Dnes měly být v Hongkongu volby. Místo nich přišly protesty a zatýkání

Do ulic tak i navzdory zákazu shromažďování vyšly stovky lidí vyjádřit svůj nesouhlas se zrušenými parlamentními volbami. Přidala se také nespokojenost k nově přijatému bezpečnostnímu zákonu a policie neváhala zasáhnout za pomoci pepřových projektilů. V želízkách skončilo na 290 lidí s odůvodněním nelegálního shromažďování.

Pekingský styčný úřad v Hongkongu označil organizátory protestů za „bezcitné“. Jeho mluvčí pak dodal, že u „činů porušujících zákon o národní bezpečnosti neexistuje, že by mohly být tolerovány.“ Úřad také slíbil, že „rozhodně nedovolí, aby v Hongkongu opět zavládl chaos“.

Za protizákonná hesla Čína označila některé dnešní výkřiky demonstrantů. Vadilo například „Vraťte mi můj hlas“, „Zkorumpovaní policisté“ a hlavně „Osvoboďte Hongkong“.

„Dnešek měl být náš volební den, musíme klást odpor, bojovat za svůj hlas,“ uvedla 70letá demonstrantka a připomněla tak volby, které správkyně Carrie Lamová v červenci z původního termínu v září odložila o rok. Pro vysvětlení použila pokračující šíření koronaviru. I kvůli němu začala vláda omezovat shromažďování, čímž se snížil i počet protivládních demonstrací.

Rozhodnutí o odkladu voleb bylo ranou pro prodemokratickou opozici, která si po vyhraných listopadových místních volbách dělala naděje na historický úspěch v hlasování. Pouze polovina ze 70 parlamentních křesel v hongkongském parlamentu je přímo volená. O obsazení zbylých míst rozhodují místní zájmové skupiny, které jsou většinou nakloněny užší spolupráci s pevninskou Čínou. Ta převzala kontrolu nad bývalou britskou kolonií v roce 1997.

„První prioritou Hongkongu je v současné době sjednotit se jako jeden celek a bojovat proti viru společně s koncentrovanými zdroji,“ uvedl mluvčí vlády. Ve večerním prohlášení hongkongská vláda odsoudila nedělní demonstrace jako „nelegální a egoistické počínání“ demonstrantů.

Parlamentní volby by byly první poté, co stálý výbor čínského parlamentu koncem června schválil kontroverzní bezpečnostní zákon, který definuje čtyři trestné činy, jimiž jsou separatistické, podvratné a teroristické aktivity a spolupráce s cizími silami s cílem ohrozit národní bezpečnost. Občané Hongkongu, kteří budou na základě této legislativy zatčeni, mohou být souzeni v pevninské Číně. Hongkongská vláda trvá na tom, že parlamentní volby nebyly odloženy z politických důvodů.

Podle kritiků je nový bezpečnostní zákon porušením zásady „jedna země, dva systémy“, k jejímuž dodržování na 50 let se Čína zavázala, když správu nad Hongkongem přebírala od Británie. Princip garantuje místním obyvatelům řadu svobod, včetně nezávislého soudnictví. Zastánci zákona naopak tvrdí, že přinese stabilitu po loňských protipekingských a prodemokratických protestech.

Mezi asi 290 zatčenými mají být také prominentní aktivisté Figa Chana z hnutí za občanská práva Civil Human Rights Front a někdejšího zákonodárce Leung Kwok-hunga.