Dluhopisy splatíme z dluhopisů, posílíme vlastní zdroje, plánuje šéf DRFG

Investiční skupina DRFG počítá s tím, že zhruba od roku 2023 už bude generovat takový zisk, že se objem dluhů vztažený k vlastním zdrojům nebude zvyšovat. V současnosti je podíl vlastních zdrojů k cizím zdrojům okolo 20 procent. Přesto i pro další období plánuje splácet miliardové emise dluhopisů zase z nových dluhopisů. Pokud vyjdou všechny plány, tak by mezi kupci dluhopisů DRFG mohly být nově například i evropské penzijní fondy.

Skupina výrazně zrychlila svůj růst v posledních sedmi letech, které se překrývají s účastí hnutí ANO ve vládě. Zakladatel DRFG David Rusňák je ostatně zetěm ministryně financí Aleny Schillerové. Do roku 2017 byl dokonce členem brněnské buňky hnutí.

Ve zmíněném roce ale musel policii vysvětlovat své angažmá v kauze vynášení informací z policejních spisů. Policie Rusňákovo stíhání sice podmíněně zastavila, členství v ANO už ale neobnovil.

A ještě jedna důležitá souvislost směrem k hnutí ANO. V době, kdy strana prostřednictvím primátorky Adriany Krnáčové vládla v Praze, měl podle zjištění reportérů Seznam Zpráv prst na tepu dění v pražském dopravním podniku druhý muž hnutí ANO Jaroslav Faltýnek a jemu blízký advokát Květoslav Hlína.

Ve stejné době byl generálním ředitelem DPP Martin Gillar. Ten v současnosti vede Rusňákovu firmu na akvizice nájemních bytů Czech Home Capital. Ekonomickým ředitelem dopravního podniku byl tehdy právě Peter Hlaváč.

V jaké kondici přečkala vaše skupina koronavirovou krizi?

Byznys minulý rok trochu stagnoval. Zastavila se řada aktivit. Potom se ale věci zvláště ke konci minulého roku rozběhly a pokračuje to i nyní. Minulý rok bylo mou hlavní obavou, aby bylo dost byznysu. To se naštěstí nenaplnilo. V současnosti jedeme docela dobře. Máme za sebou čtyři měsíce a máme splněno přes 50 procent plánu.

Na pozici generálního ředitele DRFG jste nastoupil před rokem. Co bylo vaším hlavním úkolem?

Když jsem tedy do DRFG přišel v květnu 2020, byla jedna z mých úloh skupinu zefektivnit a najít všechny možné rezervy. To se myslím během minulého roku dařilo. Udělali jsme několik změn. Firma je dnes restrukturalizovaná do třech jasných byznysových linií. To jsou finanční služby, nemovitosti a menší divize, kterou začínáme tvořit, nazvaná industry. Tam patří například obnovitelné zdroje a odpadové hospodářství.

Co všechno se v holdingu změnilo?

Došlo k výrazné restrukturalizaci. Covid způsobil to, že se skupina výrazně více začala věnovat nákladovosti a efektivnosti. Firma je dnes restrukturalizovaná z hlediska nákladů na celkem přijatelnou úroveň. Samozřejmě proces hledání úspor je nepřetržitý, takže se v tom určitě bude pokračovat.

Vynutil si snižování nákladů objem dluhu, který skupina má?

Bylo to naše rozhodnutí, protože jsme došli do situace, kdy bylo jednoznačné, že je potřeba firmu zase po nějakém čase restrukturalizovat. Zažívala prudký růst a to jde vždycky hodně věcí bokem. Nyní jsme se ale dostali do situace, kdy je možné se nad tím zase zamyslet. Strukturu jsme trochu uklidili, ukázalo se, jaké máme rezervy. A byly velké.

Jaké náklady jste škrtali?

Nejsme výrobní firma, kde je prostor pro snižování nákladů výrazně vyšší. U nás jsou velkou položkou například personální náklady nebo právní služby. Říkám, že dobrá je taková firma, která má více práce než lidí. Byli jsme ochotní ke snižování nákladů přispět, protože minulý rok se toho skutečně moc nedělo. Hlavní části našich nákladů jsou ovšem finanční náklady. A tam se škrtat nedá. Takže musíme byznys rozchodit. Nyní je však struktura společnosti relativně efektivní, je přesně poskládaná.

Prozradíte, jak velký je dluh skupiny?

Podíl vlastních zdrojů k cizím zdrojům máme okolo dvaceti procent. Tím, že jsme v expanzi, podíl cizích zdrojů ještě nemůže klesat. Podíl cizích zdrojů se může snižovat jen tím, že generujete více vlastního jmění. Zisk, který vytvoříme, zatím nestačí na to, aby kompenzoval nárůst zadlužení kvůli expanzi. Předpokládáme, že takto porosteme ještě tento rok. Na zadluženosti tedy asi o 1,5 miliardy korun.

A v dalších letech?

Příští rok bychom měli jít už výrazně pod miliardu. Pak bychom se měli stabilizovat a více by se externí dluh už zvyšovat neměl. Potom by mělo dojít už jen k tomu, že budeme nahrazovat splatné dluhopisy novými. V tom nějaký čas zůstaneme a budeme generovat výsledky, které budou posilňovat vlastní zdroje.

Proč jste tolik zadlužení?

Jde o princip fungování každé investiční společnosti. V době růstu kapitál potřebujete. Přes dluhopisy ho dostanete. Po nějakém čase se můžete zastavit. Ne ani tak ve smyslu splácení dluhu. Jde o zdvihání vlastních zdrojů. Tím se poměr dluhu a vlastních zdrojů začne měnit.

Není to nic strašného. Vezměte si, že velké korporace mají třeba 60 procent cizích zdrojů. Záleží, kolik investují. Jsme stále v relativně vysokém investičním tempu, takže snižovat dluh je těžké. To je, jako kdyby chtěla Škoda v Mladé Boleslavi postavit novou linku, ale zároveň snížit dluh. To nejde. To lze jen za cenu zastavení investic.

Kdy tedy začnete zadlužení snižovat?

Tento a příští rok ještě budeme zadlužení zvyšovat. Potom bychom už rádi přestali. Tedy v letech 2023 a 2024 bychom už měli držet dluh na stabilní úrovni. Splatné dluhopisy nahradíme novými, ale dluh už nebudeme zvyšovat.

Jak velký podíl cizích zdrojů DRFG tvoří dluhopisy?

To jsou jen dluhopisy. Nemáme bankovní financování.

Proč nemáte úvěry od bank?

Takováto společnost nemůže mít bankovní financování. Není to ten typ byznysu. Jsme samozřejmě významný klient bank. Ale na úrovni našich projektových společností například v nemovitostech. Kupříkladu 60 procent našeho portfolia v Polsku financují banky. Ale my jako DRFG nedostaneme úvěr na to, abychom splatili dluhopisy. To nejde. Jediná naše možnost je teď zdvihat equitu.

EBITDA (zisk před započítáním úroků, daní a odpisů – pozn. red.), kterou vygenerujete, můžete použít na tři věci. Na investice, na snižování dluhové služby a na vyplácení dividendy akcionářům. My zatím v investičním růstu stále jedeme relativně dynamicky, takže se dluh zatím snižovat nedá. Musí se ale generovat vyšší objem hotovosti a to je možné jen přes zisk. Plán je úplně jasný. Ještě rok dva a potom musíme zastavit. Nelišíme se v tom ale nijak od jakékoliv jiné investiční skupiny v této fázi vývoje. To jsou určité ekonomické zákonitosti. A je to dané také oblastí podnikání.

Nemají problém banky s tím, že David Rusňák má vazby do vlády a na vládnoucí hnutí ANO?

Neumím to posoudit. Na úrovni konkrétních projektů to určitě nevidíme. Nedávno jsme podepsali smlouvu o úvěru s Raiffeisenbank na bytový projekt Sedmikráskov v Brandýse nad Labem. Tam žádný problém nevidíme.

Jako DRFG ani nemáme potřebu, aby nás banka financovala. Naše provozní náklady musíme krýt z marže. A všechny investice běží v projektových firmách, které banky financují. Samozřejmě by bylo krásně, kdybychom mohli polovinu dluhopisů nahradit bankovním dluhem, kde je výrazně nižší úrok, a dluhopisy splatit. To ale žádná banka neudělá.

Na dluh jsem se ptal taky kvůli tomu, že DRFG se na trhu občas zmiňuje jako další kandidát na finanční problémy. Jsou to jen hlasy škarohlídů?

Zkrachovat může každá firma. My to ale v dohledném čase určitě nebudeme. Vezměte si jiné investiční skupiny. Všechny stojí na podobném financování. Podstatné je, abyste dělal rozumný byznys. Máme vysokou zodpovědnost k našim investorům a nemůžeme si dovolit dělat mnoho chyb. Naše zdroje jsou relativně drahé, takže musíme být velice opatrní. Než něco uděláme, tak se třikrát rozmyslíme.

Nechováme se jako oportunistická investiční skupina. Jsme velmi konzervativní. Ještě nikdy se nestalo, že bychom nesplatili jedinou korunu z dluhopisů. Máme dluhopisy na tři až sedm let, v průměru je to přes pět let. To je relativně dlouhá doba.

Chápu, že v tom se lišíte třeba od skupiny Arca, která z krátkodobých směnek financovala dlouhodobé projekty. Co ale máte s Arkou a třeba i se zkrachovalými skupinami C2H nebo EMTC společné, je způsob prodeje dluhopisů přes vlastní firmy. Není tam střet zájmů? Nevede právě tento model k tomu, že se dluhopisy dostanou i do rukou lidí, kteří by je ani držet neměli, protože jim nerozumí?

To je zase věc regulace. My splňujeme všechny podmínky regulace České národní banky stejně jako naše distribuční společnost Chytrý Honza. Ano, máme vlastní distribuci. To je velká výhoda, protože nejsme odkázáni na externí prodej. Platí pro ně ale stejné podmínky jako pro kohokoliv jiného.

Nejsou pak poradci z Chytrého Honzy pod větším tlakem prodávat jen vaše dluhopisy?

Chytrý Honza neprodává jen naše dluhopisy. Máme ale pod kontrolou, že neprodává vše, co se namane.

Tím spíše tam ale je motivace tlačit dluhopisy skupiny za každou cenu, ne?

To je vždycky dané odměnou. V distribuční skupině je pár klíčových lidí, ale pak tam jsou stovky poradců, které příliš pod kontrolou nemáte. Je to pytel blech, můžou si dělat, co chtějí. Ale samozřejmě musí splňovat regulaci, na což dáváme pozor.

Takže dáte ruku do ohně za to, že vaše dluhopisy si koupili jen lidé, kteří těmto finančním produktům rozumí?

Na to je těžké odpovědět. Určitě dostali všechny relevantní informace, které k tomu jsou. Musí se s nimi vyplnit investiční dotazník a profil, kde jsou jejich příjmy a podobně. Rozhodnutí udělá každý sám. Každý zodpovídá za sebe. To je pravidlo svobodné společnosti.

Neděje se ale to, že v tom koncovém článku distribučního řetězce můžou poradci prodávat dluhopisy například i seniorům, kteří si všechna rizika vyhodnotit nedokážou a navíc jsou do koupě vmanipulováni, podobně jako se to dělalo například při prodejích energií ze strany takzvaných šmejdů?

Musíte zkrátka dostat všechny relevantní informace. Každé rozhodování pak ale v sobě obsahuje prvek rizika. Navíc, povězme si upřímně, naše dluhopisy mají lidé, kteří bídu netřou. Většinou jsou to lidé a instituce, které nejsou chudé. To však nic nemění na tom, že se k tomu netřeba stavět seriózně. Nikdo nikdy ale nedokáže garantovat, že se mezi stovkami poradců neobjeví nějaké zvláštní individuum. Určitě to ale není naše politika.

Téma je to však pochopitelně vždy. Pracujete s cizími zdroji, a když nepochází z banky, tak se to bere tak, že je to nebezpečnější, protože lidé se nedokážou tolik bránit jako banka. Máte mnohem větší zodpovědnost.

Minulý rok jste dostali od ČNB pětimilionovou pokutu za porušování zákona o kapitálovém trhu. To na způsob prodeje vašich dluhopisů nevrhá stín?

K té pokutě neznám detaily. To jsem ve skupině ještě nebyl. Ani po tom nepátrám. Určitě to nemá vliv na zájem o naše cenné papíry. Například ve fondu i v době covidu jsme dokázali nahradit všechno, co lidé vybrali.

Plánujete ve skladbě financování nějaké změny?

Cestou, nad kterou nyní uvažujeme, je postupně jít na finanční trhy, kde lze oslovit velké institucionální investory. Na to je ale potřeba se připravit. Musíme přejít na mezinárodní účetní standardy IFRS, musíme mít rating. V horizontu tří až pěti let bychom mohli být připravení.

Myslíte tím vstup na burzu?

To ne. Myslím tím to, že naše dluhopisy bychom už neprodávali na trhu, ale například bychom dluhopisy za dvě miliardy prodali nějakému penzijnímu fondu v Lucembursku. Ale na to musíte splňovat určité podmínky.

Již dříve kdesi zaznělo, že menší část akcií DRFG je vyčleněná pro manažery firmy. Vy sám jste v DRFG získal jako generální ředitel podíl?

Ne. Pět procent připadá na takzvané friends & family. To jsou nějací páni, ale konkrétně vlastně ani nevím, se přiznám. Nikdy jsem po tom nepátral.

Zakladatel DRFG David Rusňák je zeť ministryně financí Aleny Schillerové, dříve byl činný i v hnutí ANO. Letos se konají volby do Sněmovny. Pokud hnutí ANO přijde o pozici vládní strany, bude to pro skupinu představovat nějaké riziko?

Myslím, že ne. Dál vůbec nevidím. Nemáme vůbec žádný byznys se státem ani se státní organizací. Nejsme na státu nijak závislí. Všechno, co děláme, je privátní byznys.

Narážel jsem i na to, že David Rusňák byl v roce 2017 zapletený do kauzy úniků informací z policejních spisů, ale jeho stíhání policie podmíněně zastavila. Nehrozí, že by se nějaké věci znovu otevřely?

David se k tomu už vyjádřil dostatečně a není potřeba to znovu rozebírat.

Na Slovensku jste nejdříve pracoval v papírnách miliardáře Milana Fila, pak jste dělal v plynařské společnosti SPP Distribuce. Jaká byla vlastně vaše cesta do Prahy?

To šlo čistě přes můj partnerský vztah. A na Slovensko se mi už dojíždět nechtělo. V roce 2016 jsem pak dostal nabídku jít dělat ekonomického ředitele pražského dopravního podniku.

Jaká byla DPP zkušenost?

Ani se neptejte. Dal jsem sám po třech letech výpověď a odešel jsem. Což se tam na té pozici asi ještě nestalo.

Byl jste ekonomickým šéfem dopravního podniku v době, kdy tam měl mít vliv druhý muž hnutí ANO Jaroslav Faltýnek a jemu blízký advokát Květoslav Hlína. Můžete to potvrdit?

To bych nekomentoval. Je to veřejná organizace, vliv tam má každý. A vezměte si, kdo má vliv v současné době. Dokud se taková firma nezprivatizuje, tak na ni bude vždy směrem od státu vliv. S tím nic neuděláte.

Ovlivňovali pánové Faltýnek a Hlína třeba zakázky DPP?

Nechci se k tomu vyjadřovat.

Jedním z největších projektů DPP bylo v době, kdy jste tam působil, vytvoření společné firmy s investiční skupinou Penta, která měla urychlit výkup pozemků pro stavbu metra D. Nakolik měl na tento tendr vliv pan Hlína, respektive Faltýnek?

Určitě neměl. Toto jsem řídil osobně. Pan Hlína vykonával normální právní služby stejně jako deset dalších právních agentur. Celé jsem to řídil a byl jsem na to hrdý, že se nám to podařilo. Byla to otevřená soutěž, přihlásilo se sedm účastníků. Na konci vyhrála Penta. Kdybyste si přečetl připravené kontrakty, tak byste viděl, nakolik to bylo výhodné pro dopravní podnik.

Největší problém bylo, že to všichni interpretovali jako prodej metra. Přitom šlo jen o to, že dopravní podnik potřebuje získat stavební povolení na metro a k tomu potřebuje získat práva k pozemkům na povrchu. To při současné legislativě není možné. Jedinou možnost, kterou jsme našli, bylo vytvořit společný podnik, který by potřebné pozemky vykoupil. Stále si myslím, že je to jediná cesta. Při současné legislativě není nikdo schopný pozemky vykoupit.

Argumentem kritiků bylo, že smlouva byla výhodnější pro Pentu.

A kdo tu smlouvu četl? Já ji znám detailně. Společný podnik by navíc byl velmi ziskový. Pozemky se vykoupí, pak se na nich něco postaví, bude to mít ohromný ekonomický efekt. Proč z toho nemít polovinu? Co je na tom nevýhodné?

Váš bývalý šéf z DPP Martin Gillar nyní řídí společnost Czech Home Capital, kterou spoluvlastní David Rusňák. Vy jste skončil v DRFG. Je to tak, že širší okolí hnutí ANO se dokáže postarat o své lidi, kteří vypadnou z původních pozic?

To je fakt náhoda. Martin Gillar je můj dlouholetý přítel. Když se stal generálním ředitelem DPP, tak mi zavolal, jestli mu nechci pomoci.

A do DRFG jste se tedy dostal jak?

Doporučil mě sem jeden známý, a to přes pana Pavla Fráňu (předseda dozorčí rady DRFG – pozn. red.). Davida Rusňáka jsem předtím neznal.

V roce 2019 se objevila informace, že jste s Martinem Gillarem měli jít do vedení Českých drah, ale kvůli oslabování vlivu Jaroslava Faltýnka k tomu nedošlo. Jak to bylo?

Když jsem odcházel z dopravního podniku, tak možnosti byly různé.

Koordinoval jste postup s panem Gillarem a Faltýnkem?

Nekoordinoval a nekonzultoval jsem to s nikým.