Článek
Peruánská policie a vojáci hledají a ničí vybavení používané horníky v amazonském pralese k ilegální těžbě zlata. Těžba přeměnila kdysi hustý stromový porost na poušť s mrtvými stromy a toxickými rybníčky, píše agentura AP. Z oblasti La Pampa se stalo centrum pro nezákonnou činnost, která patří mezi nejlukrativnější a zároveň nejničivější v amazonské divočině. Vybavení a ilegální šachty vojáci často ničí dynamitem.
Oblast známá jako La Pampa obklopuje národní park a neobjevuje se na státních mapách. Ročně z ní lidé ilegálně vytěžili zhruba 25 tun zlata. To je podle peruánské vlády mnohem více než produkce Yanacochy, nejproduktivnějšího legálního zlatého dolu v Peru. Země je největším producentem zlata v Latinské Americe.
Doposud problém nelegální těžby spočíval i v tom, že po odchodu bezpečnostních složek se horníci znovu vrátili na svá oblíbená místa a v těžbě pokračovali. Vláda proto rozhodla o zřízení vojenské základny v naději, že nejen omezí nelegální těžbu, ale také obchodování s lidmi a další související zločiny. „Operace Merkur“ začala v únoru, kdy úřady vystěhovaly tisíce nelegálních horníků zlata z inkriminované oblasti a dlouhodobě sem místo nich nasadily stovky policistů a vojáků. Ti nyní bydlí ve stejných provizorních čtvrtích, které kdysi používali zlatokopové a překupníci.
Muži v uniformě pravidelně hlídkují ve vozidlech a na motocyklech. Někteří těžaři se tudíž snaží k zakázané činnosti využít noc.
Jimena Diaz Leivová, doktorandka na Kalifornské univerzitě v Berkeley, která studovala ilegální průmysl, uvedla, že drobní těžaři se cítí být ignorováni a hanobeni vládou, která podle jejich slov projevuje malý zájem o jejich ekonomický blahobyt. „Zajištění obživy pro tyto horníky nebo pro ostatní obyvatele regionu je třeba přikládat stejnou váhu jako budoucnosti deštných pralesů,“ řekla agentuře AP Diaz Leivová.
Major Gustavo Cerdena, vedoucí policejní jednotky, řekl, že do oblasti La Pampa přišel před začátkem únorové operace. Nejprve se vydával za kupce zlata s cílem shromáždit informace o zločineckém syndikátu dominujícím nelegálnímu obchodu.
Pod vlivem rostoucích světových cen zlata zničila nelegální těžba zlata v letech 2000 až 2015 238 000 kilometrů čtverečních deštných pralesů, vyplývá to z údajů amazonské sítě GeoReferenced Socio-Environmental Information, která analyzovala údaje z Amazonie v devíti zemích. Území zamořila například i rtuť, a jak upozorňuje agentura AP, některá nebezpečná území obývají i domorodé kmeny, které se snaží izolovat od okolního světa.
Vojenské základny zůstanou v La Pampě přinejmenším do poloviny roku 2021, kdy skončí také funkční období současné vlády. Podle Ernesta Raeze, profesora biologie z Limy, bude zalesnění a obnova půdy postižené těžbou trvat celé generace.
Nelegální těžbu zlata a následnou devastaci krajiny řeší i jinde v Amazonii, s problémem se potýká například i Venezuela, Bolívie, Ekvádor, Kolumbie či Brazílie.
