Článek
„V Antarktidě je takových ledovců několik, ale Thwaites nás znepokojuje nejvíc,“ citoval britský list Davida Vaughana, vědeckého ředitele Britského antarktického průzkumu, který na jih s britsko-americkým týmem vycestoval.
V brutálních podmínkách, kdy teploty klesají pod –20 stupňů Celsia, mají vědci na provrtání ledové masy, spuštění a vyzvednutí ponorky Icefin jen několik dní. „Cílem je udělat to co nejrychleji. To vše se stane za tři až čtyři dny. Opravdu si nemohou dovolit ztrácet čas,“ řekl Vaughan Guardianu.
Vědci z NASA pod ledovcem navíc pomocí radaru odhalili obrovskou jeskyni o výšce 300 metrů. Ta vznikla z 13 miliard tun ledu, který roztál za poslední tři roky. Do jeskyně se následně dostává voda a zespodu zřejmě napomáhá tání ledovce. I to chtějí vědci s ponorkou Icefin prověřit.
It begins ... loading on the Araon for our trip to the Thwaites. 2nd go under the ice for nupiri muka@GlacierThwaites @Ant_Gateway pic.twitter.com/9Jr2iGTdKS
— AUV Peter (@AuvPeter) December 27, 2019
3,5 metru dlouhá ponorka je vybavena kamerami s vysokým rozlišením, sonarem a přístrojemi pro sledování průtoku vody, slanosti, kyslíku a teploty.
Ledovec Thwaites je součástí Antarktického ledového příkrovu, největší ledové masy na Zemi. Od 80. let ztratil zhruba 540 miliard tun ledu. Nedávná měření však ukazují, že tání ledovce je rychlejší, než se doposud zdálo.
Podle CNN ztenčení ledu postihuje téměř čtvrtinu ledové pokrývky západní Antarktidy. Ledovce jsou kvůli tomu nestabilní, protože táním a odlamováním velkých ledových ker se jejich objem zmenšuje rychleji, než se doplňuje sněžením. Od roku 1992 se toto ztenčování rozšířilo na 24 procent západní Antarktidy.
„Celkově ztráta ledu z východní a západní Antarktidy přispěla od roku 1992 ke globálnímu zvýšení hladiny moří o 4,6 milimetru,” uvedl ředitel Střediska pro polární pozorování a modelování Andy Shepherd. Ubývání ledu podle něj vede ke zvyšování hladin moří a oceánů po celé zeměkouli.
Pokud by Thwaites skutečně roztál, mohla by se globální hladina moře zvýšit o více než 61 cm. Hrozba ale tkví v tom, že Thwaites zadržuje vnitrozemské ledovce, které obsahují mnohem více ledu. V konečném důsledku by se hladina moře mohla zvýšit o více než 2 metry.
Začátkem tohoto týdne vědci pomocí radaru zmapovali tloušťku masy poblíž „dělicí čáry“, na které pod ledovcem končí pevnina a začíná moře. To jim pomůže určit nejvhodněJší lokaci vrtu.
Jakmile dostanou zelenou, vědci k vyvrtání 30 cm široké díry skrz ledovou masu použijí horkou vodu. Zařízení tvoří vrt rychlostí asi 1,5 metru za minutu. Celkový proces tak zabere více než šest hodin nepřetržitého vrtání.
Projekt, který je součástí mezinárodní spolupráce na ledovci Thwaites, by měl k výsledkům dospět do března 2020.
