Do Bundestagu kandiduje syrský uprchlík. Chce být hlasem běženců

Chce být hlasem všech uprchlíků. Jednatřicetiletý Tareq Alaows kandiduje jako vůbec první syrský běženec do německého Bundestagu. Vzhledem k současným vysokým preferencím Zelených v Severním Porýní-Vestfálsku má slušnou šanci se v zářijových volbách do německého parlamentu dostat. Příběh sociálního pracovníka, který míří do vysoké politiky, přinesl server Deutsche Welle.

Ještě před sedmi lety studoval Alaows práva v syrském Aleppu a v Damašku. Když vypukla občanská válka, účastnil se pokojných protirežimních demonstrací a spolupracoval se syrským Červeným půlměsícem. Kvůli tomu se ale pro něj stala vlast nebezpečnou. Před pronásledováním režimem se proto v létě 2015 rozhodl utéci do Evropy. Dva měsíce strávil na nechvalně proslulé balkánské trase, než se dostal do západoněmecké Bochumi. Tam ho stejně jako další uprchlíky ubytovali v tělocvičně.

„Chtěl jsem jen bezpečný a důstojný život,“ řekl deníku Der Tagesspiegel. Životní podmínky uprchlíků ho ale nepříjemně překvapily, a proto po pár měsících založil organizaci usilující o větší zapojení uprchlíků do společnosti a o jejich lepší ubytování.

Alaows se v Německu integroval velmi rychle – jazyk se naučil za pouhých šest měsíců a brzy začal působit jako sociální pracovník. Jeho práce spočívala v poskytování právních rad ostatním uprchlíkům.

Když se v roce 2018 v Německu diskutovalo o tom, zda nechat přijet do Evropy více uprchlíků – rok poznamenalo několik neštěstí ve Středomoří –, založil Alaows neziskovku Most přes moře, která vede kampaň za zachraňování běženců na moři.

Nyní se chce mladý muž stát poslancem Bundestagu. Poté, co požádal o německé občanství, zahájil v úterý kampaň ve městě Oberhausen v Severním Porýní-Vestfálsku. Volby do německého parlamentu se uskuteční 26. září, téměř šest let poté, co kancléřka Angela Merkelová otevřela hranice a nechala do země přijít stovky tisíc uprchlíků ze Sýrie, Afghánistánu i dalších zemí.

„V Německu je Severní Porýní-Vestfálsko mým domovem. Právě tady, v mém volebním obvodu v Oberhausenu a Dinslakenu, začalo moje politické působení,“ prohlásil Alaows na videu, které umístil na Twitter.

Jako kandidát Zelených má Alaows zájem nejen o uprchlickou tematiku, ale i o ochranu klimatu. Obě témata podle něj spolu úzce souvisejí: „Klimatická krize ještě více zhorší situaci lidí na jihu. Proto se spravedlivá klimatická politika musí soustředit i na uprchlíky a migraci,“ myslí si.

„Jako první syrský uprchlík v Bundestagu chci dát politický hlas stovkám tisíc lidí, kteří byli nuceni uprchnout a teď tu žijí s námi,“ prohlásil.

Pokud bude Alaows ve volbách úspěšný, půjde ve stopách uprchlíků, kteří se už uplatnili v zákonodárných sborech dalších zemí. Svého slavného uprchlíka, jenž se dokázal stát poslancem ve své druhé vlasti, mají i Češi. Do britské Dolní sněmovny se dostal v roce 1979 Alfred Dubs. Rodák z Prahy je jedním z takzvaných Wintonových dětí. Jeho židovský otec uprchl do Anglie v den, kdy do tehdejšího Československa přišli nacisté, šestiletý Alfred ho později následoval.

V Británii proslul Dubs jako humanista a zastánce lidských práv i při svém pozdějším působení ve Sněmovně lordů. Dnes 88letý politik například vloni v lednu prosazoval dodatek k brexitové smlouvě, který by umožnil, aby na ostrovy i nadále přijížděly nezaopatřené děti ze zemí EU, pokud by to bylo za účelem sloučení rodiny. Zatímco Sněmovna lordů jeho návrh schválila, poslanci Dolní komory ovládané konzervativci premiéra Borise Johnsona ho smetli ze stolu.

Ve Spojených státech se do Sněmovny reprezentantů dostal jako první uprchlík Tom Lantos, rodák ze židovské rodiny v Budapešti.

Když nacistické Německo vtrhlo za války do Maďarska a okupovalo Budapešť, poslali tehdy 16letého židovského chlapce do pracovního tábora nedaleko metropole. Když z něj poprvé utekl, nacisté ho chytili a surově zbili. Další útěk se mu už podařil a s pomocí švédského diplomata Raoula Wallenberga se nakonec dostal pryč a holokaustu unikl. Když se pak v 80. letech dostal do Sněmovny reprezentantů, proslul v zahraničním výboru jako odhodlaný bojovník za lidská práva.

V současné době je v Kongresu asi nejviditelnější uprchlicí muslimka Ilhan Omarová, která se narodila ve válkou rozvráceném Somálsku. I Omarová se věnuje problematice lidských práv a migrace, v posledním období se stala jedním z nejhlasitějších kritiků politiky bývalého prezidenta Donalda Trumpa. Kromě jeho politiky deportací a stavění zdi na hranicích s Mexikem zástupkyně demokratů také často upozorňuje na porušování práv Palestinců a rozšiřování nelegálních židovských osad na okupovaných územích.