Článek
Tisíce českých vysokoškolských studentů uvízly v agendě vymahačů pohledávek.
Často jde o částky v řádu desítek tisíc korun, na něž vyšplhaly nezaplacené studijní poplatky na veřejných vysokých školách anebo neuhrazené školné na privátních univerzitách.
Na Univerzitě Karlově, kde studuje přes 50 tisíc studentů, evidují dluhy u několika tisíc z nich.
„Mezi nejčastější příčiny dluhů patří to, že studenti opomenou zaplatit poplatek za další/delší studium," uvedl Petr Podzimek z UK. „Nejčastěji jsou vymáhány dluhy mezi 10 až 30 tisíci korunami," dodal.
Podobné případy eviduje také například Česká zemědělská univerzita v Praze, Vysoká škola ekonomická v Praze nebo Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.
Přehled částek, které vysoké školy nejčastěji vymáhají.
To, že v mnoha případech vzniknou i větší dluhy vysokoškoláků zprvu drobným opomenutím či nedorozuměním, dokládá příběh bývalého studenta veřejné vysoké školy, který musel zpětně škole splatit více než 10 tisíc korun.
„Měl jsem ukončeny všechny zkoušky a už jsem čekal jen na přidělení termínu státnic. Přidělili mi ho několik dní po začátku nového semestru, čímž jsem se stal i pro ten další semestr studentem. A tudíž mi začalo naskakovat penále. Ze začátku jsem dlužil 7 tisíc a nakonec zaplatil 14 tisíc," popsal svou zkušenost bývalý student, který si přeje zůstat v anonymitě.
Vysoké školy se snaží řešit dluhy studentů smírnou cestou, ale když neuspějí s výzvou k zaplacení, některé podávají i návrh na exekuci či předávají případy vymahačským firmám.
„Studenti většinou ani neví, co podepisují. To znamená, že neví, kdy mají co platit," popisuje zkušenosti s případy studentů obchodní zástupce epohledávky.cz Ludvík Medřický. „Myslí si, že pokud v půlce semestru skončí, nemusí už doplatek za semestr uhradit. Pak přestanou školu navštěvovat a dostanou se do značných problémů," uvedl.
