Článek
Putinův plán, kam by se mělo Rusko dostat do roku 2030, prošel velkými změnami. Za prvé, původně to měl být plán pouze do roku 2024, kdy se podle nových ústavních změn bude Putin pravděpodobně znovu ucházet o prezidentský post. Kvůli koronavirové pandemii se však mnohé body Putinovy vize do budoucnosti přehodnotily, některé i zmizely.
Jedním z cílů roku 2030, kterého chce Putin dosáhnout, je zvýšení střední délky života. Aktuálně se Rusové průměrně dožívají 72 let - ženy 77 let a muži 67 let. Putin chce, aby se průměrně umíralo až v 78 letech, tedy prodloužit průměrnou délku života o šest let. Pro srovnání, celosvětový průměr je 80 let, v Česku se průměrně ženy dožívají 82 let a muži 76 let.
Životní úroveň v Rusku je dlouhodobě palčivé téma. Výrazněji se otevřelo naposled před dvěma lety, kdy tehdejší vláda chtěla zvýšit věk odchodu do důchodu u mužů na 65 let a u žen na 63 let. Znamenalo by to ale, že až dvě pětiny mužů v Rusku by se nedožilo důchodu.
Například cíl Ruska dostat se do pětice největších světových ekonomik, už na seznamu není. Bylo to ale i jedno z témat Putinovy prezidentské kandidatury v roce 2018. Krize spojená s covid-19 však neplánovaně vstoupila do ambiciózně vytyčených plánů a naopak se podle analýzy EIU (Economist Intelligence Unit) bude ruská ekonomika zvedat téměř nejpomaleji na světě. Na předkoronavirovou úroveň by se měla vrátit až v roce 2024.
Mezi ambicemi Vladimira Putina už není ani snížení chudoby v Rusku na polovinu oproti roku 2017. Z loňských dat vyplývá, že pod hranicí chudoby žije 12,3 procenta ruské populace.
Podle statistik OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) se obecně situace v Ruské federaci za poslední dekádu výrazně zlepšila. Například asi 70 procent Rusů od 15 do 64 let má placenou práci. Průměrný plat se pohybuje přibližně na 45 tisících rublech (asi 16 tisíc korun) měsíčně.
Putinův plán na další dekádu však stojí na vratkých základech. Země se ještě stále potýká s koronavirovou nákazou, ačkoliv v zemi už padla protipandemická opatření, denní přírůstek nakažených je stále okolo šesti tisíc. Dopady restrikcí už jsou ale cítit. Ekonomika klesla o 6,6 procenta a lidé se obávají, že s druhou vlnou přijde i další karanténa.
V souvislosti se špatným stavem ekonomiky, kvůli pandemii, ale i kvůli padajícím cenám ropy, tak podle agentury Reuters ruské ministerstvo financí uvažuje o snížení výdajů na armádu. Mezi lety 2021 až 2023 by ruská armáda mohla přijít až o pět procent vládního financování. Minulý rok však Rusko naopak výdaje na armádu o 4,5 procenta zvýšilo.
