Článek
Velký pátek je připomínkou dne, kdy byl Kristus umučen a zemřel na kříži. Bílá sobota, den pobytu Krista v hrobě, nočními obřady přechází v neděli, kdy se slaví zmrtvýchvstání. Velikonoce jsou vrcholem církevního roku a největšími křesťanskými svátky. Letos ale stejně jako před rokem oslavy tohoto svátku omezují opatření vlády proti šíření koronaviru.
O Bílé sobotě se zvony vrátily z Říma, kam odletěly na Zelený čtvrtek. Tento den se obvykle nekonají mše ani další svátosti, kromě pomazání nemocných a svátosti smíření. Až po západu Slunce začíná velikonoční noc (vigilie), a tím začíná slavnost Kristova vzkříšení. Věřící mohou letos pro čas velikonoční vigilie využít výjimku ze zákazu nočního vycházení, který jinak kvůli epidemii koronaviru platí od 21:00. Také během této bohoslužby bude ale v chrámech omezený pohyb - oheň se bude žehnat u vstupu do kostela a zúčastní se ho jen kněží a ministranti.
Počet účastníků bohoslužeb je stále omezen na deset procent kapacity kostela k sezení, platí také zákaz hromadného zpěvu s výjimkou sboru nebo zpěváků na odděleném místě. V kostelích musí mít lidé také respirátor a dodržovat rozestupy.
Název Bílá sobota pravděpodobně pochází od bílých křestních rouch křtěnců, kteří přijali křest právě o Velikonoční noci. Název může také pocházet z lidových zvyků velkého úklidu a bílení den před oslavou zmrtvýchvstání. V minulosti tento den domácnosti kromě úklidu připravovaly obřadní i sváteční pokrmy, lidé pekli mazance a velikonoční beránky, muži pletli pomlázky a ženy zdobily velikonoční vajíčka.
