Článek
Britská premiérka Theresa Mayová pravděpodobně tento týden požádá své partnery z ostatních zemí Unie o možnost odložit brexit. Jakou přesně bude mít žádost podobu, ovšem závisí na politickém vývoji v britském parlamentu.
Ke třetímu pokusu hlasování o brexitové dohodě by v Británii mělo dojít v úterý nebo ve středu.
Británie má podle plánu opustit Evropskou unii již 29. března. Londýn chce ale blok požádat o odložení termínu do 30. června v případě, že britský parlament do 20. března brexitovou dohodu schválí.
EU již dříve několikrát zopakovala, že odmítá dojednaný text znovu otevírat. I přesto chce Mayová zkusit hlasovat o textu rozvodové dohody potřetí.
Hlasy vláda nejspíš nesežene
Poprvé Mayová prohrála o 230 hlasů, podruhé o 149 hlasů. Teď to bude podle šéfkomentátora Seznamu Jiřího Hoška nejspíš nejtěsnější, očekává se prohra i přes to, že se Mayové pravděpodobně podaří na svou stranu dostat zatím váhavou severoirskou Demokratickou unionistickou stranu (DUP).
„Když jsem to dopoledne počítal, tak Mayová těch hlasů pravděpodobně nebude mít dostatečný počet. Severoirská DUP si nejspíš svůj souhlas nechá i velmi tučně zaplatit, v kuloárech se mluví o tom, že z britské státní pokladny poteče do Severního Irska dodatečná jedna miliarda liber,“ dodává Jiří Hošek.
Jestliže smlouva v britské sněmovně neprojde, požádá Mayová nejspíš o delší odklad. S ním ovšem musí souhlasit všech 27 členských států EU, což může situacit zhoršit a mohl by tak nastat chaotický odchod, byť si britští poslanci odhlasovali, že ho v žádném případě nechtějí.
„Zastánci brexitu si uvědomili, že kdyby došlo k zásadnímu dlouhému odkladu odchodu Británie z Evropské unie, tak přesně v tom duchu, co říká premiérka Mayová, možná bychom se brexitu nemuseli dočkat vůbec. Takže oni si teď musí během příštích 48 hodin říct, jestli podpoří smlouvu, která je z jejich pohledu velmi nedokonalá, nebo budou riskovat to, že se brexit vůbec nestane,“ komentuje Jiří Hošek.
Rozhodnutí o odložení brexitu, které musí být podle článku 50 unijní smlouvy jednomyslné, se tak – pokud britská vláda o takový krok skutečně požádá – dá očekávat na summitu EU, který se koná ve čtvrtek 20. března.
Šéf Dolní sněmovny hrozí, že další hlasování neumožní
Podle šéfa britské Dolní sněmovny Johna Bercowa ale nemůže britská vláda předložit poslancům znovu k hlasování dohodu o odchodu země z EU, kterou už dříve odmítli, může přijít pouze s „podstatně“ pozměněným textem. Bercow to v pondělí odpoledne řekl poslancům. Odvolal se přitom na několik století staré parlamentní pravidlo, které opakované hlasování o téže věci během krátké doby zapovídá.
Právě Bercow bude mít ohledně možného třetího hlasování o dohodě upravující okolnosti odchodu země z EU poslední slovo, uvedla agentura Reuters. Právníci ale upozorňují, že vláda má možnost, jak jeho případné rozhodnutí v neprospěch kabinetu obejít.
Na dotaz jednoho z poslanců Bercow upřesnil, že má skutečně na mysli nutnost změn v samotné brexitové dohodě. „Aby něco bylo odlišného, musí to být z podstaty věci zásadně odlišné. Ne lišit se ve formulacích, ale lišit se ve významu,“ uvedl Bercow.
Politická zpravodajka BBC Laura Kuenssbergová na Twitteru citovala zástupce generálního prokurátora, podle něhož může nyní vláda zasedání parlamentu přerušit, aniž sněmovnu rozpustí, a pak dát o dohodě znovu hlasovat. Tím by dosáhla toho, že poslanci nebudou o jedné věci hlasovat dvakrát během jednoho zasedacího bloku, který obvykle trvá s četnými přestávkami od jara do jara. Ministři, které novinářka oslovila, podle ní v souvislosti s dnešním Bercowovým prohlášením mluvili o ústavní krizi.
Britská média se nicméně neshodují v tom, co dnešní Bercowovo vyjádření znamená – podle BBC předseda sněmovny další hlasování o brexitové smlouvě „vyloučil“, televize Sky News na svém webu píše o „varování“, server Independent o stopce pro Mayovou v případě, že nepřijde s pozměněnou dohodou. Sám Bercow dnes uvedl, že jeho dnešní stanovisko nemůže být považováno za jeho definitivní postoj k věci.
