenáři. Elf je totiž samozřejmě, jak už to tak v USA bývá, jeden velký byznys. I když, musím přiznat, docela kouzelný.
Vše vzniklo v roce 2005, kdy Carol Aebersoldová, toho času žena v domácnosti, napsala se svou dcerou knihu nazvanou The Elf on the Shelf: A Christmas Tradition. Příběh vznikl na základě jejich rodinné tradice, oni sami doma měli odjakživa postavičku elfa, který se jmenoval Fisbee a děti jej vždy milovaly. Knihu tedy napsaly a poté, co rukopis několik vydavatelství s díky odmítlo, rozhodly se vydat ji samonákladem. A tak vzniklo prvních 5000 výtisků krátkého ilustrovaného příběhu doplněného o malé postavičky elfů v červených oblečcích.
Podle posledních zveřejněných čísel se jich k roku 2018 prodalo 13 milionů. Kdo nemá doma v Americe elfa, jako by před Vánocemi nebyl. Pro děti je to věc nesmírné důležitosti, samy elfovi vybírají jména, u těch školních se demokraticky hlasuje a padají nejčastěji návrhy se zimní či vánoční tematikou.
Elfové můžou být holky i kluci, a tak jsou to elfí holky jako Ginger, Minty, Snowflake, Pepper nebo Sparkle a kluci jako Nick, Frost, Noel nebo Buddy. Naše starší elfí holka, která k nám přišla loni, se jmenuje Ginger a dokonce slaví své narozeniny, 9. prosince.
Kdy má narozeniny babička nebo děda, to naše Ela z hlavy neví, ale Ginger si pamatuje dokonale. Ano, pekly jsme jí letos dort. I svíčka byla. Narozeniny našeho letošního přírůstku, druhé elfky, kterou mladší dcera pojmenovala Minnie Mint, už jsou zapsány v kalendáři.
Předpokládám, že za rok pečeme dorty dva.
Celá jedna generace Američanů vyrostla na tomto fenoménu a nutno podotknout, že postavičkou a knížkou to nekončí. U úspěšných produktů samozřejmě vzniká každý rok více a více přidružených hračiček, o kterých se dozvídám z facebookových profilů svých amerických kamarádek a v duchu je proklínám. Znamená to totiž, že každý den ze školy budou přicházet zprávy o tom, co nutně potřebujeme.
Letos se například roznesla zpráva o tom, že Santa posílá s elfy dětem také jejich zvířecí mazlíčky, od kterých POTŘEBUJE na Štedrý den pomoc. Chápete? Bez mazlíčků to Santa nezvládne a Vánoce budou v ohrožení! Jakmile jsem jen tak ze zvědavosti nakoukla na Amazon, jak ta polární zvěř vypadá a co to stojí, bylo už samozřejmě vyprodáno a internetem se šířila panika maminek shánějících se po Santových kouzelných sobech, polárních liškách a bernardýnech.
Americký marketing to má samozřejmě dovedené k naprosté dokonalosti, a tak se u popisků produktu dozvíte, že polární lišky pomáhají s roznášením polární záře, aby Santa dobře viděl na cestu. Sobi zase v domech dětí nasávají tu správnou magickou atmosféru a jakmile jí mají dost, vyrostou do skutečné velikosti a pomáhají Santovi táhnout sáně.
No a bernardýni zase pomáhají dětem přenášet radost na ostatní. Mé nekomzumní já se chytá za hlavu a přemýšlí, jak se tomu všemu reklamnímu bláznovství bránit. A pozor, to ještě letos v době covidové nastal další problém - budou muset elfové zůstat v karanténě? Dr. Fauci sice oficiálně oznámil, že Santa Claus je vůči nemoci imunní, ale někteří rodiče se rozhodli využít nastalé situace ve svůj prospěch.
Ideální řešení, jak nemuset s elfem dva týdny hýbat. Zavřeme ho do průhledné plastové krabice s papírovými ubrousky, dezinfekcí a rouškou uvnitř. To byste se divili, kolik kreativních švadlen přizpůsobilo letos svou předvánoční nabídku.
Nakonec musím přiznat, že díky elfům byla u nás doma předvánoční atmosféra ještě o něco magičtější. A když se 25. prosince oficiálně zase na rok vrátili na severní pól, budou chybět.
Nevím, co nás bude po prázdninách ráno tahat z postele…
