V Nitře byl naočkován první Slovák. V Česku se začne očkovat v neděli

Turecko podepsalo smlouvu s německou společností BionTech na 4,5 milionu dávek vakcíny proti covidu-19. BionTech, který vedou němečtí manželé tureckého původu, přípravek vyvíjí s americkou společností Pfizer. Turecko, kde žije přes 83 milionů lidí, podle smlouvy může objednávku navýšit na 30 milionů dávek. Ankara už dříve ohledně vakcíny uzavřela dohodu s čínskou společností Sinovac Biotech.

Od čínské společnosti má Turecko převzít 50 milionů dávek. První tři miliony mají dorazit v pondělí. Ankara uvedla, že čínský přípravek považuje za nejbezpečnější, protože byl vyvinut konvenčním způsobem. Vakcína CoronaVac se však musí podat dvakrát, což znamená, že nevyjde ani na čtvrtinu obyvatelstva. Zatím nebyla v žádné zemi oficiálně schválena. Čína jí přesto naočkovala přes milion svých obyvatel.

Turecko ohlásilo dalších 254 úmrtí s covidem-19 za posledních 24 hodin, což je podobně jako v posledních několika dnech. Již třetí den tam však klesá denní počet nově infikovaných, který v pátek činil 15 118 případů. Ještě před týdnem přitom úřady hlásily přes 22 000 nakažených denně.

Zdravotníci by mohli dostat za práci při podzimní druhé vlně covidu-19 podobné odměny jako za jaro. Premiér Andrej Babiš České televizi řekl, že si zdravotníci odměny zaslouží a dostanou je zřejmě za říjen, listopad a prosinec. Zdravotníci v nemocnicích akutní a lůžkové péče dostali za období od března do května 75 tisíc korun, pokud mají celý úvazek.

„Teď to dostanou znovu samozřejmě, zase to bude asi za tři měsíce - říjen, listopad, prosinec,“ řekl Babiš. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) minulý týden při sněmovních interpelacích řekl, že odměny za druhou vlnu covidu-19 by mohli zdravotníci dostat v prvním čtvrtletí příštího roku. Za jaro obdrželi 75 tisíc korun. Ostatním pracovníkům náležela odměna 30 tisíc korun. Celkem na ně vláda schválila 11,5 milionu korun.

Nákaza koronavirem se od začátku pandemie prokázala po celém světě již u více než 80 milionů lidí. Vyplývá to z dat americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU), která šíření nemoci monitoruje. Zemřelých s covidem-19 evidují státy dohromady přes 1,75 milionu.

Řada míst na světě nyní zažívá dosud nejhorší fázi pandemie a experti varují, že především severní polokouli čeká ještě několik těžkých měsíců. Nadějí jsou nové vakcíny proti covidu-19, jejichž nouzové nasazení nyní postupně schvalují jednotlivé státy. Některé země už očkování odstartovaly.

Největší celkový počet pozitivních testů i zemřelých na covid-19 nadále evidují Spojené státy, kde se koronavirus prokázal již u téměř 18,8 milionu lidí a 330 500 osob tam zemřelo v souvislosti s covidem-19. Následuje Indie s bezmála 10,2 miliony infekcí a Brazílie, která dosud eviduje 7,45 milionu nakažených. V Brazílii však úřady evidují větší počet zemřelých než v Indii, a to 190 000 oproti 147 000.

Návštěvnost jihočeských lyžařských středisek byla v sobotu vyšší než obvykle. Na Lipně, které do odpoledních hodin navštívilo asi 2000 lyžařů, se po ránu dokonce tvořily fronty. Díky tomu, že byly v provozu čtyři lanovky, se ale mohli návštěvníci brzy rozptýlit po celém areálu. Návštěvnosti přálo i slunečné počasí a dobré sněhové podmínky. ČTK to za Skiareál Lipno řekla Olga Kneiflová. Vyšší návštěvnost mělo i středisko Kvilda. Od neděle budou lyžařské vleky z nařízení vlády kvůli koronaviru stát. Zatím opatření platí do 10. ledna.

Slovensko zahájilo očkování proti covidu-19. Jako první Slovák byl ve Fakultní nemocnici Nitra očkován infektolog Vladimír Krčméry, informovala slovenská média. Slovensko v sobotu obdrželo prvních zhruba 10 000 dávek vakcíny.

Bratislava plánuje v první vlně podat očkovací látku zdravotníkům, zaměstnancům domů sociálních služeb nebo pracovníkům v nezbytných odvětvích. Už v neděli má být podle médií očkována také například prezidentka Zuzana Čaputová.

Široké veřejnosti by měla být vakcína dostupná patrně příští rok okolo Velikonoc.

Švýcarský ministr zdravotnictví Alain Berset v sobotu podle webu The Guardian připustil, že se vláda dopustila přílišného uvolnění omezení způsobených pandemií covidu-19, což podle něj nyní má za následek jednu z nejhorších epidemiologických situací v Evropě. Dodal, že švýcarský přístup kladl důraz na osobní odpovědnost občanů, nicméně to ale nefungovalo.

V zemi se dosud koronavirem nakazilo přes 423 000 lidí, z nichž 6431 komplikacím, které nemoc covid-19 doprovázely, podlehlo. Za posledních 24 hodin úřady zaznamenaly 4898 případů infekce a 61 úmrtí s covidem-19.

Ve Spojených státech zaznamenali zřejmě první případ vážné alergické reakce po aplikaci vakcíny proti covidu-19 od společnosti Moderna. Pacientem byl lékař Hossein Sadrzadeh z jedné z nemocnic v Bostonu, který podle serveru ABC trpěl silnými alergiemi, a to především na měkkýše.

„Píchli mi tu vakcínu a asi za méně než minutu jsem cítil, že mi velmi rychle buší srdce,“ řekl lékař s tím, že mu rychle přivolané sestry naměřily asi 154 úderů za minutu. „Cítil jsem takové brnění, znecitlivění jazyka a také krku. Byl to takový známý pocit, který jsem měl při alergických reakcích již dříve,“ dodal.

Lékaři klesl tlak tak nízko, že jej podle jeho slov nebylo možné naměřit na přístrojích. Sestry mu proto dovolily, aby si aplikoval nouzovou injekci a adrenalinem, kterou jako silný alergik nosí vždy při sobě. Následně byl převezen na pohotovost a o něco později propuštěn, protože se jeho stav stabilizoval.

Podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) v USA dostalo vakcínu proti koronaviru nejméně 1 008 025 lidí. Informoval o tom web CNN.

Do vakcíny si mnoho Američanů projektuje naděje. Zdravotnická krize zemí s 330 miliony obyvatel totiž zmítá silněji než mnohými dalšími. USA mají nejvyšší bilanci obětí, která v prosinci překročila 330 000, a nákaza koronavirem se potvrdila u milionů lidí včetně prezidenta Donalda Trumpa. Miliony také kvůli šíření nemoci covid-19 přišly o práci.

Šestiletý chlapec z Irska Callum Thornhill se v listopadu obrátil na americkou farmaceutickou firmu Pfizer s prosbou, zda by mohla poslat vakcínu proti koronaviru na severní pól Santa Clausovi a jeho skřítkům. Chlapci nejprve odpovědělo vedení firmy v Irsku, poté i generální ředitel společnosti Pfizer, napsal list Irish Examiner.

„Milý Pfizere, slyšel jsem, že jste vyrobili novou vakcínu na koronavirus. Dobrá práce. Pošlete prosím nějakou na severní pól pro Santu a jeho skřítky. Prosím. Chceme zachránit Vánoce a aby byly všechny děti šťastné,“ napsal v dopise Callum Thornhill.

Irská pobočka společnosti Pfizer chlapci za dva týdny odepsala a ujistila ho, že jsou se Santou v kontaktu a paní Santová, sobi, skřítci i Santa sám jsou v pořádku a budou moci doručovat dárky.

Informovala o tom britská stanice Sky News.

Od 28. prosince do konce ledna zakazuje Japonsko vstup do země občanům cizích států kvůli šíření nového kmene covidu-19. Ten místní úřady zjistily u pěti osob, které do země přicestovaly z Velké Británie, uvádí El País.

Vakcínou společností Pfizer a BioNTech už se v Izraeli naočkovalo sto tisíc lidí, do konce ledna má země v plánu naočkovat až dva miliony Izraelců. Izrael aktuálně patří mezi nejrychleji očkující země světa, informuje server Hamodia.

Epidemie koronaviru se vinula i letošním vánočním poselstvím prezidenta Miloše Zemana, který vyzval Čechy, aby se nechali očkovat a nevěřili těm, kteří je od toho zrazují. Více v článku.

Celkem 15 526 řidičů kamionů už otestovaly britské úřady v Doveru, oznámila stanice Sky News s odkazem na ministra dopravy Granta Shappyho. Testy probíhají kvůli šíření nového kmene covidu-19 na jihu Velké Británie.

Ubytovatelé a další podnikatelé v Krkonoších chystají na neděli pod názvem Poslední hřebíček protest proti vládnímu uzavření lyžařských areálů a dalšího podnikání na horách. Po největších krkonošských střediscích povezou symbolickou rakev, do které si každý bude moci zatlouci hřebíček.

Platnost přísnějších opatření je zatím nastavena do 10. ledna. „Nouzový stav je schválený až do 22. ledna, proto datu 10. ledna nevěříme, že bude konečné. Další chaotické nařízení vlády není podložené faktem, že by se v našich horách nakazili lidé a šířili odtud nákazu nemoci covid-19. Novým nařízením zhasíná světlo naděje pro celé hory,“ řekl iniciátor akce a spolumajitel Lysečinské boudy Karel Chotek.

Maďarsko dnes obdrželo prvních 9750 dávek vakcíny proti covidu-19 společností Pfizer a BioNTech a neprodleně začalo s očkováním. Látku jako první dostanou pracovníci ve zdravotnictví, píše s odvoláním na mluvčího maďarské vlády agentura Reuters. Za doprovodu policie byly dnes brzy ráno očkovací látky dovezeny do nemocnic v Budapešti, Nyíregyháze a Debrecínu na východě Maďarska. Policisté dohlíželi i na to, aby byly látky drženy při předepsané teplotě minus 70 stupňů Celsia.

Postup vlády při přípravě očkování kritizují opoziční politici, vláda podle nich přípravu tak masivní a logisticky náročné akce podcenila. Kritiky se dočkalo také oznámení premiéra Babiše, že na očkování bude jako koordinátor dohlížet on sám. Do kritiky premiéra se dnes pustil třeba senátor Herbert Pavera (TOP 09).

Zhruba dvě desítky otužilců se dnes postupně po skupinkách vystřídaly v řece Dyji v Břeclavi, kde se každé Vánoce konají závody otužilců. Letos se 46. ročník neuskutečnil kvůli opatřením proti nemoci covid-19, řekl ČTK Milan Vojta z břeclavského klubu Nautilus. Loni se na závody sešlo v Břeclavi kolem 65 účastníků, které sledovaly stovky lidí. Nyní se do vody vydalo postupně asi 20 otužilců.

Jako nezvládnutou a selhávající hodnotí odborníci oslovení ČTK letošní komunikaci vlády v souvislosti s epidemií covidu-19. Podle Karla Komínka z Institutu politického marketingu je pro občany složité pravidla dodržovat, když se z komunikace vlády zdá, že ministři nevědí, co dělají. Politolog Lubomír Kopeček považuje za zásadní, že selhávání krizové komunikace vlády od léta do současnosti se potkalo s neschopností reagovat na dynamiku pandemie a změnu společenské nálady.

Komínek ČTK řekl, že vláda komunikaci nezvládla a nepoučila se z příkladů zemí, kde se covid-19 objevil dřív. „Za největší problém bych označil to, že kvůli neexistenci veřejného plánu opatření se zdálo, že žádný takový plán není. Opatření poté přicházela zdánlivě ad hoc,“ uvedl. Spolu s nekoordinovanou komunikací vládních představitelů a působením tzv. dezinformačních webů to podle něj vytvářelo „nebezpečný mix“, ve kterém bylo složité vládě věřit, že ví, co dělá. „To má samozřejmě závažné důsledky v ochotě občanů dodržovat opatření,“ dodal.