Článek
U které bojové jednotky bude desátnice sloužit, ještě není stanoveno. Stejně tak není zatím známa její budoucí pozice. Vzhledem k jejímu jazykovému nadání se dá ale předpokládat spojovací odbornost.
U výsadkového pluku působí několik žen, ale zastávají funkce například u jednotek bojového zabezpečení či ve štábu. První ženou, která prošla náročným výběrovým řízením k bojové části výsadkářů, byla letos na jaře studentka Vojenské střední školy v Moravské Třebové. Velitel chrudimských výsadkářů Ivo Zelinka již dříve uvedl, že k výsadkářům nastoupí až po dokončení střední školy. Dnes doplnil, že v době, kdy řízení absolvovala, měla před maturitou a neměla ještě smlouvu s armádou.
Naproti tomu současná úspěšná absolventka přijímacích prověrek v armádě již je, i když krátce. Nedávno dokončila podle Zelinky základní výcvik, k výsadkářům tak může nastoupit hned.
Podle velitele chrudimských výsadkářů vojákyni nyní čeká osmitýdenní intenzivní výcvik, který má srovnat standard z vojáka na výsadkáře, a poté odborné kurzy. „V jejím případě to bude bezpochyby jako poprvé základní výsadkový kurz, aby mohla absolvovat výsadkový výcvik, padákový. No, a potom odborné kurzy dle toho, jakou funkci bude zastávat,“ řekl Zelinka. Současně doplnil, že žena plynně mluví třemi cizími jazyky, proto se dá čekat jako její nejvhodnější pozice nějaká spojovací odbornost v bojové jednotce.
K tomu, aby se zájemci dostali k výsadkářům, musí projít náročnými fyzickými prověrkami i psychotesty. Výběrové řízení v kategorii A u bojové jednotky podle Zelinky testuje primárně motivaci uchazeče nebo uchazečky, fyzickou připravenost a v neposlední ředě i týmového ducha. Doplnil, že první den zkoušek adepti prochází základním atletickým přezkoušením, kdy se zjišťuje jejich vytrvalost a síla, na programu jsou i psychotesty. Druhý den jsou na řadě kolektivní disciplíny, zrychlené přesuny se zbraní, se zátěží, s kládou a překážkové dráhy. Poslední třetí den výběrového řízení podle Zelinky zahrnuje individuální disciplíny, kdy zájemci musí absolvovat například dlouhodobý pochod.
Podle mluvčí generálního štábu Magdaleny Dvořákové tvořily ženy v polovině roku asi 13 procent lidí v armádě a zhruba 20 procent v celém resortu ministerstva obrany. Čísla v posledních letech o něco klesají, v roce 2014 byl podíl žen v armádě 13,85 procenta. Podle Dvořákové je důvodem masivní nábor z posledních let, kdy armáda obsazuje především pozice, na kterých dominují muži. Ženy sice slouží například i u tankistů a průzkumníků nebo jako pilotky, nicméně stále převažují především v podpůrných funkcích, jako je logistika, zdravotnická a ekonomická služba nebo personalistika.
