Článek
České úřady obdržely i druhou předběžnou zprávu auditorů týkající se střetu zájmů premiéra Andreje Babiše a dotací vyplacených firmě Agrofert. Tentokrát jde o zemědělskou podporu a podle dosavadních informací se hraje až o dvě miliardy korun.
Podle informací Seznamu je téměř jisté, že i kontroloři zemědělských dotací dospějí ke stejnému závěru jako jejich kolegové, kteří zkoumali operační programy na ministerstvech průmyslu, životního prostředí a práce a sociálních věcí. Tedy, že Andrej Babiš ve střetu zájmů je.
A stejně tak se dá čekat, že jeho reakce bude obdobná.
„Je to skutečně nepravdivá a nepovedená zpráva, která má znaky útoku. My ji musíme na základě tvrdých faktů a dat odmítnout,“ hřímal ve Sněmovně premiér Andrej Babiš na adresu předběžné první auditorské zprávy.
Zpochybňování práce auditorů, z níž plyne hrozba, že Česko bude za střet zájmů a za dotace přidělené společnosti Agrofert vracet do evropského rozpočtu 451 milionů korun, pokračovalo. Premiér auditory označil za nekompetentní a také se podle něj chovali k českým úředníkům šikanózně.
„Není to strategické,“ řekl pod podmínkou anonymity Seznamu důvěryhodný zdroj dobře obeznámený s postupy evropských auditních skupin.
Babišova slova totiž Evropská komise vnímá, i když jde primárně o obranu pronesenou na domácí půdě a k voličům. „Zpochybňovat erudici auditorů a tvrdit, že jde o útok na Českou republiku, to rozhodně při jednáních o zmírnění výroku v závěrečné zprávě nepomůže,“ vysvětluje citovaný zdroj s dovětkem, že Babišova rétorika není strategická zvláště v situaci, „kdy samotný návrh je ještě vzhledem k zjištěným skutečnostem mírný“.
„Vláda si to očividně neuvědomuje nebo nechce uvědomit,“ říká zdroj.
Auditoři totiž dospěli k závěru, že Andrej Babiš byl ve střetu zájmů od chvíle svého vstupu do Poslanecké sněmovny v roce 2013. A minimálně od ledna 2014, kdy se stal ministrem financí, porušoval regule o střetu zájmů stoprocentně – a to jak podle evropského, tak i tehdy platného českého práva.
Auditoři se přesto rozhodli, že vrátit chtějí v plné výši až ty dotace, které byly Agrofertu vyplaceny po 9. únoru 2017. Tedy poté, co Andrej Babiš vložil Agrofert do svěřenských fondů a začal u nás platit přísnější zákon o střetu zájmů.
„Vzhledem k tomu, že zákon neobsahoval přímé vyjádření, že veřejné finance se nesmějí vyplácet firmám, v nichž figurují politici a vysocí státní úředníci, nebude komise požadovat v období předcházejícím 9. únoru žádné korekce vyplacených dotací,“ píše se v dokumentu, který Babiš kritizuje.
Pokud by nešlo o tak citlivé téma vzhledem k zapojení premiéra členské země, byli by zřejmě auditoři důslednější a požadovali by vratku i za předešlé období. A to by šlo o další stamiliony a výsledná částka by se mohla blížit až miliardě korun.
Stejně benevolentní pak jsou auditoři při posuzování chyb úřadů při rozdělování dotací. Ve zkoumaném vzorku totiž identifikovali chybovost ve výši 18,48 procenta. A právě v této výši požadují i vrácení peněz u dotací, které neškrtají plně kvůli střetu zájmů.
„Takto vysoká chybovost by zavdávala příčinu být přísnější v závěrečném hodnocení a na čtyřstupňové škále namísto trojky daným programům dát čtyřku,“ popsal Seznamu další znalec bruselských kontrol.
Trojka znamená, že daný dotační program částečně funguje, ale potřebuje zásadní zlepšení. Čtyřka pak, že je v zásadě nefunkční a je třeba jej vylepšit od základu. Trojky sesbíraly podle předběžné auditní zprávy jak programy Ministerstva průmyslu, tak i životního prostředí bezmála ve všech sledovaných kategoriích.
Že tam mohla být čtyřka, ukazuje případ z loňského roku.
V dubnu totiž Brusel zarazil čerpání dotací z celého programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, v němž je pro toto sedmileté rozpočtové období vyhrazeno pro firmy 114 miliard korun. Auditoři Evropské komise v něm podle zkoumaného vzorku našli chybovost ve výši 14 procent, tedy méně než při zkoumání dotací pro Agrofert. A proplácení peněz z Bruselu bylo skoro až do konce roku zmraženo.
Česko se pak samo přiznalo k pětiprocentní chybovosti a vrátilo z tohoto programu proto 550 milionů korun.
Dá se tedy říct, že situace kolem auditu ohrožuje řadu českých firem, nejen Agrofert, jak se zlobí český premiér a také ministr průmyslu Karel Havlíček. Jenže je ohrožují chyby českých úřadů, ne auditorů, kteří vycházeli z dokumentů, jež od českých úředníků dostali.
