Článek
Země Severoatlantické aliance během čtvrtečního dopoledne vyjádřily solidaritu České republice v souvislosti s výbuchem muničního skladu ve Vrběticích, za kterým podle českých zpravodajských služeb stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Zároveň aliance odsoudila „destabilizační akce“, které Rusko provádí na území aliančních států.
Jak jednání probíhala a jak vážně prohlášení spojenců brát v současné česko-ruské rozepři, líčí v rozhovoru pro Seznam Zprávy český velvyslanec při NATO Jakub Landovský (ČSSD). „Věřte, že Česká republika podporu cítí na té formální i neformální úrovni,“ říká například a připomíná, jak rychle se podařilo na půdě NATO české delegaci podporu dojednat.
Jaká všechna jednání dosud probíhala na půdě NATO v souvislosti s kauzou Vrbětice?
V úterý v odpoledních hodinách jsem informoval spojence o události i o tom, kdo za ni odpovídá, a informoval jsem je o tom, že ve čtvrtek proběhne brífink z úrovně pana ministra doplněný o zpravodajskou informaci z úrovně ředitele BIS pana Koudelky. Dvě jednání za jeden týden a společné prohlášení schválené na konci druhého jednání jsou veliký úspěch jak z hlediska síly samotného textu, tak že nás podpořilo všech třicet spojenců.
Ono společné prohlášení – co znamená v překladu z diplomatické řeči? Je to to nejsilnější, co by mohlo zaznít?
Je to to nejpodstatnější. V tuto chvíli, v této fázi. Nalézáme se sedm let od té události a nejdůležitější věcí je, aby jasně zaznělo, že za konkrétní čin odpovídá cizí moc. To je skutečně vážná věc dotýkající se suverenity České republiky.
Došlo k tomu na úrovni české vlády v sobotu a teď je vidět, že se s naším stanoviskem na základě přednesených důkazů ztotožnilo třicet spojenců Severoatlantické aliance. Ukazuje to, že se v těžkých chvílích můžeme na své spojence spolehnout a dostane se nám od nich podpory.
Teď končí první fáze o tom, co se vlastně stalo a kdo nese odpovědnost. Ta druhá fáze, která je dlouhodobá, se týká toho, aby k podobným činům nedocházelo. Bavíme se o sabotáži ve formě výbuchu muničního skladu, při kterém zahynuli lidé, při kterém došlo k velkým škodám, šest let museli naši občané snášet zamoření území nevybuchlou municí a ty dopady s námi ještě nějakou dobu budou. Proto je třeba, aby i reakce byla vážná, a ne jen slovní.
Neslovní reakce se tedy dá teprve očekávat?
Ano a ta bude souviset i s tím, co udělala Česká republika, jak zareagovala ruská strana, a tady bych chtěl poprosit o trpělivost, protože dohadování koordinovaného vypovídání diplomatů je věc na delší dobu než jedno zasedání Severoatlantické rady a hrají v tom velkou roli všechny diplomatické kanály – bilaterární zastoupení, přímé hovory ministrů. Je to zkrátka diplomatické úsilí, které se netýká stálé delegace při NATO. Na nás bylo dosáhnout shody ohledně textu, postavit organizaci za české sdělení a dát jasné vyjádření k solidaritě s Českou republikou.
Zazněla ze strany pana ministra Kulhánka na dnešním jednání výzva k solidárnímu vyhošťování?
Česká diplomacie hovoří jedním jazykem a i tato výzva během jednání zazněla. Česká republika žádá i o pomoc s českým zastoupením v Moskvě a předvolání velvyslanců. Otázka je ale natolik závažná, že je třeba dát zemím prostor, aby prostudovaly důkazy a zvážily úroveň reakce. Dejme systému nějaký čas.
Jaké kroky se teď dají ze strany NATO ještě očekávat?
V tuto chvíli žádné.
Jak celá věc rezonuje v Bruselu v neformálních kruzích? Vyjadřují vám kolegové neformálně podporu?
Ano. Vídáme se během týdne, máme spolu přátelské vztahy, bavíme se i mimo práci, tak se mi podpory kolegů na Severoatlantické radě dostává. Kromě toho, že jsou nějaká vyjádření během jednání, tak se potkáváme na chodbách a zaznívají slova o tom, že je nepřijatelné, aby byla naše suverenita takovým způsobem pošlapaná. Ale to je spíš offrecord a není to součástí komunikační strategie České republiky. Ale věřte, že Česká republika podporu cítí na té formální i neformální úrovni.
Když se vrátím k případu Vrbětic. Překvapila naše spojence předložená zjištění?
Ti samí operativci byli v Salisbury, jiná skupina byla odpovědná za kybernetické útoky. Je to další kamínek do skládanky modus operandi Ruské federace na území členských států. Ale nebudu hodnotit, jestli se někdo tváří překvapeně.
Bylo náročné spojence přesvědčit, že zjištění našich bezpečnostních složek je relevantní a nezpochybnitelné?
Zjištění jsou nezpochybnitelná a v uceleném obrazu nejsou žádná hluchá místa.
Co může současná situace znamenat pro českou pozici v NATO? Může to posílit náš diplomatický kredit?
Velmi záleží, jak země v rámci podobné situace profesionálně reaguje. Myslím, že od soboty je česká reakce v mezinárodních kruzích jasná, profesionální a dnešek byl za mne dnem, kdy se můžeme radovat z toho, jak dobře náš systém – včetně zpravodajského zabezpečení – funguje. Takže ano, pokud Česká republika je schopná přesvědčit spojence, k čemuž dnes došlo, tak její kredit v mezinárodních strukturách roste.
