Článek
Když začínala a inscenace se natáčely, byla to obrovská dřina. Měsíce se trénovalo a týden, někdy i více, natáčelo. Kousky jako Vánice nebo Radosti života však dnes v televizi neuvidíte: „Bylo to, jako když se zkouší divadlo. Tyto kousky měly uměleckou hodnotu. Nevím, proč to nikde není. Ráda bych je znovu viděla v reprízách.”
Co se však stalo televizní klasikou, jsou pohádky, ve kterých Jarmila většinou hrála princezny. Nikdy je sice nepočítala, ale prý je jich asi šest. A přesto, že nejznámější je zřejmě princezna Babetka z pohádky A co takhle svatba, princi?, herečka nejraději vzpomíná na ztvárnění panenky z Vltavské tůně. Ta byla její první pohádkovou rolí, a proto se stala i tou nejoblíbenější. Co se dnešní tvorby týká, například seriály neodsuzuje. Mnohé se jí i líbí, ale jsou podle ní dělané horkou jehlou.
Kromě herectví se Jarmila věnuje i malování. Jaké byly její malířské začátky a jak si užívá role babičky? Na to se podívejte v úvodním videu.
